Ve všech dalších obvodech ale je třeba jít volit proti ODS, a i když třeba nejrůznější ti nezávislí kandidáti (viz Michael Hvížďala) mohou být spíše pravostředově orientovaní, rozhodně coby nezávislí budou chtít v Senátu být vidět daleko víc než modré stádo, které se pouze poveze na vlně diktátu stranických sekretariátů či místních organizací.

Sám coby dosluhující zastupitel a občan Městské části Praha 3 mám možnost volit ve druhém kole senátních voleb v obvodě spadajícím pod Prahu 2 herečku a poslední čtyři roky poslankyni PSP ČR Táňu Fischerovou. Je sice pravda, že byla zvolena do dolní komory parlamentu v roce 2002 na kandidátce US-DEU, je také pravda, že obdivuje Václava Havla (kterého osobně považuji pouze za laciného pokrytce), přesto nejsem volič negativně založený a snažím se hledat to, co mne s jednotlivými kandidáty konkrétně spojuje. Nebudu proto ani říkat, že paní Táňu půjdu volit jako reprezentantku menšího zla, půjdu ji volit jako člověka se sociálním cítěním (přestože poslancovala zrovna za unionisty), půjdu ji volit jako poslankyni, která ač z pravicového tábora, zvedla na jaře ruku proti deregulaci nájemného. Ženu, která v těchto volbách kandiduje nikoli za zmodralou Bursíkovu Stranu zelených, ale za konkurenční Zelené, za subjekt, který se ve víkendových komunálních a magistrátních volbách spojil v Praze se sdružením SONOB (za ochranu nájemního a ostatního bydlení), se sdružením, které hájí práva poškozovaných nájemců proti lichvářsky založeným majitelům domů. Se sdružením, které na rozdíl od senátorky Daniely Filipiové (ODS), jež v Praze 2 a 3 obhajuje svůj mandát, zřetelně chrání utiskované a nezastává se utiskovatelů. Jak moc paní senátorka za ODS byla v uplynulém půltuctu let vidět? Zastala se snad někdy nájemců, kteří ve svých žižkovských, vinohradských či novoměstských bytech prožili celý svůj (často více než 70-80letý život) a nyní jsou čerstvými rádobymajiteli vyhazováni na dlažbu za zcela nedůstojných podmínek s tím, že pokud se někteří z nich rozhodnou bránit svá základní lidská, občanská a nájemní práva, je jim vyhrožováno likvidací, zavřou se jim kohoutky od plynu, vody, ucpe se jim odpad či jsou dokonce přímo fyzicky napadeni?!

Takové případy se v senátním obvodu paní Filipiové v končícím volebním období dějí. Bohužel, paní senátorka se o tuto zvůli nenasytných multimilionářů v pozicích majitelů domů nestará. Tím méně pak její vlastní strana, která má naopak tendenci zastávat se prostřednictvím svých radničních odborů právě oněch agresorů a útočníků. Pevně proto věřím, že volbou Táni Fischerové když nic jiného, tak alespoň přispěji k tomu, že hnutí SONOB bude se svými záslužnými aktivitami ve prospěch skutečně potřebných v budoucnosti více vidět!

Autor je levicový publicista