31. 8. 2005
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
31. 8. 2005

Dokud jaderné zbraně vyvíjel šáh, Američané nic nenamítali

Kdyby k islámské revoluci došlo o deset let později, Írán by možná již svou bombu měl

Milan Černý v článku Jaderná nálož do každé slušné rodiny I. polemizuje s tvrzením Karla Vaníčka. Ten na tomto místě tvrdil, že americký přístup k šíření jaderných technologií je nespravedlivý. Jaderný arsenál Izraele, Indie nebo Pákistánu totiž není považován za velký problém, ale íránský vývoj jaderné technologie ano. Černý naopak poukázal na skutečnost, že všechny tři zmíněné jaderné mocnosti nejsou signatáři Dohody o nešíření jaderných zbraní. To by byla skvělá námitka proti Vaníčkovi - kdyby ovšem kdysi USA nepodporovaly jaderné ambice šáhova režimu v Íránu i po tom, co smlouvu o nešíření již podepsal.

Začátek íránského jaderného programu vypadal takto: Američané dodali v roce 1967 Teheránu pětimegawattový reaktor, schopný ročně vyprodukovat 600 gramů plutonia. Štěpný materiál z tohoto jediného zařízení by tedy postačil k vyrobení běžné jaderné pumy zhruba za 18 let. Tři roky na to Írán ratifikoval zmíněnou smlouvu o nešíření jaderných zbraní. To však již v Amirabádu běžel program přepracování vyhořelého paliva a také práce na konstrukci vlastní jaderné bomby. V USA, Británii,  Francii, Německu a dalších zemích studovaly tisíce jaderných expertů. V USA, Francii a Německu byly také smluvně zajištěny dodávky obohaceného uranu, ale vlastní program obohacovaní na bázi laserové technologie byl přesto zahájen již v roce 1975. O rok později si režim tajnou smlouvou s Jihoafrickou republikou pojistil ohromné roční dodávky v řádu desetitisíců tun oxidu uranu. Když začala islámská revoluce, Írán již provozoval  celkem šest reaktorů. Po celou dobu byly vztahy mezi USA a Íránem na velice dobré úrovni.

Dnes se nám předkládá k věření, že šíitští radikálové netouží po ničem jiném než po zbraních hromadného ničení, kterými by zaútočili na západní svět. Islámská revoluce však ve skutečnosti probíhající program vývoje jaderných zbraní prakticky zlikvidovala. V jednu chvíli údajně v zemi zůstalo jen 13 - slovy třináct - vyskoškolsky vzdělaných odborníků na jaderné technologie. Impulsem pro obnovení programu vývoje jaderných zbraní se stalo až nasazení iráckých chemických zbraní během války v 80. letech. Jaderný program je přitom pod kontrolou radikální, ale ne příliš technicky kompetentní milice Pasdarán, která iniciovala i vývoj raket dlouhého doletu. Důvěryhodné informace o stavu obou těchto programů není právě snadné získat. Již od roku 1992 například CIA pravidelně vydává  alarmující zprávy, podle nichž Írán bude mít jadernou bombu nejpozději do deseti let. Je možné, že poslední z těchto zpráv se ukážou jako pravdivé, ale nevěřím tomu, že Američané doopravdy vědí něco více, než co jim napovídaly exilové opoziční organizace, jejichž veškeré naděje se upínají k zahraniční intervenci. 

K informacím o stavu americké armády, které přináší Černého článek, mohu dodat jen to, že úvahy o útoku pozemních sil jsou podle všeho zcela mimo momentální možnosti Američanů. Vojenské letectvo i námořnictvo (s výjimkou námořní pěchoty) však válkou v Iráku prakticky neutrpěly. Nicméně protože se Írán poučil z izraelského náletu na irácký reaktor v Osiraku, jeho jaderné kapacity jsou rozptýleny na velké ploše a nebylo by vůbec snadné kompletně je zničit útokem ze vzduchu. Nelze tedy předpokládat, že by se USA do akce s podobně nejistým výsledkem nějak hrnuly. Navíc politické, vojenské i obchodní vztahy Íránu a Ruskem a Čínou jsou na mnohem vyšší úrovni, než na jaké kdy bývaly vztahy těchto zemí s jednohlasně odsuzovaným agresorským režimem Saddáma Husajna. Takže útok by sebou nesl riziko nedozírných mezinárodněpolitických důsledků. Připoměňme v této souvislosti, že ČLR je v danou chvíli patrně jedinou zemí na světě, v jejíchž štábech se uvažuje o ozbrojeném konfliktu s USA s opatrným optimismem (při volbě vhodné asymetrické strategie atp.).

Takže pokud Bush docela nezešílí, válka nebude. Ledacos však nasvědčuje americké snaze podpořit v Íránu povstalecká uskupení menšinových etnik.

Kromě toho je možné, že se již brzy bude více hovořit o Pákistánu než o Íránu. Vláda této země na přání USA nejprve zakládala afgánské Talíbány, aby dnes pomáhala při jejich pronásledování. Mušarafova vojenská vláda proto byla silně nepopulární dokonce ještě před tím, než vešlo ve všeobecnou známost, že USA se rozhodly radikálně zlepšit vztahy s Indií a Pákistán přesunout do pozice druhořadého spojence. Tento posun je o to zřetelnější, že jej doprovází prodej americké jaderné technologie Indii. A druhý významný pákistánský spojenec, Čína, není souběžně s tím schopen plnit své závazky v oblasti dodávek zbrojní technologie. Rusko se totiž kategoricky postavilo proti reexportu svých motorů RD-93 pohánějících společný čínskopákistánský bojový letoun FC-1. Prezident Mušaraf tedy nesedí ve svém křesle příliš pevně a pokud by byl svržen, jeho pravděpodobně mnohem radikálnější nástupce zdědí jaderný arsenál.

                 
Obsah vydání       31. 8. 2005
31. 8. 2005 Ubráníme se? -- pokus o stručnou typologii současné mediální manipulace Bohuslav  Binka
31. 8. 2005 "Zemřely stovky, možná tisíce lidí"
31. 8. 2005 Irák: Při panickém útěku zahynulo až 1000 šiitských poutníků
31. 8. 2005 Ministerstvo zahraničí šíří v médiích polopravdy o obchodu se zbraněmi
31. 8. 2005 Lidovky a skutečná lidová demokracie pokleslých "reality shows" Bohumil  Kartous
31. 8. 2005 Václav Klaus: Evropa musí odmítnout pojem evropského občanství
31. 8. 2005 Katrina možná zasáhla světový trh s potravinami Karel  Dolejší
31. 8. 2005 Z hlubin Otokar  Fischer
27. 9. 2005
31. 8. 2005 Férové a vyvážené: Je úplně jedno, zda jste černoch nebo běloch
31. 8. 2005 Hurikán Katrina: pravděpodobně stovky mrtvých
31. 8. 2005 Mobilní telefony "nepůsobí rakovinu" - aspoň ne po prvních 10 letech užívání
31. 8. 2005 Klavírista a mediální pábení o psychiatrii Ivan  David
31. 8. 2005 Dokud jaderné zbraně vyvíjel šáh, Američané nic nenamítali Karel  Dolejší
30. 8. 2005 Láska všechno překoná?
30. 8. 2005 "Cizinci jsou zločinci"
30. 8. 2005 V Číně jedí psy a v Česku Číňany Ján  Simkanič
30. 8. 2005 Úvaha o automobilovém světě Martin  Böhm
30. 8. 2005 Jaderná nálož do každé slušné rodiny I. Milan  Černý
28. 8. 2005 Británie: Ochranu proti smrtelné "ptačí chřipce" dostanou jen "příslušníci elit"
19. 8. 2005 Hospodaření OSBL za červenec 2005
22. 11. 2003 Adresy redakce

Redakční výběr nejzajímavějších článků z poslední doby RSS 2.0      Historie >
31. 8. 2005 Ubráníme se? -- pokus o stručnou typologii současné mediální manipulace Bohuslav  Binka
31. 8. 2005 Dokud jaderné zbraně vyvíjel šáh, Američané nic nenamítali Karel  Dolejší
30. 8. 2005 Jaderná nálož do každé slušné rodiny I. Milan  Černý
30. 8. 2005 Úvaha o automobilovém světě Martin  Böhm
30. 8. 2005 "Cizinci jsou zločinci"   
30. 8. 2005 Láska všechno překoná?   
29. 8. 2005 Nechtěné pohlaví Michal  Giboda
29. 8. 2005 Proč nás situace v USA musí zajímat Jindřich  Kalous
29. 8. 2005 Jak Joe Pompei změnil náš svět Štěpán  Kotrba
28. 8. 2005 Británie: Ochranu proti smrtelné "ptačí chřipce" dostanou jen "příslušníci elit"   
26. 8. 2005 Pohádka O mladém stromku Alex  Koenigsmark
26. 8. 2005 Nákup transportérů pro armádu ČR: Ochrana životů, nebo kšeft? Karel  Dolejší
25. 8. 2005 Nejen piloti jsou pod tlakem Hynek  Hanke
25. 8. 2005 George W. Bush se tak unavil na dovolené, že musel jet na druhou dovolenou   
25. 8. 2005 Musíme se připůsobit terorismu