26. 1. 2006
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
26. 1. 2006

VÝZKUM

Eurobarometr

výsledky prezentace výzkumu, objednaného a koordinovaného Generálním ředitelstvím tiskové a informační služby EU

Eurobarometr průběžně shromažďuje názory o evropských záležitostech v členských a kandidátských zemích Evropské unie a dvakrát ročně je zveřejňuje formou národních zpráv.

Zpráva Eurobarometru popisuje názorové klima v členských a kandidátských zemích Evropské unie. Tato zpráva nabízí přehled názorů občanů České republiky na různé aspekty Evropské unie a srovnává je s typickými postoji občanů Evropské unie. Upozorňuje rovněž na nejdůležitější rozdíly ve srovnání s jinými státy. Jedná se o třetí zprávu od doby, kdy česká republika vstoupila do Evropské unie.

Výzkum veřejného mínění, na jehož základě byla zpráva zpracována, se uskutečnil na vzorku 1 161 občanů. Sběr dat v České republice probíhal od 14. října do 5. listopadu 2005. Říjnový Eurobarometr ukazuje, že jak výsledky referend ve Francii a Nizozemsku, tak problémy hledání všeobecně přijatelného rozpočtového rámce přivedly občany Evropské unie ke kritičtějšímu vnímání Evropské unie.

Vybrané výsledky:

Češi jsou se svojí životní situací spokojeni

  • Plných 81 % Čechů je se svojí životní situací spokojeno.
  • V další zlepšení podmínek svého života věří 27 % Čechů, na jaře to bylo 32 %, průměr v Evropské unii je 35 %. Většina Čechů si myslí, že se jejich životní podmínky nezmění.

Graf: Spokojenost se svojí životní situací.

Ožehavá témata: nezaměstnanost, zdravotnictví

  • Podobně jako v celé EU patří dlouhodobě k nejožehavějším tématům nezaměstnanost, jako klíčový problém ji však vnímá o 14% méně Čechů než o rok dříve.
  • Na první příčku žebříčku se vyhouply problémy zdravotnictví.

Důvěra v národní instituce zůstává nízká

  • Podobně jako řada jiných výzkumů potvrdil Eurobarometr nízkou důvěru Čechů v ústavní instituce. V nízké důvěře národní vládě se ČR řadí po bok Litvy a Francie.
  • Rozhlasu, televizi a tisku Češi věří víc než je v EU obvyklé.

Graf: důvěřujete české vládě?

Některé kompetence svěřit EU, jiné nikoli

  • Česká veřejnost by svěřila do kompetence společného rozhodování EU všechny "silové" politiky (boj proti terorismu, boj proti zločinu, obranu a zahraniční politiku).
  • O sociálních tématech (vzdělávání, boji proti nezaměstnanosti, zdravotnictví a sociální péči a především důchodech a daních) by Češi rozhodovali raději na národní úrovni.

Češi jsou hrdí na své evropanství

  • Téměř polovina občanů České republiky o sobě aspoň občas uvažuje jako o Evropanech.
  • Devět z deseti občanů ČR je hrdých na svoje občanství, téměř tři čtvrtiny jsou hrdé na to, že jsou Evropany.
  • Za poslední rok od podzimu 2004 se názory nezměnily.

Hlas českých občanů v EU

  • Jen 17% Čechů má pocit, že jejich hlas má v EU váhu.
  • V celé Evropské unii tak smýšlí 34%.

Podpora členství v EU

  • Názorů, že členství v EU je dobrá věc, pozvolna ubývá v celé EU. V ČR je zastává 44 % -- méně než na jaře 2005.
  • EU vzbuzuje v Češích stejně často pozitivní jako neutrální pocity, negativní pocity jsou málo četné.

Vliv členství v EU je převážně pozitivní

  • Většina Čechů (55%) si myslí, že ČR má z členství v EU prospěch a výhody.
  • České veřejné mínění velmi oceňuje vliv členství v EU na bezpečnost země a také na export, služby a kvalitu života. Méně kladně je hodnocen vliv na zaměstnanost v ČR.

Informovanost o Evropské unii je v ČR nízká

  • Třetina Čechů podle vlastního názoru rozumí tomu, jak EU funguje. V průměru celé EU je to 41 %.
  • Jen 15 % Čechů ví, že největším příjemcem peněz z fondů Evropské unie je zemědělský sektor.
  • Za hlavního příjemce finančních prostředků je považována sama evropská administrativa, její osobní náklady a výdaje na budovy (které ve skutečnosti tvoří jen 6% celkových výdajů).

Češi podporují směřování k politické unii

  • Téměř dvě třetiny Čechů (63%) dlouhodobě podporují vývoj EU směrem k politické unii.
  • Také výzkum OEZ ÚV ukázal, že příznivci politické unie převládají nad podpůrci v poměru 2 : 1.
  • Češi patří mezi hlavní zastánce budoucí politické unie.

Přijetí Evropské ústavy by přineslo pozitiva

  • Přijetí Evropské ústavy by podle Čechů přineslo hlavně silnější postavení EU ve světě a ekonomickou konkurenceschopnost.
  • Polovina Čechů si myslí, že po přijetí Evropské ústavy bude EU demokratičtější, efektivnější a transparentnější. Většina Čechů doporučuje o Evropské ústavě znovu jednat.
  • Názor, že v ratifikačním procesu by se mělo pokračovat, je menšinový ve všech zkoumaných zemích. V průměru EU-25 ho zastává 22%, v deseti nových členských zemích 19%, v České republice 18%.

Rozšiřování Evropské unie má jasnou podporu

  • Dvě třetiny Čechů jsou pro budoucí rozšiřování EU. V EU by si Češi přáli hlavně Švýcarsko, Norsko a Island.
  • Vůči přijetí ekonomicky méně vyspělých zemí jsou Češi zdrženliví. Ukrajinu, Turecko a Albánii zatím odmítají.

výzkumy o Evropské unii zadávané OEZ Úřadu vlády ČR

Z realizovaných šetření vyplývá, že ze sledovaných témat zasluhují zvýšenou pozornost zejména tři významné aspekty vztahu české veřejnosti k EU:

Pocit nedemokratičnosti EU, nepružného, nepromyšleného a nehospodárného rozhodování EU

Z dosavadních výsledků vyplývá, že téměř polovina české veřejnosti má stabilně menší nebo větší pochybnosti o demokratičnosti fungování EU. Ukazuje se, že sice může jít o apriorní představy a strach, jejichž důsledkem je odmítání informací o fungování EU, ale skutečnost, že tak značný podíl české společnosti vidí EU jako nedostatečně demokratickou a efektivní, určitě vyžaduje pozornost.

Komunikace o evropských záležitostech, 1505 respondentů ve věku od 18 let

Praktické rozdělení kompetencí podle představ veřejnosti

V rámci šetření byla testována otázka vhodné distribuce kompetencí mezi EU a členské státy. Značná část českých občanů připisuje EU roli významné platformy pro koordinaci a dohodu členských států. K rozhodující roli samostatného orgánu EU - Evropské komise -- se kloní méně, a to 23% dotázaných. Na jakoukoli úlohu EU v této otázce v podstatě rezignují pouze dva lidé z pěti.

EU je tedy převážně vnímána jako efektivní integrační nástroj z hlediska jednotlivých politik a postupů, nicméně postoje k fungování a existenci centrálních orgánů jsou značně opatrné až negativní.

Euro a jeho přijetí v perspektivě občanů ČR

Euro a jeho hodnocení představuje v současné chvíli především symbolické vyjádření míry důvěry v celou EU, v její demokratičnost a stabilitu fungování. Jedná se tedy dosud více o obecně politický postoj, utvářející se v rovině převážně intuitivních obav a pozitivních očekávání.

Postoje k euru jsou opatrné, očekávání spíše podchlazená, existují obavy z rizik i u těch, kteří přijetí eura podporují a vnímají jako dlouhodobou investici, objevují se prvky nejistoty.

Veřejná debata otázky přijetí či nepřijetí eura a jeho načasování není zatím příliš intenzivní a nezahrnuje doposud racionálních argumenty ani pro ani proti přijetí eura. Ekonomická rovina diskursu o euru -- nepočítaje v to její vysoce expertní variantu -- přitom zatím chybí zcela nebo je překryta politickou debatou.

Další vybrané údaje

Spokojenost s členstvím ČR v EU

S členstvím v EU je osobně spokojeno 61% dospělých obyvatel ČR. Zlepšila se i spokojenost české populace s vlastní životní situací (83%), dokonce nad průměr EU. Členství v EU je více hodnoceno pro ČR jako výhodné (56%), podíl těch, kteří pociťují členství jako nevýhodné klesl na 33%. Vzrostl pocit bezpečí ČR (53%) a ekonomické stability prostředí (47%).

Se členstvím ČR v EU jsou nejčastěji osobně spokojeni mladší lidé (do 29 let -- 70 %, 30-44 let -- 62 %), lidé s maturitou (64 %) a vysokoškolským vzděláním (69 %), studenti (77 %), odborní pracovníci (68 %) a úředníci (66 %), příznivci ODS (70 %) a ČSSD (67 %).

Se členstvím naopak nejsou osobně spokojeni zejména lidé nad 60 let (49 % nespokojených), lidé se základním vzděláním (43 %) a vyučení bez maturity (44 %), nezaměstnaní (52 %) a důchodci (50 %), příznivci KSČM (74 %) a nevoliči (49 %).

Komunikace o evropských záležitostech, 1505 respondentů ve věku od 18 let

Informovanost o EU

Úroveň porozumění principům fungování procesů a institucí EU je mezi obyvateli ČR nízká. V naprosté většině lidé souhlasí s míněním, že fungování EU je třeba zpřehlednit a více přiblížit chápání obyčejných lidí. Prakticky pro tři čtvrtiny občanů platí, že je pro ně osobně důležité, aby jim bylo fungování EU jasnější a srozumitelnější. Zájem o fungování Evropské unie je v české veřejnosti značný. Tři občany z pěti zajímá, jak vlastně EU funguje, jaké jsou její činnosti a cíle.

Jedním z problémů, které analyzované průzkumy řešily, bylo hodnocení snahy některých klíčových politických osobností informovat veřejnost o otázkách spojených s EU. Mezi nejlépe hodnocené osobnosti patří Pavel Telička a premiér Jiří Paroubek.

Příznivou zprávou je dále zjištění, že 72% veřejnosti podporuje snahu vlády vynakládat finanční prostředky na informování o EU.

Budoucí postavení ČR v EU

Téměř tři čtvrtiny obyvatel se domnívají, že ČR bude v budoucnu průměrnou evropskou zemí, že nebude ani příliš úspěšná, ani vysloveně neúspěšná.

Zjištění o nepříliš ambiciózních očekáváních lidí ohledně budoucího postavení ČR v rámci EU nastolují otázku, jak se má vlastně Česká republika v EU prosazovat -- v odpovědi na tuto otázku je veřejnost značně rozpolcená. Těsná většina si myslí, že bychom měli být ostražití a do ničeho se nehrnout. Jen těsná menšina radí opačný přístup -- být iniciativní a přebírat více odpovědnosti.

I přes rozpolcený postoj veřejnosti k chování ČR v EU se téměř polovina obyvatel domnívá, že toto členství ovlivní budoucí vývoj naší země spíše pozitivně.

Přestože důsledky členství ČR v EU jsou vnímány převážně pozitivně, horizont těchto pozitivních změn je spíše dlouhodobý. Pocit, že členství ČR v EU zlepší život v naší zemi do 5 let, má pouze každý šestnáctý člověk. Necelá čtvrtina lidí si myslí, že členství v EU zlepší život v naší zemi do 10 let.

Co je na EU důležité, v čem se shodneme a v čem nikoli

EU by měla být dle přesvědčení většiny občanů především servisní organizací pro své členy, měla by se starat o jejich přímou bezpečnost a vysokou kvalitu života, investovat do vzdělávacích příležitostí, rozvoje výzkumu. V těchto věcech panuje v české společnosti široká shoda v pásmu okolo 80%. Obdobně silný konsenzus se týká aktivity EU v otázkách globálních problémů životního prostředí a klimatu.

Značně sporná a polarizující je v české společnosti otázka vnější symboliky a symboliky prohlubování integrace a sjednocování EU (na rozdíl od praktických aspektů integrace).

Změny, které se týkají symbolické institucionalizace EU do budoucna (např. možnost vzniku institutu společného prezidenta, ministra zahraničních věcí) nejsou pro většinu lidí v současnosti přijatelné. Jejich odmítání je nadpoloviční, v případě prezidenta 76% a ministra zahraničí 65%.

Na druhé straně, téměř dvoutřetinová většina lidí nemá zásadní problém s praktickou a exekutivní realizací vnitřní jednoty, jakou je vznik společných ozbrojených sil (75%) či společná zahraniční a bezpečnostní politika (76%). Obecně přijímána je také změna principu hlasování států v EU z jednomyslného k většinovému (66%), sbližování daňové politiky (63%) nebo integrace trhu služeb (81%).

Česká populace prostě nahlíží EU více z výkonového a praktického než symbolického a institucionálního pohledu. Nejde však o ryze instrumentální pohled -- 78% Čechů se cítí být Evropany.

Skepse panuje vůči symbolům a neovlivnitelným institucím moci, doma i v Bruselu. Výkonově orientovaná, praktické problémy řešící a neokázalá EU bude v českých zemích populární a podporovaná.

Názor veřejnosti na úspěšnost vyjednávání vlády ČR o rozpočtu EU

Poslední týdny byla pozornost médií zaměřena na vyjednávání o rozpočtovém rámci EU na období 2007-2013. Výzkum ukázal, že se o vyjednávání zajímala pouze třetina (32%) populace. Přibližně stejný poměr respondentů (29%) rozuměl pozicím, které reprezentanti ČR v rámci jednání zastávali. Pro 71% dotázaných byly pozice vlády ČR více či méně nejasné.

Většina populace (65%) je přesvědčena, že ČR vyšla z jednání o rozpočtu úspěšně: 86% veřejnosti považuje za úspěch, že ČR získala v rámci kohezní politiky 330 EUR "na hlavu", což je nejvíce ze všech zemí EU. Jasná většina veřejnosti (79%) pozitivně hodnotí roli předsedy vlády při vyjednávání o rozpočtu.

O schopnosti ČR vyčerpat efektivně alokované prostředky a získat spolufinancování pro projekty je přesvědčena pouze polovina populace.

Pouze třetina dotázaných byla schopna uvést nějaký příklad projektu ve svém okolí, který by byl financovaný z evropských peněz.

                 
Obsah vydání       26. 1. 2006
26. 1. 2006 Potvrzeno: Organizace Hamas zvítězila v palestinských volbách
26. 1. 2006 Palestinská vláda odstoupila
26. 1. 2006 Jak Čína spotřebovává svět
26. 1. 2006 "Klienti" versus Ministerstvo práce: pět set ku jedné Milan  Daniel
26. 1. 2006 Novinář Štěpán  Kotrba
26. 1. 2006 Američtí vojáci z Iráku páchají sebevraždu
26. 1. 2006 Google se spojí s čínskými cenzory
26. 1. 2006 RRTV pokutovala Novu a Primu
24. 1. 2006 Dvě údobí českého školství -- účtování František  Augusta
26. 1. 2006 Nepodsouvejte levici názory a přístupy, které jsou jí cizí Michael  Kroh
26. 1. 2006 Přehnal jste to s nabiflovanými fakty
26. 1. 2006 Eurobarometr
26. 1. 2006 Po euroústavě už neštěkne ani pes Josef  Brož
26. 1. 2006 Nevyslovené nebezpečí Michal  Mašín
25. 1. 2006 Daily Telegraph prohrál odvolání proti Gallowayovi
25. 1. 2006 Zakladatel Greenpeace volá po celosvětové expanzi jaderné energetiky Ivan  Brezina
25. 1. 2006 Vatikán s.r.o.: Kupte si papežova slova Štěpán  Kotrba
25. 1. 2006 Můžete se nakazit rakovinou?
25. 1. 2006 Mráz přichází z východu Oskar  Krejčí
26. 1. 2006 Konečná: "Deklarace je nebezpečným pokusem o přepsání dějin" Kateřina  Konečná
25. 1. 2006 Putinovo Rusko: láska a nenávisť k EÚ Silvio  Pons
25. 1. 2006 Slovensko: Špinavé praktiky v zdravotníctve Braňo  Ondruš
25. 1. 2006 Británie prý "nařídila mučení osoby podezřelé z útoků z 11. září"
25. 1. 2006 Kam s Lety?! Ladislav  Žák
25. 1. 2006 Nový moravistický začátek? Pavel  Pečínka
24. 1. 2006 Pro líné novináře je daleko lehčí psát o sexu než odhalovat skutečně vážné skandály
24. 1. 2006 Tříšť nabiflovaných faktů není moudrost Jan  Čulík
24. 1. 2006 Proč Tchaj-wan není Japonsko Petr  Fiala
26. 1. 2006 Lze po Hayekově kritice obhájit ekonomickou racionalitu socialismu?
24. 1. 2006 Intellectual populism in Czech politics Jan  Čulík
25. 1. 2006 Cena léků: v čí kapse je ten rozdíl
23. 1. 2006 Rath slibuje opak toho, co dělá jeho úřad Bohumil  Kartous
6. 1. 2006 Mlčení ministrů Jan  Čulík
2. 1. 2006 Hospodaření OSBL za prosinec 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce