11. 6. 2004
Reality show & sitcom: co nám ve skutečnosti nedopřejí domácí televizní kanály?Dovolte mi krátké zamyšlení nad programovou nabídkou chuti mdlé domácích televizních okruhů, ke které mě inspirovaly sobotní doušky Jaroslava Plesla v Lidových novinách. Jeho články si obvykle rád se zájmem přečtu, a to proto, že mu často nechybí u nás tak málo vídaný nadhled na dění v Čechách. |
Plesl se poměrně pravidelně strefuje i do domácího pokřiveného mediálního trhu, kde jediná komerční televize okupuje většinu trhu, a to se značně obskurním programem, což je věc značně výjimečná v porovnání se zahraničím (pomineme-li extremní příklad zberlusconizované RAI v Itálii), nemluvě o naprosto neinvenčním postoji české veřejnoprávní televize, snažící se udržet alespoň tam, kde je, a neklesnout ještě o sáh hlouběji a to až do úplného zapomnění a nezájmu veřejnosti. Nedokážu sice odhadnout míru ironie (je-li vůbec přítomna) s jakou se Plesl rozohňuje nad nedostatkem současných trháků z oblasti tzv. reality show a především jejich zpožděném uvedení v ČR, ale domnívám se, že pořady typu Big Brother, Paradise Island, Superstar a další nejsou navzdory své dočasné popularitě ničím jiným než náhradou tradiční večerní červené knihovny softpornem či vykalkulovaným krutým voyerismem, a tudíž mě osobně jejich nepřítomnost rozhodně nemrzí. Na druhé straně ovšem dnes také existuje kvalitnější alternativa, určitý kompromis mezi moderním formátem reality show a kulturní zábavou se silnou myšlenkou, a to například v podobě koprodukčních pořadů BBC nebo Channel 4 a Americké veřejnoprávní televize PBS, ve formátu určeném pro hlavní vysílací čas. V podstatě se dá říci, že divák sice dostane svou 'krev', kterou žádá, ale také nádavkem notnou dávku zajímavých informací, ke kterým se dnes může dostat jen ve specializovaných pořadech na dokumentárních kanálech jejichž dosah není tak velký. Uvedu několik příkladů, měl jsem možnost vidět opravdu fantastický reality seriál Manor House (http://www.pbs.org/manorhouse/), který staví na konceptu několika dobrovolníků rozdělených na dva týmy a to na zámožnou rodinu majitele panství a jejich personál, obě skupiny pak uzavřené po několik týdnů na venkovském sídle z doby největší slávy edwardiánské Anglie (1890-1914 La Belle Epoque), tedy těsně před společenským zlomem první světové války. Zcela fascinující byl dokumentární styl, který prezentoval životy všech jednotlivých účastníků experimentu a jejich vývoj po dobu několika měsíců. Sonda do života 'lidí pod schody' byla velice drsná, udržovat a opečovávat sice početně malou domácnost majitele panství jen s dobovým vybavením, tj. bez elektrických spotřebičů a tekoucí teplé vody představovalo pro početný nižší personál vyčerpávající směny od 5 ráno do pozdních nočních hodin, a to za minimální mzdu, žádné osobní volno, absolutní subordinaci nadřízeným včetně zákazu mluvit či jen se ocitnout na očích majitele a jeho rodiny během služby v horních patrech sídla. Na druhé straně zcela izolovaný a bezstarostný svět majitele, jeho rodiny a zálib, který osobně komunikoval pouze s nejvyšším personálem, tj. s úžasným komorníkem Mr. Edgarem, osobními sluhy a kočím. Po několika týdnech bylo fyzické vyčerpání v podpalubí tak silné, že několik členů týmu vzdalo a muselo být vystřídáno - pro dnešní generaci blahobytu to prostě byla nesnesitelná existence na úrovni otroctví. Pokud jste někdy byli na pochybách o skutečných motivech společenských zemětřesení té doby budete dokonale vyléčeni - seriál byl prostě taková malá uzavřená laboratoř, malý stroj času na pár měsíců, chcete-li. Rovněž velice zajímavé byla řada detailů ze života tehdejší společnosti, pohled na oprávněnost třídní hierarchie z obou stran, otázka smyslu pro povinnost, tehdejší vztahy mezi ženou a mužem, vzdělání a podobně. Myslím, že zážitek to byl velice emotivní a zároveň poučný v takové poloze, kterou hodina dějepisu, běžný TV dokument nebo dobové filmové snímky stěží zachytí a nepochybuji, že u nás by podobný pořad měl také dobrou sledovanost a jistě značný ohlas. Autoři slibují i budoucí plánované výlety do dalších historických epoch. Na podobném principu byl založen i další reality seriál, The Frontier House (http://www.pbs.org/wnet/frontierhouse/) tentokrát na téma osidlování Divokého západu v krátkosti lekce přežití vaší rodiny na okraji civilizace, kde každý neuvážlivě promrhaný gram zásob, nemoc vašeho dobytka, pro městského člověka postindustriálního věku nepředstavitelná krutost přírody a dobré sousedské vztahy s ostatními 'farmáři/domkáři' opravdu rozhodují. Jestli jste chtěli někdy vidět opravdovou reality show o rodinných vztazích v extrémních podmínkách a to v kombinaci s bořením mýtů o idylických starých časech tak tato by určitě neměla ve vašem výběru chybět - pokud ovšem takový výběr bude vůbec dán k vaší dispozici 'osvícenou sektou' programových šéfů českých TV. Na závěr k poněkud lehčímu žánru sitcomů, bych doporučoval České televizi i komerčním stanicím přehodnotit priority a zrušit některé vysloveně trapné domácí zábavné pořady a koupit raději nějakou tu časem ověřenou klasiku TV zábavy převážně z archivu BBC a navázat tak na polovinu devadesátých let, která byla v tomto ohledu mnohem štědřejší (Monty Python Flying Circus, Red Dwarf, Yes, Minister/Prime Minister). Většinu z následujících seriálů český divák neměl možnost vidět a podle mého skromného názoru jsou to často velice kvalitní komické portréty neřkuli perly tohoto žánru, a to nejen vzhledem k tomu jak mapují realitu anglické společnosti od 70-let do současnosti, jako například: As Time Goes by s přední britskou herečkou Judi Dench a Geoffrey Palmerem, Fawlty Towers s Johnem Cleesem (Monty Python), Keeping up Appearances, nebo Are You Being Served? a další. Pro mne jako koncesionáře je zarážející, neřkuli ostudné, že drtivou většinu z nich Česká televize neuvedla a neuvádí, zato stále ostentativně nasazuje americké seriály třetí kategorie -- zřejmě jako výhodnou součást balíku z nákupu akčních celovečerních filmů, které na tento kanál vůbec nepatří -- doufejme jen, že nástup digitalizace je alespoň nějakou šancí tuto nepříjemnou realitu změnit. Pozn. JČ: Zajímavé pořady nejsou zatím ještě všude v Evropě odsunovány do satelitního či digitálního ghetta: v Británii jsou normální terestrické televizní okruhy stále ještě směsicí zábavných pořadů, velmi kvalitních původních televizních inscenací, dobrého zpravodajství a publicistiky a vynikajících dokumentárních pořadů. Viz například namátkou tento pozoruhodný vědeckopopulární seriál Human Mutants, který se vysílal včera ve 21 hodin v britské televizi Channel Four. |