26. 1. 2006
VÝZKUMEurobarometrvýsledky prezentace výzkumu, objednaného a koordinovaného Generálním ředitelstvím tiskové a informační služby EU Eurobarometr průběžně shromažďuje názory o evropských záležitostech v členských a kandidátských zemích Evropské unie a dvakrát ročně je zveřejňuje formou národních zpráv. Zpráva Eurobarometru popisuje názorové klima v členských a kandidátských zemích Evropské unie. Tato zpráva nabízí přehled názorů občanů České republiky na různé aspekty Evropské unie a srovnává je s typickými postoji občanů Evropské unie. Upozorňuje rovněž na nejdůležitější rozdíly ve srovnání s jinými státy. Jedná se o třetí zprávu od doby, kdy česká republika vstoupila do Evropské unie. |
Výzkum veřejného mínění, na jehož základě byla zpráva zpracována, se uskutečnil na vzorku 1 161 občanů. Sběr dat v České republice probíhal od 14. října do 5. listopadu 2005. Říjnový Eurobarometr ukazuje, že jak výsledky referend ve Francii a Nizozemsku, tak problémy hledání všeobecně přijatelného rozpočtového rámce přivedly občany Evropské unie ke kritičtějšímu vnímání Evropské unie. Vybrané výsledky:Češi jsou se svojí životní situací spokojeni
Graf: Spokojenost se svojí životní situací. Ožehavá témata: nezaměstnanost, zdravotnictví
Důvěra v národní instituce zůstává nízká
Graf: důvěřujete české vládě? Některé kompetence svěřit EU, jiné nikoli
Češi jsou hrdí na své evropanství
Hlas českých občanů v EU
Podpora členství v EU
Vliv členství v EU je převážně pozitivní
Informovanost o Evropské unii je v ČR nízká
Češi podporují směřování k politické unii
Přijetí Evropské ústavy by přineslo pozitiva
Rozšiřování Evropské unie má jasnou podporu
výzkumy o Evropské unii zadávané OEZ Úřadu vlády ČRZ realizovaných šetření vyplývá, že ze sledovaných témat zasluhují zvýšenou pozornost zejména tři významné aspekty vztahu české veřejnosti k EU: Pocit nedemokratičnosti EU, nepružného, nepromyšleného a nehospodárného rozhodování EUZ dosavadních výsledků vyplývá, že téměř polovina české veřejnosti má stabilně menší nebo větší pochybnosti o demokratičnosti fungování EU. Ukazuje se, že sice může jít o apriorní představy a strach, jejichž důsledkem je odmítání informací o fungování EU, ale skutečnost, že tak značný podíl české společnosti vidí EU jako nedostatečně demokratickou a efektivní, určitě vyžaduje pozornost.
Komunikace o evropských záležitostech, 1505 respondentů ve věku od 18 let Praktické rozdělení kompetencí podle představ veřejnostiV rámci šetření byla testována otázka vhodné distribuce kompetencí mezi EU a členské státy. Značná část českých občanů připisuje EU roli významné platformy pro koordinaci a dohodu členských států. K rozhodující roli samostatného orgánu EU - Evropské komise -- se kloní méně, a to 23% dotázaných. Na jakoukoli úlohu EU v této otázce v podstatě rezignují pouze dva lidé z pěti. EU je tedy převážně vnímána jako efektivní integrační nástroj z hlediska jednotlivých politik a postupů, nicméně postoje k fungování a existenci centrálních orgánů jsou značně opatrné až negativní. Euro a jeho přijetí v perspektivě občanů ČREuro a jeho hodnocení představuje v současné chvíli především symbolické vyjádření míry důvěry v celou EU, v její demokratičnost a stabilitu fungování. Jedná se tedy dosud více o obecně politický postoj, utvářející se v rovině převážně intuitivních obav a pozitivních očekávání. Postoje k euru jsou opatrné, očekávání spíše podchlazená, existují obavy z rizik i u těch, kteří přijetí eura podporují a vnímají jako dlouhodobou investici, objevují se prvky nejistoty. Veřejná debata otázky přijetí či nepřijetí eura a jeho načasování není zatím příliš intenzivní a nezahrnuje doposud racionálních argumenty ani pro ani proti přijetí eura. Ekonomická rovina diskursu o euru -- nepočítaje v to její vysoce expertní variantu -- přitom zatím chybí zcela nebo je překryta politickou debatou.
Další vybrané údajeSpokojenost s členstvím ČR v EUS členstvím v EU je osobně spokojeno 61% dospělých obyvatel ČR. Zlepšila se i spokojenost české populace s vlastní životní situací (83%), dokonce nad průměr EU. Členství v EU je více hodnoceno pro ČR jako výhodné (56%), podíl těch, kteří pociťují členství jako nevýhodné klesl na 33%. Vzrostl pocit bezpečí ČR (53%) a ekonomické stability prostředí (47%). Se členstvím ČR v EU jsou nejčastěji osobně spokojeni mladší lidé (do 29 let -- 70 %, 30-44 let -- 62 %), lidé s maturitou (64 %) a vysokoškolským vzděláním (69 %), studenti (77 %), odborní pracovníci (68 %) a úředníci (66 %), příznivci ODS (70 %) a ČSSD (67 %). Se členstvím naopak nejsou osobně spokojeni zejména lidé nad 60 let (49 % nespokojených), lidé se základním vzděláním (43 %) a vyučení bez maturity (44 %), nezaměstnaní (52 %) a důchodci (50 %), příznivci KSČM (74 %) a nevoliči (49 %).
Komunikace o evropských záležitostech, 1505 respondentů ve věku od 18 let Informovanost o EUÚroveň porozumění principům fungování procesů a institucí EU je mezi obyvateli ČR nízká. V naprosté většině lidé souhlasí s míněním, že fungování EU je třeba zpřehlednit a více přiblížit chápání obyčejných lidí. Prakticky pro tři čtvrtiny občanů platí, že je pro ně osobně důležité, aby jim bylo fungování EU jasnější a srozumitelnější. Zájem o fungování Evropské unie je v české veřejnosti značný. Tři občany z pěti zajímá, jak vlastně EU funguje, jaké jsou její činnosti a cíle.
Jedním z problémů, které analyzované průzkumy řešily, bylo hodnocení snahy některých klíčových politických osobností informovat veřejnost o otázkách spojených s EU. Mezi nejlépe hodnocené osobnosti patří Pavel Telička a premiér Jiří Paroubek. Příznivou zprávou je dále zjištění, že 72% veřejnosti podporuje snahu vlády vynakládat finanční prostředky na informování o EU.
Budoucí postavení ČR v EUTéměř tři čtvrtiny obyvatel se domnívají, že ČR bude v budoucnu průměrnou evropskou zemí, že nebude ani příliš úspěšná, ani vysloveně neúspěšná. Zjištění o nepříliš ambiciózních očekáváních lidí ohledně budoucího postavení ČR v rámci EU nastolují otázku, jak se má vlastně Česká republika v EU prosazovat -- v odpovědi na tuto otázku je veřejnost značně rozpolcená. Těsná většina si myslí, že bychom měli být ostražití a do ničeho se nehrnout. Jen těsná menšina radí opačný přístup -- být iniciativní a přebírat více odpovědnosti. I přes rozpolcený postoj veřejnosti k chování ČR v EU se téměř polovina obyvatel domnívá, že toto členství ovlivní budoucí vývoj naší země spíše pozitivně. Přestože důsledky členství ČR v EU jsou vnímány převážně pozitivně, horizont těchto pozitivních změn je spíše dlouhodobý. Pocit, že členství ČR v EU zlepší život v naší zemi do 5 let, má pouze každý šestnáctý člověk. Necelá čtvrtina lidí si myslí, že členství v EU zlepší život v naší zemi do 10 let.
Co je na EU důležité, v čem se shodneme a v čem nikoliEU by měla být dle přesvědčení většiny občanů především servisní organizací pro své členy, měla by se starat o jejich přímou bezpečnost a vysokou kvalitu života, investovat do vzdělávacích příležitostí, rozvoje výzkumu. V těchto věcech panuje v české společnosti široká shoda v pásmu okolo 80%. Obdobně silný konsenzus se týká aktivity EU v otázkách globálních problémů životního prostředí a klimatu. Značně sporná a polarizující je v české společnosti otázka vnější symboliky a symboliky prohlubování integrace a sjednocování EU (na rozdíl od praktických aspektů integrace). Změny, které se týkají symbolické institucionalizace EU do budoucna (např. možnost vzniku institutu společného prezidenta, ministra zahraničních věcí) nejsou pro většinu lidí v současnosti přijatelné. Jejich odmítání je nadpoloviční, v případě prezidenta 76% a ministra zahraničí 65%. Na druhé straně, téměř dvoutřetinová většina lidí nemá zásadní problém s praktickou a exekutivní realizací vnitřní jednoty, jakou je vznik společných ozbrojených sil (75%) či společná zahraniční a bezpečnostní politika (76%). Obecně přijímána je také změna principu hlasování států v EU z jednomyslného k většinovému (66%), sbližování daňové politiky (63%) nebo integrace trhu služeb (81%). Česká populace prostě nahlíží EU více z výkonového a praktického než symbolického a institucionálního pohledu. Nejde však o ryze instrumentální pohled -- 78% Čechů se cítí být Evropany. Skepse panuje vůči symbolům a neovlivnitelným institucím moci, doma i v Bruselu. Výkonově orientovaná, praktické problémy řešící a neokázalá EU bude v českých zemích populární a podporovaná. Názor veřejnosti na úspěšnost vyjednávání vlády ČR o rozpočtu EUPoslední týdny byla pozornost médií zaměřena na vyjednávání o rozpočtovém rámci EU na období 2007-2013. Výzkum ukázal, že se o vyjednávání zajímala pouze třetina (32%) populace. Přibližně stejný poměr respondentů (29%) rozuměl pozicím, které reprezentanti ČR v rámci jednání zastávali. Pro 71% dotázaných byly pozice vlády ČR více či méně nejasné. Většina populace (65%) je přesvědčena, že ČR vyšla z jednání o rozpočtu úspěšně: 86% veřejnosti považuje za úspěch, že ČR získala v rámci kohezní politiky 330 EUR "na hlavu", což je nejvíce ze všech zemí EU. Jasná většina veřejnosti (79%) pozitivně hodnotí roli předsedy vlády při vyjednávání o rozpočtu.
O schopnosti ČR vyčerpat efektivně alokované prostředky a získat spolufinancování pro projekty je přesvědčena pouze polovina populace. Pouze třetina dotázaných byla schopna uvést nějaký příklad projektu ve svém okolí, který by byl financovaný z evropských peněz. |