21. 2. 2006
Kam s ním?Kdyby to byl Jan Neruda tušil, když se potácel Malou Stranou se slamníkem...Kdyby věděl o kamiónech s odpadem potácejících se naší republikou, asi by usedl a napsal by něco evropštějšího, globálnějšího. Evropou opět obchází další strašidlo. Po komunismu a ptačí chřipce je tu německý odpad. |
A je u nás. Vozí se plnými kamiony. Lidé křičí a vyzývají vládu, aby něco činila. Trochu mi to připomíná veselé historky z diskusí, kolik že může být v podniku zahraničního kapitálu. Už Karel Marx věděl, že kapitál nemá hranice. Možná by bylo dobré si říci, že se jedná o evropský odpad a že se nachází v Evropě. Pokud mohu v Evropské unii alespoň podle proklamací kdekoliv pracovat, podnikat, učit se vůbec žít, tak bych měl mít právo také kdekoliv zanechat svůj odpad, samozřejmě, že na místech k tomu vyhrazených. Přece to, že někdo vozí i obyčejný komunální odpad stovky kilometrů daleko, znamená jediné. Znamená to, že se mu to vyplatí. A stejně tak se to musí vyplatit tomu, kdo ho přijímá. Myslím si, že k nám nepřichází žádný německý státní odpad a že příjemcem odpadu není český stát, takže jde o ryze soukromý byznys. V Evropě se zavedl systém obchodu s emisními limity, takže je jen obtížně pochopitelné, proč se něco podobného nezavede pro ostatní odpady. V Česku se raději problém odpadu stane součástí předvolebního boje. Středočeský lídr jedné strany napadne lídra jiné strany, ale současně i jiného krajského lídra ze své vlastní strany, jen aby ukázal, jaký je pašák. Jsou to náhodou také ministři, takže se budou dohadovat, jestli za to mohou v bezcelním prostoru celníci nebo zákon o odpadech, který to ostatně zakazuje. Je evidentní, že za to nemůže ani Celní správa, ani zákon o odpadech. Může za to systém, který prostě není připraven na veškeré nuance toho, co všechno může být zbožím. Recept na to, aby si z nás nedělali ti druzí smetiště, je velmi jednoduchý. Musíme mít co nejvíce řádných hospodářů na majetcích, které se nacházejí na území naší republiky. Dále musíme bojovat proti všem praktikám, které pokutují výkonnost a dotují nečinnost. Evropská unie je jich plná až po okraj. V televizním zpravodajství nás vedle sebe informují o tom, že naši farmáři mají zaplatit jakémusi přitroublíkovi v Bruselu miliardy za to, že vyrobili moc mléka a takřka v dalším šotu přichází informace, že nějakém zemědělském objektu je naskládaný odpad... Musím říci, že v systému, kde se výroba mléka veřejně pokutuje a skladování odpadu soukromě platí, je chování lidí, kteří namísto chovu skotu a výroby mléka skládkují v kravíně odpad, nanejvýše logické a jen těžko se mu může někdo divit. Dobrý hospodář má kolem sebe pořádek a přehled. Jemu se do revíru skládkuje těžko. Na druhou stranu spousta našich pozemků si o odhozených par valníků čehokoliv přímo říká. Myslím si, že kdybychom si věcí kolem sebe začali více všímat a nečekali až to někdo zařídí, bylo by to efektivnější, než nóty do Berlína nebo Bruselu. My však žijeme okouzleni tím, že platíme daně a že se tedy má za tyto daně o "to všechno" někdo postarat. Nejlépe ti legendární "oni". Podle posledních průzkumů se však zdá, že lidé žijí v představách, že "oni" za ně půjdou i volit. Volební účast je prognózována méně než poloviční. Nelze se proto divit, že když se nestaráme, tak to u nás v politice a na úřadech vypadá podobně jako na některých divokých skládkách. Jenom to není německé.... |