5. 6. 2006
Lejna předvolební kampaněJiž na počátku volební kampaně bylo většině politických odborníků zřejmé, že volby rozhodne poměrně malá, maximálně tak dvacetiprocentní skupina. Ta sice je rozhodnuta jít k volbám, ale v té době ještě nevěděla, koho bude volit. Díky "výzkumu předvolebních preferencí", pak bylo v průběhu postupující předvolební kampaně stále zřejmější, že konečný volební výsledek bude velice těsný. Díky tomu hlavní aktéři ztráceli nervy, až nakonec i glanc. |
A tak se volební manažeři proto rozhodli použít zbraně "posledního úderu", tedy takové, které soupeře kriminalizují a jsou použity na poslední chvíli, aby osočený již neměl šanci se adekvátně bránit. Takový postup je již dávno v mnoha zemích vyzkoušený právě pro ovlivnění oněch "rozhodujících leč dosud pořád nerozhodnutých". Ví se o nich, že ve velké většině se o politiku průběžně nezajímají, jsou lehce ovlivnitelní, emocionálně založení a především neznalí detailů a praktik profesionální politiky. Proto na jejich ovlivnění stačí emotivní až divadelní, či jinak ritualizovaný a tedy emotivně účinný akt. Použití taktiky kriminalizace soupeře v době předvolební kampaně by mělo být proto ve všech případech trestným činem. Přinejmenším trestným činem nápomoci v trestném chování, protože ten kdo soupeře osočí až teprve pár dní před volbami, ten o uvedeném činu s vysokou pravděpodobností věděl již dříve a neoznámil to. Takže je spoluviníkem. Bez nadsázky by ale měl být do trestního zákona zařazen nový trestný čin. V něm by měly být zahrnuty a co nevyčerpávajícím způsobem popsány zavrženíhodné metody předvolebního boje Všechny takové druhy chování aktérů předvolební kampaně, které zpochybňují samu demokratičnost celé politické soutěže. Zákonem by se takto měl fakticky chránit sám stávající politický systém před hypertrofií "svobody", především tak zvané scestné svobody slova, kterou si mnozí veřejně působící lidé, především pak bulvární žurnalisté, vysvětlují jako nezcizitelné osobní oprávnění veřejně o komkoliv tvrdit cokoliv aniž za to nesou adekvátní odpovědnost. K čemuž jim je vysoce nápomocná i absolutizace institutu práva neprozradit "svůj informační zdroj". Myslím si, že z průběhu letošní kampaně by měla vrstva profesních politiků vyvodit závěry, které zákonem zajistí takový průběh předvolební kampaně, který pomůže prohloubit demokratičnost alespoň voleb, když nic víc svým celkovým působením již obecnému lidu nedokáží zajistit. Bylo by to konec konců i v zájmu každého z nich osobně. Nebo jim opravdu nevadí, že se válejí ve svých lejnech?! |