Vedle kvalifikačních předpokladů (jazyková znalost - angličtina či francouzština na úrovni NATO STANAG 3, FCE - upper intermediate či české státnice, odbornost v jednom či více oborech - politikách EU, vzdělání v zahraničí, zkušenost z práce zahraničních institucí, "zásluhy" a osobnostní předpoklady sociálního demokrata) se jako kritérium v materiálu uvádí schopnost komunikace v médiích, nevládních organizacích, businessu (pozitivní lobbing, odborech a regionech. Jako další kritérium - zvýrazněno autorem materiálu - musí mít kandidát dobrou vazbu na poslance národního parlamentu a přestavitele dalších institucí v ČR. Poslanec musí být také fyzicky neopotřebovaný. Čili ideál. Mladý, krásný, inteligentní, čestný a vlastenecký, neúplatný sociálnědemokratický lobbista.

Nejvíce zaráží právě ona zkušenost z lobbismu. Protože hájení zájmů privátních firem není otázkou služby veřejnosti, ale úplatnou činností k dosažení maxima zisku pro privátní subjekt. Jeto činnost poškozující a deformující veřejné zájmy, které podřizuje zájmům privátním. Navíc - jediní kandidáti, kteří ji dokonale splňují, jsou mimo sociální demokracii. Senátor Jozef Zieleniec (r.č. 460428/211) má svou lobbistickou firmu v Bruselu už dávno registrovanou, i když se v ní po nástupu do Senátu podle svých slov "vzdal jednatelství", přesto zůstal 76% podílníkem. Pan ex-ministr byl totiž prozíravý muž a nasadil do firmy "zástupného jednatele" - partnera s 5% podílu, 32 letého Dana Michala, nyní dokonce oznámil zájem firmu JZ&P (IČ 25709801) "definitivně opustit". Nevíte jak se opouští firma, nesoucí "neoficiálně" celé jméno opouštějícího'? Stane se z nní zřejmě firma Anonym Bezejmený ;-). Druhá poradenská firma (IČ 40685365) ZIeleniecovi přitom zůstane, neb je psána na fyzickou osobu jako živnost... Tu opustit nemůže, leda zrušit a nebo se přejmenovat. Druhý takový podnikatel - politik Jiří Lobkowicz, zakladatel Cesty změny se poradenstvím (lobbismem ve prospěch zájmů zahraničních firem v Česku) dokonce stále ještě úspěšně živí. O dalších polistopadových ministrech z pravicových stran ani nemluvě. Také nestrádají a nikdo z nichj nehází lopatou. Přitom stínový ministr zahraničí ODS Jan Zahradil nedávno na Neviditelném psu pokládal čtenářům záludně manipulativní, přeci jen ale řečnickou otázku:

Cíl Zahradila je vcelku jasný - poškodit svého možného soka a nakopnout eurooptimistické politiky v jejich možné motivaci. Stylem - na každým šprochu... Ale neuvědomil si ve své namyšlenosti, že totéž platí i pro euroskeptiky, spekulující na kurzové, celní či jiné rozdíly cen v mnoha českých firmách či pobočkách zahraničních subjektů, využívajících celních bariér či jiných výhod k maximalizaci svého zisku. Po vstupu do EU se budou muset z vyspělé České republiky stěhovast - možná na Ukrajinu... Co se stane s českou euroskeptickou pravicí pak?

Ale zpět k materiálu ČSSD. Pokud by měli být poslanci Evropského parlamentu za sociální demokracii nejprve lobbisté - zástupci privátních zájmů, a pak teprve až pak zástupci voličů a současně i VŠECH OSTATNÍCH občanů České republiky, docházelo by zde k privatizaci veřejného prostoru - poslední vlně privatizace, jejíž výsledek by znamenal faktický konec parlamentního systému - spěl by k outsourcingu exekutivních i legislativních agend.

Ušetřili bychom za volby, nominovali bychom lobbisty k hájení SVÝCH PRIVÁTNÍCH zájmů a doufali bychom, že budou možná někdy také hájit i ty zájmy NAŠE. Zájmy voličů, zájmy občanů.

Svatá boží prostoto... A to si dovolí pan Müller napsat do oficiálního materiálu s č. j. 2ÚVV/37/03, který pak zůstane pohozený na chodbě nějakým delegátem ústředního výboru vládní strany jako kus papíru na vytření zadnice. Přitom na jiném místě se vedoucí zahraničního oddělení ČSSD nestydí napsat, že významnou roli v těchto volbách sehraje morální identita kandidáta.

Už i my vstupujeme do období rozkvětu doublespeaku, v němž každé slovo znamená i svůj protiklad. A vůbec si nedělám iluze, že v jiných politických stranách je to jinak.