Už jsem psal při rozhodování o vstupu do EU, že my tam musíme, už jen proto, že nás pan Klaus varoval před socialistickou EU. Máme-li volbu mezi socialistickou EU a Klausovým divokým kapitalismem je volba jednoduchá. I když socialismu v EU by se nemusel bát ani Klaus.

Ale polemisovat bych chtěl s názorem: "Neusoudí třeba příští generace "českých Evropanů", mluvící německy a anglicky stejně dobře jako rodným jazykem, že je pro ně 'malý' český jazyk v integrující se Evropě jen 'sentimentální luxus'?"

Nevěřím, že znalost cizích jazyků u nás by mohla ohrozit existenci češtiny. Kolik lidí bude u nás mluvit německy a anglicky stejně dobře jako rodným jazykem? Deset procent? Dvacet procent? Pochybuji. To je názor intelektuála znajícího několik jazyků, které používá denně. Ale normální pracující člověk cizí jazyky nepotřebuje a používat nemusí a nikdy nebude.

Při přesouvání německých beden ve skladu německy umět nemusíte. U nás nikdy nebude angličtinu nebo němčinu znát mnoho lidí. Totiž znát a umět cizí jazyk znamená ho stále používat. Při nepoužívání ho za pár let zapomenete. Mateřský jazyk nikdo nezapomene ani v emigraci.

Slyšel jsem, že ministerstvo školství chce zavést výuku dalšího jazyka do základních škol. Dcera paní Buzkové se ve francouzské škole (za sto tisíc ročně) naučí francouzsky. Bohužel normální dítě se nenaučí ve škole skoro nic. Vím to z vlastní zkušenosti. Mám ve škole tři vnuky a vím, co umí (a učí se dobře).

Na gymnasiu jsem se naučil slušně rusky, ale skoro vůbec nic anglicky. Anglicky jsem se naučil po škole sám, když jsem uznal, že je pro mne dobré umět anglicky. Německy jsem se naučil desetiletým posloucháním televizních zpráv.

Jak přesvědčíte dělníka nebo sedláka, že by se měl učit cizí jazyk. Pokud skutečně zavedou na základní škole výuku dvou jazyků, bude to ve výsledku znamenat, že naše děti nebudou umět dva jazyky. Zkuste jít do deváté třídy se domluvit v basic English. Nedomluvíte se. Děti (ty nejlepší) možná udělají nějaké cvičení z učebnice, ale mluvit ani samostatně psát neumí.

Slyšel jsem, že v některých cizích (hlavně německých) firmách musí být firemní dokumentace v jejich jazyce. To je opravdu násilná germanizace národa. Proti tomu se musíme bránit. Budeme muset uzákonit jazykový zákon, který zabrání takovým zvěrstvům. Může-li mít jazykový zákon Francie nebo naše bratrské Slovensko, tak doufám, že i naši poslanci uznají nutnost obrany jazyka.

Pozn. JČ: V menších zemích západní Evropy (Švýcarsko, Finsko, Dánsko, Švédsko, ale i Holandsko - to není malá země) - prostě v zemích, které jsou stejně velké jako ČR nebo menší, se vyučuje jazykům na školách velmi efektivně a dobře anglicky nebo německy hovoří v podstatě celá populace. To, že se v ČR učí jazyky špatně, neznamená, že to tak bude pořád. A kdyby tomu tak bylo, byl by to ekonomicky velký problém.

Jaroslav Hutka psal kdesi ve svých fejetonech z Holandska o tom, jak Holanďané vydávají v knihách psaných v holandštině u obtížnějších holandských slov vysvětlivky v angličtině pod čarou. Připomněl tehdy ironicky, že to se v Čechách dělalo za Jungmanna. Není vyloučeno, že to jednou nastane znovu.

Ve větších německých podnicích je nyní jazykem managementu a jazykem při jednání ve správních radách angličtina. Bude-li umět v Čechách dobře německy a anglicky jen 10 - 20 procent obyvatelstva, bude to znamenat, že většina národa poklesne do otrockého stavu. Bez mezinárodní orientace nikdo v současnosti nepřežije. Svět musí přestat být pro Čechy nebezpečné a nepřátelské, "cizí" místo. Vidím na mladých lidech, kteří přijíždějí studovat do Glasgowa, jak rychle si na mezinárodní poměry zvykají a jak rychle si mezi místními "cizinci" (v Glasgow studují mladí lidé ze 100 zemí světa) nacházejí přátele.

Jazyky ve světě dnes zanikají docela velkou rychlostí, nikde není zaručeno, že čeština natrvalo přežije.