9. 4. 2003
Pád Bagdádu: reakce arabského světaV Kuvajtu se ve středu večer nemluvilo o ničem jiném než o svrhnutí Saddámovy sochy v Bagdádu. Kuvajt je totiž země, kde je nenávist vůči Saddámu Husajnovi hluboce zakořeněna. Kuvajťané se stali v arabském světě terčem všeobecné nenávisti za to, že podporovali americkou invazi do Iráku, ale nyní mají pocit, že televizní záběry jásajících Iráčanů, dupajících na sochu Saddáma Husajna, dokazují, že měl Kuvajt pravdu. "Jiní Arabové zraňovali irácký lid tím, že podporovali Saddáma Husajna. Jenom my, malá země, jsme měli odvahu se mu postavit," řekl zpravodaji BBC jeden Kuvajťan.
Mnoho lidí v arabském světě si stále myslí, že byl den "pádu Bagdádu" černým dnem. Nikdo netruchlí po pádu Saddáma Husajna, ale Američani jsou stále považováni za vetřeleckou, invazní armádu. "Oslavují jen ti, kdo plení a rabují," řekl v Káhiře jeden islámský právník. "Američané nám přímo před očima spolkli jednu arabskou zemi." Mnoho lidí bude nynější vývoj považovat jen za další známku arabské slabosti. V Jordánsku lidé pádu Bagdádu nechtěli věřit. Jeden z nich řekl: "Jak je možné, že lidé hájili Basru čtrnáct dní a Bagdád padl za dva dny?" Jiný muž konstatoval, že je to "nejsmutnější zpráva, jakou kdy slyšel, protože to otevřelo dveře britskému a americkému kolonialismu v celém regionu". Dodal: "Nechť nás Bůh ochrání před tím, co přijde." V Íránu se v televizi záběry jásajících Iráčanů vůbec nevysílaly. Postoje státních sdělovacích prostředků byly silně proirácké a je velmi obtížné zjistit, jaké mají na situaci názory obyčejní Íránci. Syrská televize také nevysílala vůbec žádné záběry jásajících Iráčanů. Syrská televize se přidržuje oficiální vládní linie, že mezinárodní společenství válku stále odsuzuje. Někteří Syřané, kteří se dívali v obchodech na televizi Al Jazeera, konstatovali, že je "velmi špatné" vidět americká vojska v Iráku. Tajně mnozí lidé v Sýrii doufali, že válka potrvá dlouho a chtěli, aby se ukázalo, že je válka pro irácký lid katastrofou. Doufali, že pokud budou Američané zataženi do války v Iráku, nebudou se moci intenzivněji se zajímat o Sýrii. Citovali jsme z přehledu internetových stránek BBC.
Kompletní text - v angličtině ZDE |
V Kuvajtu se ve středu večer nemluvilo o ničem jiném než o svrhnutí Saddámovy sochy v Bagdádu. Kuvajt je totiž země, kde je nenávist vůči Saddámu Husajnovi hluboce zakořeněna. Kuvajťané se stali v arabském světě terčem všeobecné nenávisti za to, že podporovali americkou invazi do Iráku, ale nyní mají pocit, že televizní záběry jásajících Iráčanů, dupajících na sochu Saddáma Husajna, dokazují, že měl Kuvajt pravdu. "Jiní Arabové zraňovali irácký lid tím, že podporovali Saddáma Husajna. Jenom my, malá země, jsme měli odvahu se mu postavit," řekl zpravodaji BBC jeden Kuvajťan. Mnoho lidí v arabském světě si stále myslí, že byl den "pádu Bagdádu" černým dnem. Nikdo netruchlí po pádu Saddáma Husajna, ale Američani jsou stále považováni za vetřeleckou, invazní armádu. "Oslavují jen ti, kdo plení a rabují," řekl v Káhiře jeden islámský právník. "Američané nám přímo před očima spolkli jednu arabskou zemi." Mnoho lidí bude nynější vývoj považovat jen za další známku arabské slabosti. V Jordánsku lidé pádu Bagdádu nechtěli věřit. Jeden z nich řekl: "Jak je možné, že lidé hájili Basru čtrnáct dní a Bagdád padl za dva dny?" Jiný muž konstatoval, že je to "nejsmutnější zpráva, jakou kdy slyšel, protože to otevřelo dveře britskému a americkému kolonialismu v celém regionu". Dodal: "Nechť nás Bůh ochrání před tím, co přijde." V Íránu se v televizi záběry jásajících Iráčanů vůbec nevysílaly. Postoje státních sdělovacích prostředků byly silně proirácké a je velmi obtížné zjistit, jaké mají na situaci názory obyčejní Íránci. Syrská televize také nevysílala vůbec žádné záběry jásajících Iráčanů. Syrská televize se přidržuje oficiální vládní linie, že mezinárodní společenství válku stále odsuzuje. Někteří Syřané, kteří se dívali v obchodech na televizi Al Jazeera, konstatovali, že je "velmi špatné" vidět americká vojska v Iráku. Tajně mnozí lidé v Sýrii doufali, že válka potrvá dlouho a chtěli, aby se ukázalo, že je válka pro irácký lid katastrofou. Doufali, že pokud budou Američané zataženi do války v Iráku, nebudou se moci intenzivněji se zajímat o Sýrii. Citovali jsme z přehledu internetových stránek BBC.
Kompletní text - v angličtině ZDE
|
Útok na USA, Afghánistán, Irák | RSS 2.0 Historie > | ||
---|---|---|---|
9. 4. 2003 | "Novináři byli varováni," tvrdí Spojené státy | ||
9. 4. 2003 | "I ti, kteří se z příchodu Američanů radovali, teď chtějí bojovat" | ||
9. 4. 2003 | Američtí neokonzervativci jako trockisté | ||
9. 4. 2003 | Sila kolektívnej emócie | Michal Černík | |
9. 4. 2003 | Saddám přežil útok protibunkrovými bombami | ||
9. 4. 2003 | Pád Bagdádu: reakce arabského světa | ||
9. 4. 2003 | Byl pád Bagdádu důsledkem dohody s iráckými generály? | ||
9. 4. 2003 | IRÁK: Chci, aby moje země byla normální | ||
8. 4. 2003 | Válka v Iráku: jedinou nadějí je společně pokleknout k modlitbě | ||
8. 4. 2003 | Zrádní Francouzi | ||
8. 4. 2003 | Fisk: O lhaní novinářů | ||
8. 4. 2003 | Iráčané Američany odrazili, ale s velkými ztrátami | ||
8. 4. 2003 | Obětí této války se stala novinářská objektivita | ||
8. 4. 2003 | Včera, dnes a zítra | ||
8. 4. 2003 | Kam vede cesta na Bagdád? 1. Každý máme svou pravdu? |
Miloš Dokulil |