|
2. 1. 2004
Bílý dům je "nevstřícný k novinářům"V listopadu 2003 oznámil americký prezident, že se chce při své komunikaci s veřejností vyhnout novinářům, protože se chce vyhnout "nepřátelskému tisku". Tom de Frank pracuje jako reportér z Bílého domu pro list New York Daily News. Před tím byl hlavním reportérem z Bílého domu pro Newsweek. Pracuje jako reprotér z Bílého domu už přes třicet let. Na Nový rok v britském rozhlase shrnul na základě svých mnohaletých zkušeností, jak dnes jedná "Bushův" Bílý dům s novináři. |
|
"Tento Bílý dům ovládají lidé, kteří chtějí mít pod kontrolou naprosto všechno. Je to nejhorší od Nixonových dob, a to není kompliment," řekl Tom de Frank a pokračoval: "Jsem reportérem z Bílého domu více méně na plný úvazek už od roku 1968, takže mám určité zkušenosti. Bushův Bílý dům s novináři příliš dobře nekomunikuje. Je to nejagresivněji nejnepřátelštější Bílý dům - vůči novinářům -- s jakým jsem kdy pracoval."
Z tiskové konference v Bílém domě: Prezidentský mluvčí: Helen? Reportérka: Je pan prezident pro mezinárodní inspekci izraelského jaderného arzenálu, o němž je dobře známo, že existuje? Prezidentský mluvčí: S otázkami, týkajícími se izraelské vlády, se musíte obracet na izraelskou vládu. Jiný novinář: Ještě doplňující otázku k Izraeli. Chcete nám snad říci, že vláda Spojených států nemá odpověď na otázku, zda Izrael je či není jadernou mocností? Prezidentský mluvčí: Opakuji to, co jsem už řekl: Musíte se s těmito otázkami obrátit na izraelskou vládu. "Vzpomínám na snad první příklad, kdy jsem narazil na tento intenzivní pocit všechno ovládat," pokračoval de Frank. "Během prvních dvou dnů poté, co se stal George Bush prezidentem, přišla zpráva, že prezident Bush uspořádal zasedání vlády a zahájil ho modlitbou. Mně připadlo, že je to zajímavá věc, a požádal jsem Bílý dům o text této modlitby. Obratem mi bylo sděleno: 'To my nevydáváme.' Moje žádost byla rychle a arogantně odmítnuta. Řekl jsem si: To je zlé znamení. Tiskové konference v Bílém domě jsou nesmírně striktně řízeny, pod přísnou disciplínou a nedovíte se skoro nic. Nesmírně mě na těch tiskových konferencích překvapuje, kolikrát tam slyšíte tutéž větu, opakovanou znovu a znovu. Vzpomínám na jednu tiskovou konferenci Ariho Fleischera, který řekl tutéž věc týmiž slovy během dvacetiminutové tiskové konference dvanáctkrát.
"Budeme dál pronásledovat teroristy a budeme narušovat jejich plány dříve, než budou oni schopni je realizovat. Přivedeme válku k nim. Učiníme svět bezpečnějším a lepším místem. Důležité je přivést válku k nepříteli a zlikvidovat je dřív, než oni budou moci zaútočit. Na druhé straně došlo k útokům z 11. září, ale nemůžeme polevit, musíme přivést válku k nepříteli." Tento prezident pořádá méně tiskových konferencí než jakýkoliv prezident, na něhož kdo pamatuje. Pořádá velmi krátké tiskové konference, když má návštěvu ze zahraničí. Dovolí jen dvě otázky z každé strany. Před několika lety mě prezident Bush, kterého znám velmi dlouho, začal jsem s ním dělat rozhovory v roce 1987, představil tehdy jednomu svému kolegovi guvernérovi jako ,dobrého chlapa, na to, že je to novinář' . Z toho vyplývá, jak se Bush a jeho lidé dívají na tisk. Nikoliv jako na příležitost, které mohou využívat, ale jako nebezpečí, jemuž se musejí vyhýbat. Myslím si, že zkušenost s Bushovou vládou způsobí, že bude pro novináře v budoucnosti obtížnější dělat svou práci a dovídat se, co se děje. Protože Bushova vláda předá tento přístup k novinářské obci budoucí americké vládě, ať už bude republikánská anebo demokratická. Je to totiž přístup, který pro ně většinou funguje. Takže si příští americká vláda řekne, že když to fungovalo, bude to dělat taky tak. Uvidíme," uzavřel Tom de Frank. |
