|
24. 10. 2006
Svoboda tisku v ČR a na Slovensku je "větší než v Británii a v USA" :) |
|
To alespoň tvrdí organizace Reportéři bez hranic. (Bude to asi tak, jako když Aidan White, předseda Mezinárodní federace novinářů v zimě 2000-2001 vyjádřil svou neochvějnou podporu a solidaritu "bojovníkům za svobodu projevu" v České televizi.:) ) "Čulíku, neměl byste něco udělat s tou svobodou tisku v Británii? To je hrozné to její umístění," píše nám Jan Novák z Litoměřic.Naproti tomu Zuzana Dáňová argumentuje takto: Pro Daniela Veselého - "Holá pravda o Iráku". Souhlasím s každým písmenem a proto nechápu, že jsme se ve svobodě tisku umístili tak vysoko. Nebo se v tištěných médiích opravdu nenajde novinář, který by tyto závažné skutečnosti čtenářům sdělil? Přestože novináři na BL chodí, snažila jsem se rozeslat článek pana Rolčíka o Palestině. (Situace Palestinců mě trápí stejně jako situace Iráčanů a mluví a píše se o ní ještě méně a když už, tak ještě méně pravdivě). Co myslíte, že se stalo? Nic. Nikomu to nejspíš nepřipadá zajímavé, znepokojivé, drastické, nebezpečné....Stejně jako Irák. A to jste v článku nezmínil důvody, proč ta celá hrůza vznikla. Pravdu o nich taky ještě nikdo v Česku nenapsal. Není přece možné, aby člověk s průměrným IQ skočil na ty nesmysly o Saddámovi a 11.září či ZHN. Též není velmi pravděpodobné, že by s tím měl něco společného Usáma. Chápete, že to nesděluju Vám, ale je to součástí povzdechu. Co myslíte, že se s tím vším dá dělat? Pozn. JČ: Metodologie tohoto žebříčku je jasná: organizace Reportéři bez hranic uvádí, že při zjišťování svobody projevu v jednotlivých zemích rozeslala dotazníky "partnerským organizacím ve všech zemích, svých 130 korespondentům po světě, novinářům, právníkům a aktivistům za lidská práva". Pozorovatelé v Americe či v Británii mají tendenci se stavět kriticky vůči vlastní zemi. Avšak když se zeptáte novinářů z MFD nebo aktivistů z Člověka v tísni, budou schopni svou práci kritizovat a vidět ji v mezinárodním kontextu? (Nezávislé organizace pro lidská práva v ČR v podstatě neexistují.) (Jestlipak totéž platí i o Finsku, které se umístilo na prvním místě? Není zajímavé, že se údajně na nejvyšších místech žebříčku svobody projevu umístily nejmenší evropské země, kde lze očekávat kamarádskou provázanost (tzv. "belgický syndrom"), uzavřenost vůči vnějšímu světu a "smrádek a teplíčko"? ) Metodologie a žebříček "Worldwide Press Freedom Index 2006" ZDE |
