Jako příklad uvádím příspěvek Michala Singra v "Učitelských listech" dne 31. 5. 2006, kde kromě jiného uvádí : "Všechny texty o spasení moderními metodami a rámcovém vzdělávacím programu mají společné dvě věci: jsou většinou velmi povrchní a prezentují zázrak, který není zázrakem, ale paskvilem".

Jako další mohu uvést mnou již dříve publikované kritické názory některých pedagogů na situaci v našich školách: "Žádné výzkumy, žádné přenášení zkušeností odjinud, žádná reforma. Je to ve změně podmínek uvnitř. Dnes máme situaci, že ve špatných podmínkách nemohou dobře pracovat ani ti dobří, nadaní, svědomití, že nemají ani solidní perspektivu. Zachází se s nimi často jako za minulého režimu -- roste byrokracie, s byrokracií arogance. To je potřeba obrátit! Vytvořit nejen dobré podmínky, to není pouze o penězích, ale je to o nich také. Ty peníze musejí jít adresně za žákem a ne, že bude, jak je tomu den ode dne víc a víc, podstatná část těchto peněz proúřadována. Za posledních zhruba osm let se z našich škol stala koncová pracoviště úřadů, kde je nepodstatný nejen učitel, ale i žák, jeho osobnost."

Ve svém minulém příspěvku "Pozornost pedagogům" jsem zdůraznil význam zpětné vazby a to především její kladné hodnoty. Té přisuzuji velké, dosud skryté možnosti zvýšení úrovně našeho školství.

Pokud se novým řídícím orgánům našeho školství podaří změnit výše uvedené špatné podmínky práce našich pedagogů a realizovat jejich kladný vztah k novému vedení školství, potom mohou příznivé důsledky kladné zpětné vazby významně přispět ke zvýšení jeho úrovně.

Za velice důležité také považuji vyřešení velice důležitého problému: kam směrovat další investice vkládané do školství?

Při současném řešení reformy našeho školství je značný důraz kladen na vybavování škol počítačovou technologií. V jednom z mých předešlých příspěvků byla uvedena zkušenost, kterou při masových investicích do této technologie získali američtí pedagogové, totiž, že pouhé vybavování škol touto technologií nemá uspokojivý efekt, pokud nejsou splněny další požadavky. Mezi ně patří, kromě jiného, dosažení potřebné úrovně počítačové gramotnosti učitelů, která dosud není u značné části našich pedagogů na potřebné úrovni. Podrobněji v příspěvku "Učitelé, počítače a gramotnost".

Možné řešení efektivního vložení investic do našeho školství jsem uvedl v příspěvku "Jak efektivně financovat naše školství", kde je uvedeno a zdůvodněno jejich optimální směrování. Kromě jiného jsem zde uvedl, že rámcové vzdělávací programy a školní vzdělávací programy efektivní využití investic do školství neřeší. Neřeší ani problém efektivního využití počítačové technologie ve školství.

Vzhledem k současnému stavu našich učitelů nejen z hlediska věkového průměru (48 let), ale i s přihlédnutím k jejich počítačové gramotnosti (33%), především noví absolventi pedagogických fakult, pokud budou didakticky i počítačově gramotní pro vyučování ve školách vybavených počítačovou technologií, mohou přispět nejen ke snížení věkového průměru učitelů, ale i ke zvýšení úrovně jejich počítačové gramotnosti. Proto za velmi významnou a efektivní investici do školství považuji finanční podporu nových absolventů pedagogických fakult pro jejich motivaci k nástupu do škol.

Za mimořádně důležitou považuji odpověď na otázku: "komu bude nové vedení našeho školství naslouchat?" Za nejdůležitější považuji "hlas těch pedagogických pracovníků, kteří se bezprostředně podílejí na vyučování a praktickém řešení s tím spojených problémů". Tento nedostatek považuji za významnou chybu dosavadního vedení našeho školství! I když byly tyto hlasy přehlíženy i potlačovány, přesto se nedaly přehlédnout. Objevovaly se, někdy i anonymně, v příspěvcích do diskuse k článkům v České škole, v Učitelských listech a dokonce i za uveřejněnými Rámcovými vzdělávacími programy v portálu Výzkumného ústavu pedagogického. A jak jsem v jednom již dříve uvedeném příspěvku uvedl, profesor Průcha na poslední konferenci České asociace pedagogického výzkumu konstatoval, že hlavními uživateli produktů pedagogického výzkumu jsou výzkumní pracovníci sami a výzkumná témata nejsou volena z hlediska potřeb uživatelů, především z řad pedagogů. Přesvědčit učitele, aby změnil své myšlení je až nadlidský úkol. Závěry současné psychologie jednoznačně udávají, že neexistuje vnější motivace, která by pohnula člověkem ke změnám. Pokud lidé mění své zažité postoje a jednání, je to vždy vyvoláno vnitřními silami, které jsou u každého z nás rozsáhle jiné.

V předvolebních programech našich politických stran se objevily i návrhy na zvýšení úrovně našeho školství. Pokud budou směrovány podle jeho skutečných potřeb, především na získání souhlasu aktivních pracovníků našeho školství a tito se prakticky přesvědčí, že se slíbené opravdu plní, pak kladné účinky takovéto zpětné vazby mohou bezprostředně a významně přispět ke zvýšení úrovně našeho školství a vytvořit dobré podmínky pro jeho další modernizaci.