Na první otázku v podstatě odpověděl pan Kaláb sám - za příčinu vzniku požáru označuje nesprávně provedené elektroinstalace (což není specialita dřevostaveb) a selhání lidského faktoru, například zapomenutá svíčka, vznícení oleje v kuchyni, možná bychom mohli přidat cigaretu zapomenutou někde v posteli. Ve všech těchto případech nechytá dřevo, ale jiný materiál - většinou textilní (pohovka, závěsy, koberce (některé hořící rychlostí přes 150 cm za minutu) nebo plasty (izolace kabelů nevhodně provedené elektroinstalace). Konstrukční materiál stavby tedy nemá se vznikem požáru nic společného - minimálně několik prvních minut požáru.

Výjimkou by snad mohla být pouze situace nevhodně řešeného vytápění (pověstný trám zapomenutý v komínu), tomu by však měl zabránit kvalitní návrh, navíc se jedná o záležitost spadající spíše do doby tzv. dymného provozu, tedy někam před polovinu 19. století. Ani z hlediska vytápění tedy není kvalitně provedená dřevostavba nebezpečnější než běžný zděný objekt.

Druhou otázkou je nebezpečí během požáru. Pro osoby nacházející se v hořícím objektu, jsou v podstatě nejnebezpečnější zplodiny hoření a možnost zhroucení konstrukce. Nejvíc nebezpečných zplodin hoření vzniká v důsledku hoření plastů a podobných látek, které tvoří hlavně zařízení bytu a nacházejí se tedy v přibližně stejné míře jak v dřevostavbách, tak i v objektech s jinými konstrukčními systémy.

Z hlediska možného zhroucení konstrukce během požáru se dřevěné prvky chovají poměrně dobře - jedná se většinou buď o masivní prvky, které pomalu odhořívají, nebo o prvky skryté uvnitř stěnových sendvičových konstrukcí, často obsahujících protipožární sádrokartonový obklad a tedy chráněných. U dřeva navíc nedochází k náhlé ztrátě únosnosti v důsledku zahřátí, které je typické například pro ocel, která v žáru ztrácí únosnost a kolabuje (viz. 11. září 2001).

Zhroucení dřevostavby a ohrožení života tedy také nehrozí.

Z hlediska šíření požáru je důležitá požární odolnost konstrukcí, která je v České republice předepsána v závislosti na typu stavby, jejího použití a požárního zatížení - a pro dřevostavby platí stejná pravidla jako pro kterékoliv jiné druhy staveb (navíc se započtením požárního zatížení materiálem konstrukce samotné). Navíc pro dřevostavby platí ještě navíc omezení maximální výšky stavby, tedy čtyřpodlažní dřevostavbu u nás (legálně) nepostavíte.

Závěrem samozřejmě musím souhlasit s tím, že požáry jsou velmi nebezpečné a je nutno jim předcházet a minimalizovat jejich možné dopady. Přesto znovu odmítám přehnané obavy z dřevostaveb jako v našich podmínkách neopodstatněné, neboť tyto stavby musí splňovat přísné protipožární předpisy, v některých případech dokonce přísnější než stavby z nespalných materiálů (které mohou obsahovat také poměrně velké množství hořlavých látek v podobně různých izolací, podlahových krytin, nábytku a dalšího zařízení).