23. 2. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
23. 2. 2006

Proč věřím požární bezpečnosti dřevostaveb

Reakce na článek Miloše Kalába I když dřevěnému domku důvěřujete, buďte velice opatrní"

Úvodem bych rád podotkl, že nejsem seznámen se situací v Kanadě ani s tamními předpisy. Nemám ani v úmyslu vést spor v otázce četnosti výskytu rakoviny u hasičů, neboť ta zřejmě souvisí hlavně s přítomností plastů a různých dalších chemických látek ve stavbě i v předmětech v domácnosti.

Pro úvahu nad požární (ne)bezpečností dřevostaveb bych si položil tři otázky: Zvyšuje materiál dřevostavby výrazně riziko vzniku požáru? Zvyšuje použitý materiál nebezpečí během požáru? Jsou dřevostavby výrazně nebezpečnější z hlediska šíření požáru?

Na první otázku v podstatě odpověděl pan Kaláb sám - za příčinu vzniku požáru označuje nesprávně provedené elektroinstalace (což není specialita dřevostaveb) a selhání lidského faktoru, například zapomenutá svíčka, vznícení oleje v kuchyni, možná bychom mohli přidat cigaretu zapomenutou někde v posteli. Ve všech těchto případech nechytá dřevo, ale jiný materiál - většinou textilní (pohovka, závěsy, koberce (některé hořící rychlostí přes 150 cm za minutu) nebo plasty (izolace kabelů nevhodně provedené elektroinstalace). Konstrukční materiál stavby tedy nemá se vznikem požáru nic společného - minimálně několik prvních minut požáru.

Výjimkou by snad mohla být pouze situace nevhodně řešeného vytápění (pověstný trám zapomenutý v komínu), tomu by však měl zabránit kvalitní návrh, navíc se jedná o záležitost spadající spíše do doby tzv. dymného provozu, tedy někam před polovinu 19. století. Ani z hlediska vytápění tedy není kvalitně provedená dřevostavba nebezpečnější než běžný zděný objekt.

Druhou otázkou je nebezpečí během požáru. Pro osoby nacházející se v hořícím objektu, jsou v podstatě nejnebezpečnější zplodiny hoření a možnost zhroucení konstrukce. Nejvíc nebezpečných zplodin hoření vzniká v důsledku hoření plastů a podobných látek, které tvoří hlavně zařízení bytu a nacházejí se tedy v přibližně stejné míře jak v dřevostavbách, tak i v objektech s jinými konstrukčními systémy.

Z hlediska možného zhroucení konstrukce během požáru se dřevěné prvky chovají poměrně dobře - jedná se většinou buď o masivní prvky, které pomalu odhořívají, nebo o prvky skryté uvnitř stěnových sendvičových konstrukcí, často obsahujících protipožární sádrokartonový obklad a tedy chráněných. U dřeva navíc nedochází k náhlé ztrátě únosnosti v důsledku zahřátí, které je typické například pro ocel, která v žáru ztrácí únosnost a kolabuje (viz. 11. září 2001).

Zhroucení dřevostavby a ohrožení života tedy také nehrozí.

Z hlediska šíření požáru je důležitá požární odolnost konstrukcí, která je v České republice předepsána v závislosti na typu stavby, jejího použití a požárního zatížení - a pro dřevostavby platí stejná pravidla jako pro kterékoliv jiné druhy staveb (navíc se započtením požárního zatížení materiálem konstrukce samotné). Navíc pro dřevostavby platí ještě navíc omezení maximální výšky stavby, tedy čtyřpodlažní dřevostavbu u nás (legálně) nepostavíte.

Závěrem samozřejmě musím souhlasit s tím, že požáry jsou velmi nebezpečné a je nutno jim předcházet a minimalizovat jejich možné dopady. Přesto znovu odmítám přehnané obavy z dřevostaveb jako v našich podmínkách neopodstatněné, neboť tyto stavby musí splňovat přísné protipožární předpisy, v některých případech dokonce přísnější než stavby z nespalných materiálů (které mohou obsahovat také poměrně velké množství hořlavých látek v podobně různých izolací, podlahových krytin, nábytku a dalšího zařízení).

                 
Obsah vydání       23. 2. 2006
23. 2. 2006 Jak se může ctnostný vesnický farář nakazit syfilis Štěpán  Kotrba
23. 2. 2006 Co je česká "pravicovost" aneb "My chceme cenzuru!" Jan  Čulík
23. 2. 2006 Francis Fukuyama: Už nemohu podporovat neokonzervatismus
23. 2. 2006 Německo vyšetřuje únos nevinného občana americkou CIA
23. 2. 2006 Blíží se nejzávažnější politická krize od roku 1989?
23. 2. 2006 Finta Jiří  Krombholz
23. 2. 2006 Umělec vyhozený dveřmi se musí vrátit oknem! Jan  Paul
23. 2. 2006 Kto ma naučil nemyslieť? Sylvia  Rychlá
23. 2. 2006 Věda je v tom nevinně Milan  Černý
23. 2. 2006 Padlí od Verdunu, odpusťte blbým českým novinářům! Martin  Škabraha
23. 2. 2006 Potíže jsou i s vědou?
23. 2. 2006 Sociální ekonomie a sociální podnikání jako nástroje politiky zaměstnanosti Václav  Novotný
23. 2. 2006 Proč věřím požární bezpečnosti dřevostaveb Tomáš  Peltan
23. 2. 2006 Mulláhové a jejich boj o moc Miroslav Václav Steiner
23. 2. 2006 Literatura na digitální scéně -- a co dál? Miroslav  Vejlupek
23. 2. 2006 GMO: Celosvětová koalice žádá zákaz "sebevražedného osiva" Miroslav  Šuta
23. 2. 2006 Léčení homosexuality? Vojtěch  Polák
22. 2. 2006 Američané zabili ve svých věznicích 98 vězňů
22. 2. 2006 "Nenávist" Britských listů vůči Západu
23. 2. 2006 Tatínek všechny mé nepřátele nezmlátí a budu si muset poradit sám Petr  Wagner
23. 2. 2006 Čulíka pálí v Británii dobré "bidlo"
23. 2. 2006 Extremní nevyváženost Britských listů
23. 2. 2006 Vzteklá reakce
22. 2. 2006 VeriChip: Konec individuální svobody
22. 2. 2006 Další neúspěch v Iráku: Hospodářství
22. 2. 2006 I když dřevěnému domku důvěřujete, buďte velice opatrní Miloš  Kaláb
22. 2. 2006 O drzosti českých bank - stále vynucují neuvěřitelné poplatky Patrik  Nacher
22. 2. 2006 Zelené preference Oskar  Krejčí
21. 2. 2006 Will Czech grads be prepared to compete? Jan  Čulík
21. 2. 2006 Utajené dějiny "permanentní kulturní revoluce" Jaroslav  Kuba
12. 2. 2006 Hospodaření OSBL za leden 2006
22. 11. 2003 Adresy redakce