26. 3. 2004
Minimální daň, sociální pojištění a další nesmysly vymyšlené za účelem vytahování peněz lidem z kapesJindra Vavruška
polemika s článkem Tomáše Stýbla Je správné, aby zaměstnanci stěží živořili?
Ostatně o situaci nekvalifikovaně pracujících v hypermarketech a jinde už toho bylo i v Britských listech mnoho napsáno. Svoboda stěžovat si na lampárně těmto lidem moc nepomůže. Myslím, že tak trochu se zapomíná na to, že tito lidé mají i svobodu nevstupovat do pracovního poměru, ve kterém je jejich práce podle jejich vlastního názoru nedostatečně ohodnocena. Totéž platí pro podmínky na pracovišti (nemožnost zajít si kdykoliv na záchod apod.), protože o těchto podmínkách se všeobecně ví, takže komu vadí toto omezení, neměl by do takového zaměstnání vůbec vstupovat. |
Nerozumím tomu, proč někdo o své vůli přijme zaměstnání za 8000 hrubého měsíčně v otřesných podmínkách a potom si stěžuje, že je špatně placen a pracuje v otřesných podmínkách. To, že supermarkety platí pokladním a dalším profesím tak málo peněz, je mj. způsobeno tím, že je dost lidí ochotných na nízkou mzdu přistoupit. Podle mého názoru to lze vysvětlit jedině tím, že dotyčný nemá schopnosti k tomu, aby někde jinde za svou práci dostal zaplaceno víc, a proto jde a nechá se zaměstnat v supermarketu. Za to ale nemůže zaměstnavatel, za to si může dotyčný sám. Kdyby se totiž do těch supermarketů nehrnuly levné pracovní síly, nezbylo by manažerům nic jiného než nabídnout vyšší mzdu a lepší pracovní podmínky. Stále se mi nedaří pochopit, proč tohle vyčítáte "kapitalismu", když je to způsobeno vědomým jednáním oněch "postižených". Určitě existuje více způsobů, jak na tento problém nahlížet. Kapitalista by pravděpodobně řekl, že poměr rozdělení zisku mezi majitele podniku a zaměstnance je výsledkem působení ekonomických sil na volném pracovním trhu, a že když ona neviditelná ruka vrhne kostkami, tak libovolný objevivší se poměr lze považovat za spravedlivý. Proč jste tak abstraktní? "Kapitalista" (máte asi na mysli člověka, který ve firmě odpovídá za řízení nákladů a profitabilitu, může to být třeba majitel a nebo nějaký jiný zaměstnanec) se zeptá uchazeče, kolik chce brát. Uchazeč řekne číslo. "Kapitalista" si potom musí spočítat, jestli je schopen na mzdu tohoto potenciálního zaměstnance vydělat prodejem svého zboží nebo služeb. Pokud náhodou zjistí, že by musel prodávat za cenu, za kterou nikdo nekoupí (třeba proto, že kolega v sousedním městě by byl levnější), bude hledat levnější pracovní sílu nebo zavře krám. Tohle bych nenazval "libovolným objevivším se poměrem". A nakonec, jestli Vám připadá nabízená odměna "nespravedlivá", můžete žádat víc. Jde jen o to, přesvědčit toho, který platí (což paradoxně není "kapitalista", ale jeho zákazník), že cena, kterou platí, je také "spravedlivá". Také by se dalo dlouze diskutovat o tom, zda implementací kapitalismu získaný všeobecný ekonomický růst může vyvážit fakt, že většina lidí je v takovém systému nucena celý život prostituovat sebe sama prodáváním se na pracovním trhu do pozice podřízenosti vůči tem několika málo jedincům, kterým spadla do klína absolutní kontrola nad všemi zdroji nezbytnými k přežití. Není mi jasné, koho tím míníte. Jediný, kdo se tu (v Česku) zatím snaží vykořisťovat a získat absolutní kontrolu nade vším, je vláda ČSSD: nařizuje majitelům domů za kolik smějí pronajímat byty a komu je smějí nebo nesmějí pronajímat. Z výdělků pracujících (tedy těch, kteří skutečně pracují pro druhé) financuje armádu nezaměstnaných i zaměstnaných povalečů. Ten, kdo dělá něco užitečného pro ostatní (například ti Vámi opovrhovaní kapitalisté), nemá čas přemýšlet nad absolutní kontrolou, protože je pod neustálým tlakem svých zákazníků. Když nevyhoví, zákazník nepřijde, "kapitalista" nevydělá a nebude mít z čeho zaplatit "minimální daň", sociální "pojištění" a další nesmysly vymyšlené za účelem vytahování peněz lidem z kapes. Nicméně myslím, že existuje užitečný způsob přeformulování této otázky, tak aby na ní každý mohl odpovědět sám za sebe - "Je správné, aby zaměstnanci vydělávající majitelům korporace svou prací obrovské peníze, stěží živořili ?" Myslím, že je to otázka velmi užitečná. Já se ptám, jestliže se přenášením krabic v supermarketu tvoří obrovské peníze, jak je možné, že přenašeči krabic nevmetou svému zaměstnavateli do tváře svou žebráckou mzdu a neodejdou dělat třeba květinářku, překladatele, sekretářku, řidiče tramvaje (těch je prý nedostatek), nákupčího supermarketu, daňového poradce, řemeslníka na stavbu, montéra do Škodovky, proč nevyrábějí pro ostatní třeba hezký nábytek? A jelikož, jak si dovolím na základě Vašich předchozích odpvědí předpokládat, posunování a přenášení krabic v supermarketech je důležitá činnost, která způsobuje, že supermarkety mají tak obrovské zisky, jak je možné, že na ní supermarkety najímají ty nejméně kvalifikované a nejhůře placené dělníky, ochotné pracovat za nejnižší mzdy? Jak to, že platí vysoké platy nákupčím, kteří se přeci jenom vozí autem z místa na místo, posílají objednávky a podepisují faktury? Tady asi něco nehraje, nezdá se Vám? |