Doutnající kráter je plný artefaktů obyčejného středostavovského života v Bagdádu - rozdrcený automobil Passat, kovaná branka, kus křesla čalouněného zeleným brokátem a rozbité čelo postele. Horní patra okolních budov byla useknuta. To, co zbylo, je plné bláta z kráteru a blízkým palmám byly usekány koruny. Buldozery a záchranáři pracují co nejrychleji, odhrnují rumiště a doufají, že naleznou ještě živé lidi. Sousedé a příbuzní majitelů domů pláčí otevřeně na ulici, někteří se navzájem objímají, aby si ulevili v bolesti a všichni se diví, proč byla na ně shozena tak obrovská bomba poté, co Spojené státy řekly, že nejintenzivnější bombardování už skončilo.

Avšak toto byl oportunistický útok. Čtyři tisícikilogramové bomby na ničení bunkrů byly shozeny na dům, v němž, jak se Spojené státy "domnívaly", se "možná" sešel Saddám jeho synové a další čelní představitelé.

Anonymní američtí činitelé byli citováni, že prý v pondělí obdrželi informace o tom, že se v Mansúru mělo konat setkání iráckých výzvědných činitelů a "možná" i Saddáma a jeho dvou synů Qusaye a Udaye.

Ale to sousedy tady příliš nepřesvědčuje. Nejbližší dům tu stál 43 let, ale teď je na pokraji spadnutí a dospělé děti zakrváceného inženýra Fadela al-Imáma, jemuž je 75 let, ho přesvědčují, že ten dům musí opustit. Zády ke dveřím své zničené knihovny, kde jsou přeplněné police od země až ke stropu, plné celoživotní sbírky inženýrských knih a kde je rozbitá fotografie jeho otce, policisty, který sloužil posledním západním okupantům v Iráku, Britům, říká inženýr: "Vyhrazuji si právo neposlechnout žádnou vládu."

"Tohleto jen vytvoří pro Američany nové nepřátele. I ti, kteří se z příchodu Američanů radovali, teď chtějí bojovat."

Můžeme se jenom dohadovat, co se stane teď.

Dalším krokem pro Američany bude ofenzíva do východních částí města na několika frontách. Až se dostanou do labyrintu těchto předměstských ulic, na rozdíl od parků, které ovládli na západním břehu, budeme mít přehled o tom, k jakým pouličním bojům bude docházet.

Dosud byly vojenské boje v Bagdádu konvenční. K pouličním partyzánským bojům dojde teprve, až ze sebe malé skupinky amerických vojáků učiní terče při hlídkách v nechráněných ulicích a alejích východu.

Nedá se dosud určit, kolik příslušníků Republikánské gardy a Saddámových fedajínů se ohlédne a když uvidí sílící moc americké invazní armády, rozhodne se zbavit se uniforem a vrátit se k rodině.

Teď je pět hodin ráno, před úsvitem. Iráčtí bojovníci odpalují střely. Je slyšet intenzivní střelba z malých zbraní.

Dnes je druhý den americké okupace prezidentského paláce, avšak na Republikánském paláci stále vlaje irácká vlajka.