Jednání Rady předsedů opakovaně zdůraznilo princip podle kterého nikdo, žádný stát, nestojí mimo právo a zákon snad dokonce nad tímto právem a zákony. Každý stát respektující svá právní pravidla na svém území musí respektovat pravidla platná v zahraničí, principy přijaté světovým společenstvím. Jednání zdůraznilo, že tento rámec je stanoven Chartou OSN a vyzval všechny země, aby jej respektovaly. Zasedání Rady předsedů vyjádřilo obavy pramenící z posilování unilateralismu v mezinárodních vztazích a vyzvalo k respektování principu multilateralismu.

OSN stojí před dvojjediným úkolem: zajistit tolik potřebnou bezpečnost a rozšiřovat podmínky pro pokračování rozvoje v chudých oblastech planety. Zvyšování světové bezpečnosti, snižování chudoby a rozvoj vzdělanosti jsou směry, za jejichž pomoci je třeba bojovat proti mezinárodnímu terorismu a jeho příčinám.

Bývalí předsedové zasedání VS OSN vyjádřili obavy ze zhoršující se situace v Iráku. Vyzvali k urychlenému obnovení jeho suverenity, územní celistvosti a politické nezávislosti. Zdůraznili, že OSN musí hrát v mírovém řešení krize rozhodující úlohu. Stejná pozornost byla věnována situaci na Palestinských územích.

Rada předsedů vyjádřila pří příležitosti svého zasedání plnou podporu Generálnímu tajemníkovi OSN a jednomyslně odmítla pokusy oslabovat jeho osobní autoritu, které podkopávají autoritu celé světové organizace.

Jednání Rady předsedů se zúčastnilo 18 bývalých předsedů Valného shromáždění z období více než dvaceti uplynulých let, což jsou bývalí i současní politici a diplomaté od předsedů vlád, přes ministry a předsedy parlamentů ze všech kontinentů. Za Českou republiku se jednání zúčastnil předseda 57. zasedání Valného shromáždění Jan Kavan.

Spojené národy budou mít v příštím roce na programu jednání o doporučeních šestnáctičlenného poradního výboru generálního tajemníka OSN obsažených ve zprávě "Nebezpečí, výzvy a změny", která byla zveřejněna minulý týden, a která předpokládá především rozšíření počtu členů Raby bezpečnosti z dosavadních 15 pravděpodobně na 24. Tak by měly být reflektovány změny, ke kterým ve světě došlo v období od konce II. světové války, kdy byla OSN založena a měl by být posílen význam zemí rozvojového světa. Významné bude též posouzení plnění úkolů stanovených v "Deklaraci tisíciletí", která byla OSN přijata v roce 2000 a v osmi základních bodech se zabývá úkoly především v souvislosti s odstraňováním chudoby do roku 2015, snížit na polovinu množství hladovějících lidí a lidí, kteří nemají přístup k pitné vodě, zajistit alespoň základní vzdělaní pro všechny děti bez rozdílu pohlaví, snížit dětskou a mateřskou úmrtnost. Další cíle jsou v oblasti boje proti AIDS/HIV, malárii a dalším celosvětově nebezpečným nemocem, globálního zpřístupnění moderních komunikačních prostředků, reformy světového obchodního a finančního systému, integrace principu trvale udržitelného rozvoje do národních plánů a politik atd.