Hodně se v minulých dnech psalo o rozhodnutí firmy Google zakázat "společensky nezdravá" témata chatroomech i na webu. Avšak čínští vládní cenzoři sdělili deníku Guardian, že už nezvládají cenzuru internetu.

Typickým příkladem je právě zakázaný film Gejšiny paměti. Čína ho nepovolila, protože se vládní činitelé obávají, že by film v Číně vyvolal protijaponské nepokoje. Čínská herečka Žang Ziji v něm hraje roli japonské gejši, jejíž panenství je dáno ve třicátých letech dvacátého století na prodej. Něco takového považují Číňané vzhledem k čínsko-japonskému konfliktu za nesmírně urážlivé. Zákaz filmu Gejšiny paměti byl v podstatě motivován lidovými reakcemi na internetu. Mnoho bloggerů označilo Žang Ziji za "kurvu" a "zrádkyni".

Avšak vládní zákaz tohoto filmu jen posílil odbyt podpultových DVD. Například v populárním obchodě s DVD v severozápadním Pekingu se prodává denně 60 kopií tohoto filmu.

"Ano, asi 70 procent toho, co tu prodáváme, jsou pirátské kopie," řekl prodavač. "Občas přijde policie, a tak my obchod zavřeme, dokud neodejde. Pak přijdou soukromě a žádají nás, abychom jim dali DVD zadarmo. A tak pak zase otevřeme."

Čína zakazuje i filmy jako je Sedm let v Tibetu v kterémžto snímku hraje Brad Pitt postavu, která sympatizuje s Dalajlámou, dále Ďáblové na prahu, film o japonských vojácích v čínské vesnici, který získal v roce 2000 velkou cenu v Cannes a film Stanleyho Kwana Lan Yu o demokratickém hnutí z roku 1989, které skončilo masakrem na náměstí Nebeského míru.

"Cenzura není úplně špatná, protože stimuluje poptávku a podporuje pirátské podnikání," konstatoval jeden radiální blogger, Muzimej. "Zakázané věci jsou vždycky atraktivní. Politikové nahoře zavádějí politiku. Lidé dole si najdou způsoby, jak to obejít."

To se netýká jen filmů. Bestsellerem posledních let je Analýza čínských vesničanů, drastické vylíčení situace obrovského množství čínského venkovského obyvatelstva. Oficiální verze této knihy byla zakázána v roce 2004, ale od té doby vyšlo nejméně 30 pirátských vydání. Autoři, Čen Guidi a Wu Ču Tao, odhadují, že přišli o honoráře z prodeje asi 8 milionů výtisků.

Microsoft sice zakázal čínským uživatelům internetu podle přání čínských úřadů používat určitá prodemokratická slova, která jsou blokována. Jenže bloggeři a komentátoři na fórech si rychle vytvořili slangová slova, která se cenzuře vyhýbají. Někteří užívají iniciál, jiní směšují angličtinu a čínštinu, někteří prostě udělají mezeru uprostřed zakázaného slova anebo doprostřed zakázaného slova napíší vykřičník. "Čím je něco víc zakázaného, tím víc mě to zajímá," konstatoval blogger Laojang.

Kontroverzní čínské blogy jsou likvidovány a modrátoři chatů vykazují osoby, kteří píší urážky na adresu komunistického režimu.

Avšak cenzura plně nefunguje. Navzdory tomu, že Google zavedl pro Čínu cenzuru, zadáte-li v Číně do vyhledávače Google "náměstí nebeského míru", jako první výsledky se objevíé několik článků a fotografií z protestů v roce 1989. Problémem pro čínské úřady je obrovské množství dat. Počet uživatelů internetu se v Číně zvýšil od 620 000 v roce 1997 na nynějších 110 milionů. Odhaduje se, že v Číně je provozováno 5 - 10 milionů blogů.

"Začíná být stále složitější blokovat a monitorovat provoz na webu, tak raději uživatelům internetu už jen doporučujeme, co mají dělat," vyjádřil se jeden státní cenzor.

I když podle odhadů v Číně pracuje 30 000 příslušníků internetové policie, podle čínských cenzorů je obtížné monitorovat chaty. "Technologie nám to neumožňuje. A měli bychom taky vzít v úvahu, že je to demokratizace, kterou nelze zastavit," řekl čínský cenzor. "Čína je velmi velká země. Chcete-li ovládat takto velkou zemi, politika nestačí. Musíte ovládat lidem mozek. Musíte vyhrát v boji o myšlenky."

Asi 95 procent všech DVD, prodávaných v Číně, jsou pirátské kopie. Stojí to filmový průmysl 280 milionů dolarů. Pirátská DVD se prodávají asi za 40 Kč za kus a v prodejně si je můžete vyzkoušet. Většinou jde o nejnovější americké filmy, které se dostávají do Číny pouhých několik dní po vydání v USA.

Počítačové obchody v Pekingů nabízejí instalaci pirátského softwaru firmy Microsoft za méně než 40 Kč za kus. Americký patentový úřad odhaduje, že více než 90 procent "intelektuálního vlastnictví", prodávaného v Číně, jsou pirátské kopie.

Více než 45 procent uživatelů internetu v Číně si stahuje denně z internetu hudbu a 37 procent čínských uživatelů internetu si stahují pravidelně celovečerní filmy. Drtivá většina za to neplatí nic.

Čtyři z každých pěti výtisků bestsellerových knih v Číně jsou pirátské výtisku. Pirátské vydání memoárů Billa Clintona se objevilo na trhu dříve, než autorizované vydání a prodávalo se za 60 Kč, to bylo o šedesát procent méně než byla plná cena autorizovaného vydání.

Podrobnosti v angličtině ZDE