V novinách dnes čteme vyjádření vrchního velitele NATO, britského generála Davida Richardse, který varuje, že je většina afgánského obyvatelstva silně zklamána tím, že se už v zemi hodně dlouho bojuje a životní podmínky se zhoršují místo toho, aby se podle slibů zlepšovaly. Jsou tedy obavy, že obyvatelstvo svou podporu obrátí ve prospěch Talibánu, jestli se životní podmínky nezlepší do 6 měsíců. Podle generála Richardse říkají Afgánci, že sice nechtějí vládu Talibánu, ale že dají přednost chudobě a nepříjemnému životu pod ní než vyhlídce na dalších 5 roků válečných akcí.

Kanada přislíbila vojenskou účast nejméně do roku 2009 a NATO žádá o posilu dalších 2500 vojáků. Generál Richards k tomu dodal, že nebude-li tento požadavek splněn co nejdříve, může znamenat, že o rok později bude požadovat 10 000 vojáků a ani s nimi nebude moci zaručit vítězství, protože by se promarnily dřívější sympatie místních občanů.

Jižní část Afganistánu, kde jednotky NATO vybojovaly své nejtěžší bitvy, je prý "v podstatě stabilizována" a spojenci by se měli soustředit na rekonstrukci a výstavbu. Jestli k tomu nedojde, asi 70% obyvatelstva převede své sympatie z NATO na talibánské bojovníky. Generál Richards, který velí 32,000 vojáků NATO včetně 2300 Kanaďanů, potřebuje dalších 2500 vojáků, aby mohl urychlit výstavbu. Velitelé NATO mají ale potíže přesvědčit členské země NATO, aby těch 2500 vojáků navíc do války co nejrychleji vyslalo.

Kanadský ministr obrany Gordon O'Connor požaduje, aby se ostatní země NATO pomohly podílet na bojových akcích v nejméně stabilních oblastech Afganistánu, včetně jihu ("v podstatě stabilizovaného"?), kde rostou kanadské ztráty. Ministr O'Connor si posteskl, že na rozdíl od Kanady, jiné země NATO, zejména evropské, brání svým vojákům, aby mohli být přemisťováni uvnitř Afganistánu podle potřeby. Některé země dokonce nedovolují, aby se jejich vojenské jednotky účastnily nočních vojenských akcí. Proto ministr požaduje, aby byla tato omezení zrušena a velení mohlo disponovat všemi vojáky podle potřeby, když má čelit krizím v různých částech země. Chtěl by také vidět o několik bojových jednotek NATO v Afganistánu více, což by údajně přispělo k porážce Talibánu. Také navrhuje, aby se do jižní části země poslalo více afgánských vojáků a policistů.

Společně s kanadským ministerským předsedou se obrátil na afgánského prezidenta Hamida Karzaie, aby i on prokázal více rozhodnosti zejména nyní, kdy se násilnosti Talibánu vystupňovaly na nejvyšší míru od roku 2001, kdy jej americká invaze smetla.

Občanská podpora vojenských akcí vzrostla podle kanadského ministerského předsedy poté, co jeho konzervativní vláda provedla agresívní propagační kampaň a poslala do Afganistánu tanky a navíc 200 vojáků. Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění si ale většina Kanaďanů přeje, aby se vojáci vrátili domů nejpozději v r. 2009, kdy má v Afganistánu končit jejich mandát. Kritici bojových akcí požadují, aby se Kanada vrátila ke své tradiční úloze dohledu nad dodržováním příměří. Sociální demokrati (strana NDP) dokonce nedávno přijali usnesení požadovat na vládě, aby stáhla vojáky z jihu kandaharské provincie.

Vzestup akcí Talibánu v jižní i východní části země brání úsilí Západu stabilizovat zemi téměř po 30 letech bojů. Talibánští bojovníci si přizpůsobili sebevražedné atentáty po vzoru Iráku. Letos bylo provedeno 78 takových atentátů, při nichž podle údajů NATO zahynulo skoro 200 lidí. To znamená prudký vzrůst proti r. 2003, kdy se vyskytly jen dva takové atentáty a r. 2004, kdy bylo atentátů šest. Loni už jich bylo 21.

Generál Richards, který bude v únoru 2007 vystřídán americkým generálem Danem K. McNeilem, se ale domnívá, že by vytrvalé útoky Talibánu mohly oslabit jejich podporu od místních občanů, protože sebevražedné útoky jsou známkou jeho slabosti.

Minulý týden rozšířila vojska NATO vojenské akce na celý Afganistán. Zúčastnilo se jich i 12 risíc amerických vojáků ve východní části země a byly to největší pozemní akce v dějinách NATO. Britský generál Richards při nich velel největšímu počtu amerických vojáků, kteří kdy byli od konce světové války pod velením někoho jiného než Američana. Zatím se 8 tisíc amerických vojáků věnuje mimo svazek NATO vyhledávání teroristů, výcviku afgánských vojáků a pracem na rekonstrukci země.

Generál Richards se chystá navštívit Pákistán, aby si tam "otevřeně" promluvil s prezidentem Pervezem Mušarrafem o talibánských "vzbouřencích", ale z bezpečnostních důvodů nebylo prozrazeno, kdy ke schůzce dojde. Až k ní dojde, noviny prý o ní napíší. Rozhodně ale nehodlá konfrontovat pákistánského prezidenta a provádět na něho nátlak, aby lépe ovládal svoji výzvědnou službu, která prý poskytuje Talibánům výcvik.

Zdroje Associated Press a Agence France-Presse