Redaktoři se pokusili najít onoho přeběhlíka, o kterém se ve veřejné debatě stále častěji mluví jako o protagonistovi mokré varianty vedle "suchých" předčasných voleb. Nutno dodat: přeběhlíka k Paroubkovi. Hledali mezi poslanci ODS, KDU-ČSL a Strany zelených a -- světe div se -- nenašli! Byl z toho "otvírák" jasně sdělující čtenářům, že Paroubek nezíská 101. hlas i kdyby se rozkrájel. Na čtvrté straně se ještě objevilo všech sto odpovědí. Obsah byl stereotypní. Jen Kalouskova odpověď opravdu stála za to: "Veškeré mé kroky po volbách směřovaly k tomu, aby nevzniklo řešení opírající se o komunisty."

Opravdu si novináři z Mladé fronty myslí, že v době, kdy není zdaleka jisté, kdo bude sestavovat příští vládu, může taková anketa dopadnout jinak? Že se utrhne nějaký ten lidovec či zelený a vyslepičí do novin, že Paroubka podpoří? Druhý dotaz by v takovém případě patrně zněl: a kolik jste za to dostal? Kdo z bývalé trojkoalice by skutečně pomohl lídrovi ČSSD porodit jeho menšinovou vládu s podporou komunistů, se možná nikdy nedozvíme, protože Paroubek možnost sestavovat kabinet dostat nemusí. Škoda. Možná by se ukázalo, že včerejší ne může znamenat dnešní ano.

Je to smutné, ale "umělé" zpravodajství tohoto druhu vytváří semeniště argumentů pro paranoiky, kteří věří na pravicové spiknutí a žurnalisty napájené žoldem ODS. Média léta horlí proti politizaci, která dusí věcnou debatu, a je tomu tak správně. V momentě, kdy se sama stávají původci politizace, požírají svůj vlastní ocas. A to neprospěje vůbec nikomu. Nebo přece?