Proces svatořečení byl zjednodušen už před příchodem papeže Jana Pavla II. na papežský stolec. Starobylá funkce "ďáblova advokáta" byla zrušena a proces vybírání kandidátů na svaté může v současnosti začít už před tím, než uplyne od jejich smrti pět let -- což se dříve považovalo za dobu, nutnou, aby svatý získal skutečnou pověst světce. To, že papež usiluje o kanonizaci Matky Terezy je prý podle autorky článku logické, neboť oba, Tereza i papež, pocházejí z komunistické Evropy a oba byli silnými náboženskými konzervativci. Avšak ke kanonizaci je zapotřebí, aby byl prokázán zázrak -- a tu se začínají ozývat cynici a racionalisté. Proč prý neprohlásit Matku Terezu svatou prostě jen aklamací, když byla v indické Kalkatě tak populární? Po mnoho staletí vyhlašovali křesťané v městech a vesnicích místní hrdiny a ochránce po jejich smrti za svaté, viz např. sv. Antonín z Padovy...

Katolická církev však přece jen chce zázrak, aby dokázala, že šlo skutečně o boží zásah a že svatou Matku Terezu nevytvořila jen média...

Autorka článku se dále zamýšlí nad tím, proč současný papež Jan Pavel II. tak rád vyrábí svaté.. Celkem jich zatím kanonizoval 465 a do stavu blahoslavených (to je předchozí stupeň, před kanonizací) povýšil 1300 osob! Je to více než všichni svatí a blahoslavení, kteří byli "jmenováni" za celých posledních 400 let. Každý z nich, pokud nezemřel mučednickou smrtí, se musí prokázat alespoň jedním zázrakem pro povýšení do stavu blahoslavených a jedním dalším pro povýšení do stavu svatých.

Autorka si myslí, že papež dělá tolik svatých, protože "jsou užitečnou názornou, učební pomůckou". Jsou to obyčejní lidé, kteří tváří v tvář velkým obtížím vedli ctnostný a hrdinský život, a tak se pro nás ostatní stávají příkladem.

Nicméně, někteří kandidáti na svaté byli velmi kontroverzní. Papež Pius IX, který byl prohlášen v roce 2000 za blahoslaveného, byl dobře znám svými reakčními názory, píše autorka v konzervativním týdeníku Spectator. Byl přesvědčen, že světský stát a občanská práva jsou projevem satanismu a schválil aby z jedné židovské rodiny byl unesen tajně pokřtěný chlapec.

Pak následoval Pius XII, který je ostře kritizován za to, že se rázněji nepostavil proti nacistickému holocaustu a kterého nedávný životopis charakterizuje jako "hluboce nedokonalou lidskou bytost". Případ jeho kanonizace byl nyní zstaven. Josemaria Escriva de Balaguer, zakladatel organizace Opus Dei, která vyvolává stejně velké množství podezření jako obdivu, byl kanonizován v rekordním čase, do 27 let, zatímco Jana z Arku musela počkat 600 let). Naopak případ arcibiskupa Oscara Romera, kterého v El Salvadoru zastřelili u oltáře místní pravicoví extremisté, se dosud příliš daleko nedostal, přestože je Romerova památka v El Salvadoru uctívána.

Někteří komentátoři se domnívají, že vzhledem k tomu, že papež Jan Pavel II. byl sám kdysi spisovatelem, chápe, že církev potřebuje přesvědčivý a atraktivní příběh, jímž by se život Matky Terezy mohl proměnit v hagiografii.

Autoři filmu se také setkali v Indii s Monicou Besrou, negramotnou matkou pěti dětí, která se prý zásahem Matky Terezy zázračně uzdravila. Stalo se to 5. září 1998, v den prvního výročí smrti Matky Terezy, kdy se jeptišky modlily za uzdravení této ženy a umístily na její velký nádor v břiše medailon Matky Terezy. Nádor zmizel.