Na místě akce bude pro zájemce rovněž k dispozici autentický fotografický a filmový materiál, původem z ČR, zachycující podmínky zvířat tolerované Zákonem na ochranu zvířat i další informace o životě drůbeže v českých velkochovech.

Život v českých velkochovech pro milióny brojlerů a slepic představuje podle určení zvířat na maso nebo vejce několikaměsíční, maximálně však roční týraní ukončené na jatkách, v mnoha případech i předčasnou smrtí vyčerpáním, ušlapáním nebo na infekci. V líhních během několika hodin umírá polovina vylíhnutých kuřat pod rukami člověka -- jedná se o kohoutky, kteří pro další chov nejsou nijak vhodní nebo rentabilní. Jejich život ukončí rotující nože nebo plyn. Další osud brojlerových kuřat ve výkrmu není zvláště růžový: v halách je namačkáno průměrně kolem 25 -- 30 000 zvířat, v prvních dnech života jich kolem 2 500 kusů umírá na oslabení nebo vyhladověním a žízní. Takové životní podmínky v žádném případě na zdraví zvířat nepřidají a jejich další přežití do porážky (řádově v průměru 5 týdnů) relativně bez nemocí je umožněno jen díky masivním dávkám léků a vitamínů míchaných do krmiva.

Současný brojler má následkem šlechtění poškozeno v mozku centrum řídící pocit sytosti: zvířata tak denně sežerou až pětinásobně větší množství potravy než normálně. Tím se rekordně urychluje jejich růst, avšak s děsivými následky: 70 % zvířat má oslabené srdce, srdeční oběh a plíce. Protože kostra nemůže držet tempo s takovou rychlostí růstu, vyskytují se u brojlerů běžně různé známky zmrzačení a zlomeniny. V pátém, závěrečném týdnu výkrmu se většina zvířat nemůže vůbec pohybovat a jen sedí na vlhké podestýlce plné výparů z amoniaku. Lze si také velice dobře představit, jak moc kvalitní musí být z takových brojlerů drůbeží maso běžně prodávané na trhu ...

Podobně krutý je i život slepic určených na snášení vajec: bez rozdílu jejich chovu na podestýlce nebo v klecích mají zvířata k dispozici plochu odpovídající ¾ strany formátu listu A4. Během jednoho roku slepice snesou až 300 vajec, opět s katastrofálními následky pro jejich zdraví: vyčerpáním organismu, vyškubaným peřím, zlámanými křídly a poškozenými končetinami... Po jednom roce je organismus zvířat vyčerpaný tak, že se hodí jen na jatka. V tmavých halách bez přístupu přirozeného světla chovatelé také vytvářejí umělým osvětlením dojem střídání dne a noci -- ovšem s cílem maximálně zvýšit snůšku, i za cenu zdraví zvířat. Častým jevem ve velkochovech drůbeže je také kanibalismus. Nepatrné krvavé zranění jedince může vydráždit ostatní drůbež k útoku končícím smrtí. Chovatelé proto jako prevenci zvířatům krátí zobáky s pomocí speciálního přístroje. Bolestivý zákrok provádějí bez jakéhokoliv umrtvení.

I když Evropská unie vydala od roku 2012 zákaz klecových chovů slepic, není to žádný důvod k radosti: budou zakázány jen dosavadní bateriové systémy klecí skýtajících pro každou slepici 450 cm čtverečních místa. Nahrazeny budou novými, "obohacenými" klecemi s prostorem 650 cm čtverečních pro jednu slepici. Jedna stránka listu A4 má 625 cm čtverečních... V praxi se tak v případě Evropské unie i České republiky neučiní pro zvířata prakticky nic -- chovatelé u nás i v EU dají přednost levnějším, stále povoleným bateriovým klecím. Ani v nově předkládané verzi novely českého Zákona na ochranu zvířat není teoretická a již vůbec ne praktická snaha o radikální zlepšení výše popisovaných životních podmínek drůbeže. Příčinu organizace ohz spatřuje především ve špatné informovanosti veřejnosti vinou nedostatečné publicity kolem současného stavu chovů hospodářských zvířat. V příštích měsících proto budou ohz i nadále pokračovat v upozorňování široké veřejnosti na ten fakt, že dosavadní prezentované legislativní zásahy pro zvýšení blaha zvířat zůstávají z větší části pouze na papíře a v ústech zákonodárců.