|
28. 11. 2005
Zachrání kulturu stipendia?Pán Michal Černík, vy veríte, že svetlo do stavu našej "kultúrnosti" by mohli vniesli napríklad diela tvorené v podmienkach doživotných štipendií pre spisovateľov, ptá se Silvia Rychlá v reakci na článek Michala Černíka "Nepotřebnost literatury a bezprizornost spisovatele" : |
|
k výpovedi pána Michala Černíka "Nepotřebnost literatury a bezprizornost spisovatele" do pozornosti čitateľov ponúkam krátky prepis z poviedky "Pericalypsis", z knihy "Dokonalá Prázdnota", ktorá obsahuje poviedky - recenzie na nenapísané knihy. Autor: Stanislav Lem, 1974. Kčs 27.-
Existuje li na Sahaře čtyřicet zrníček písku, na jejichž nalezení závisí záchrana světa, pak se nenajdou právě tak, jako nebude nalezeno čtyřicet dávno již napsaných spásných děl, která utonula nenávratně v moři makulatury. A ta díla byla zcela určitě napsána, jak se za to zaručuje statistika plodů ducha...Leč ještě dříve než napojíme duše těmito objevy, zahltíme je smetím, kterého je čtyřbiliónkrát víc...
Je nezbytno zřídit Humanity Salvation Foundation, Nadaci lidské spásy, se základním kapitálem šestnácti biliónů ve zlaté paritě, zúročenými čtyřmi procenty ročně. Z nadace budou vypláceni všichni tvůrci, vynálezci, vědci, malíři, spisovatelé, básníci, dramatici, filozofové a projektanti, a to následovně: Ten, kdo nic nenapíše, nevyprojektuje, nenamaluje, nedá patentovat ani nenavrhne, bude pobírat doživotní stipendium ve výši šestatřiceti tisíc dolarů ročně. ten, kdo z uvedeného cokoli učiní, obdrží částku přiměřeně nižší. V Perikalypse je otištěn podrobný sazebník postihů pro všechny formy tvůrčí činnosti. Při jednom vynálezu či dvou knihách ročně se nevyplácí ani haléř, na tři tituly už musí osobně doplácet sám autor. Díky tomuto opatření jedině opravdový altruista, jedině duševní asketa, který miluje své bližní, ale sebe ani zbla, bude cokoliv tvořit. Naopak, zcela ustane produkce prodejního smetí... Jenže egoismus se projevuje jako chamtivost mamonu spojená s bažením po slávě. Aby se i tomu posledně zmíněnému učinila přítrž, zavádí Program spásy naprostou anonymitu všech tvůrců. Áno, doba je napohľad taká ako ju pán Michal Černík popísal: společnost dala přednost snadnému žití, pravda se pro ní stala přežitkem.... kult produktů spotřebního, zábavního a mediálního průmyslu si zotročil myšlení a vkus většiny občanu, jejich vědomí cíleně přetransformoval z potřeby duchovních hodnot na potřeby materiálních požitků a levné zábavy, vytvořil životní styl jako kýč a nemůže připustit, aby toto zotročené myšlení spisovatel napřimoval a osvobozoval svým slovem... ale.....bolo to vôbec niekedy a niekde inak? Ak minulosť a súčasnosť sú "temné", neoprávňuje ma to obhajovať temnotu budúcu a tobôž nie temnotu samotnú. Pán Michal Černík, vy veríte, že svetlo do stavu našej "kultúrnosti" by mohli vniesli napríklad diela tvorené v podmienkach doživotných štipendií pre spisovateľov? |
