13. 2. 2003
RSS backend
PDA verze
Čtěte Britské listy speciálně upravené pro vaše mobilní telefony a PDA
Reklama
Reklama
Celé vydání
Archiv vydání
Původní archiv

Autoři

Vzkaz redakci

OSBL
Tiráž

Britské listy

http://www.blisty.cz/
ISSN 1213-1792

Šéfredaktor:

Jan Čulík

Redaktor:

Karel Dolejší

Správa:

Michal Panoch, Jan Panoch

Grafický návrh:

Štěpán Kotrba

ISSN 1213-1792
deník o všem, o čem se v České republice příliš nemluví
13. 2. 2003

Církevní představitelé Evropy společně proti válce v Iráku

Jako věřící nás naše láska k bližnímu vede k tomu, abychom se stavěli proti válce a hledali mírová řešení konfliktů. Jako církve se modlíme za mír a svobodu, spravedlnost a bezpečí lidu Iráku a na celém Blízkém Východě. Taková modlitba nás zavazuje k tomu, abychom byli nástroji pokoje a míru.
Litujeme skutečnosti, že nejmocnější státy tohoto světa znovu považují válku za přijatelný nástroj zahraniční politiky. To vytváří mezinárodní kulturu strachu, ohrožení a nejistoty.

Stanovisko evropských církevních představitelů ze setkání v Berlíně, které se uskutečnilo 5. února 2003. Setkání bylo svoláno Světovou radou církví (WCC) ke konzultaci s Konferencí evropských církví (KEK), Národní radou církví v USA (NCCCUSA) a Radou církví Blízkého Východu (MECC) na pozvání Evangelické církve v Německu (EKD).

TEXT SPOLEČNÉHO PROHLÁŠENÍ:

  1. Jako představitelé evropských církví při konzultaci s radami církví v USA a na Středním Východě jsme nadále vysoce znepokojeni pokračujícími výzvami se strany USA a některých evropských vlád k vojenské akci proti Iráku. Jako věřící nás naše láska k bližnímu vede k tomu, abychom se stavěli proti válce a hledali mírová řešení konfliktů. Jako církve se modlíme za mír a svobodu, spravedlnost a bezpečí lidu Iráku a na celém Blízkém Východě. Taková modlitba nás zavazuje k tomu, abychom byli nástroji pokoje a míru.
  2. Litujeme skutečnosti, že nejmocnější státy tohoto světa znovu považují válku za přijatelný nástroj zahraniční politiky. To vytváří mezinárodní kulturu strachu, ohrožení a nejistoty.
  3. Nemůžeme přijmout uváděné cíle války proti Iráku, jak je předkládají tyto vlády, zvláště Spojené státy. Preventivní vojenský úder a válka jsou jako prostředky pro změnu režimu suverénního státu nemorální a porušují Chartu OSN. Apelujeme na Radu bezpečnosti, aby potvrdila principy Charty OSN, které striktně omezují legitimní použití vojenské síly, a zabránila vytvoření negativního precedentu, snižujícího práh užití násilných prostředků při řešení mezinárodních konfliktů.
  4. Máme za to, že vojenská síla je nevhodným prostředkem pro dosažení odzbrojení ve věci jakýchkoli iráckých zbraní masového ničení. Trváme na tom, aby pečlivě plánované mechanismy zbrojních inspekcí OSN dostaly čas potřebný k dokončení jejich práce.
  5. Všechny členské státy OSN musí dodržovat závazné rezoluce OSN a řešit konflikty mírovými prostředky. Irák nemůže být výjimkou. Vyzýváme vládu Iráku, aby zničila jakékoli zbraně hromadného ničení a s nimi související výzkum a výrobu. Irák musí plně spolupracovat se zbrojními inspektory OSN a garantovat plný respekt k občanským a politickým, ekonomickým, sociálním a kulturním lidským právům pro všechny své občany. Lidem v Iráku se musí dát naděje, že existují alternativy jak k diktatuře tak k válce.
  6. Válka by měla nepřijatelné humanitární důsledky včetně vysídlení velkých počtů lidí, zhroucení funkcí státu, možnost občanské války a velkého neklidu v celé oblasti. Trýznivá situace iráckých dětí a zbytečná úmrtí statisíců Iráčanů během posledních 12 let sankcí nám těžce leží na srdci. V současné situaci důrazně potvrzujeme dávné humanitární principy umožňující přístup k lidem v nouzi.
  7. Dále varujeme před možnými sociálními, kulturními a náboženskými i diplomatickými dlouhodobými důsledky takové války. Přilévání dalšího oleje do ohně násilí, které už teď stravuje tuto oblast, pouze rozjitří nenávist živící extremistické ideologie a dále rozmnoží globální nestabilitu a nejistotu. Jako církevní představitelé v Evropě máme morální a pastýřskou odpovědnost stavět se proti xenofobii v našich vlastních zemích, a stejně tak zmírňovat obavy mnoha lidí v muslimských zemích, že tak zvané západní křesťanství je proti jejich kultuře, náboženství a hodnotám. Musíme hledat spolupráci pro mír, spravedlnost a lidskou důstojnost.
  8. Všechny vlády, zvláště členové Rady bezpečnosti, mají odpovědnost uvažovat o této záležitosti v celé její komplexitě. Všechny mírové a diplomatické prostředky, které by přiměly Irák dodržovat rezoluce Rady bezpečnosti OSN, nebyly vyčerpány.
  9. Pro nás je duchovní povinností založenou v Boží lásce k celému lidstvu postavit se proti válce v Iráku. Tímto poselstvím vysíláme mocné znamení solidarity a podpory církvím v Iráku, na Středním Východě i v USA. Modlíme se, aby Bůh vedl ty, kdo nesou odpovědnost, k rozhodováním, která vycházejí z pečlivé úvahy, morálních principů a vysokých právních standardů. Zveme všechny církve, aby se k nám v tomto činu svědectví připojily, aby se modlily a podpořily všechny lidi v zápase o mírové řešení tohoto konfliktu.

Přeložila Marta Pešková

původní zdroj ZDE


podepsáni:

far. Dr. Konrad Raiser, generální sekretář Světové rady církví. SRC sdružuje na 345 protestantských a pravoslavných církví z celého světa.

far. Dr. Keith Clements, generální sekretář Konference evropských církví (KEK)

Praeses Manfred Kock, předseda Rady Evangelické církve v Německu. V EKD je sdruženo 24 luterských, reformovaných a spojených církví, což představuje přibližně 25 milionů protestantských křesťanů v Německu

Biskup Dr. h.c. Rolf Koppe, církevní ústředí EKD, vedoucí hlavního odboru pro ekumenu a zahraniční práci

Biskup Dr. Walter Klaiber, předseda Pracovního společenství křesťanských církví v Německu, zároveň nejvyšší představitel Evangelické metodistické církve v Německu

Jean-Arnold de Clermont, president Protestantské federace ve Francii. V této Federaci je sdruženo 16 církví, 60 církevních společenství a 500 církevních institucí, organizací a hnutí, což představuje asi 1.100.000 členů.

Biskup Mag. Herwig Sturm, Evangelická církev a.v. v Rakousku, která má asi 350.000 členů.

Thomas Wipf, president předsednictva švýcarského Svazu evangelických církví, v němž je zastoupeno 26 církví.

Biskup Jonas Jonsson a pastor Kjell Jonasson, Švédská církev (Svenska kyrkan), která má asi 7.4 milionů členů.

Probošt Dr. Trond Bakkevig, Norská církev, člen ústředního výboru SRC, jeden z kandidátů na úřad generálního sekretáře SRC. Norská církev (Norske Kirke) má asi 4,5 milionů členů, což je 86.5 procent všech obyvatel Norska.

Arcibiskup Jukka Parma, Evangelická luterská církev Finska. Tato církev (Suomen Evankelis-Luterilainen Kirkko) má 4,5 miliony členů (84,8 procent všech obyvatel Finska).

Biskup Karsten Nissen, Evangelická luterská církev v Dánsku. Tato církev (Evangelisk-Lutherske Folkekirke) má 5,1 milionů členů, což odpovídá 87,7 procentům všech Dánů. Biskup z Viborgu je zároveň předsedou programového výboru Světového luterského svazu.

Dr. Alison Elliot, Skotská církev a akce "Církve společně ve Skotsku" (ACTS). Dr. Elliotová je také spoluředitelkou Centra pro theologii a veřejné záležitosti při Universitě v Edinburghu.

Far. Arie W. van der Plas, předseda generální synody Nizozemské reformované církve a předseda společného orgánu Protestantských církví v Nizozemí.

Arcibiskup Feofan, Ruská pravoslavná církev v Německu, arcibiskup berlínský a německý

Biskup Athanasius z Achaje, Řecká pravoslavná církev.

far. Dr. Nuhad Daoud Tomeh, zvláštní pověřenec generálního sekretariátu Rady církví Blízkého Východu (MECC).

Dr. Bob Edgar, generální sekretář Národní rady církví v USA.

James Winkler, generální sekretář hlavní rady pro církev a společnost Spojené metodistické církve, USA.

far. Dr. Rebecca Larson, ředitelka odboru Církev a společnost Evangelické luterské církve v Americe, USA

Peter Weiderud, vedoucí Komise SRC Církve a mezinárodní záležitosti

Thor Arne Prois, ředitel ACT (Akce Církve společně), Ženeva

Sekretariát německé evang.církve: Biskup Dr. Rolf Koppe, far. Dr. Christa Grengel, far. Dr. Dagmar Heller

                 
Obsah vydání       13. 2. 2003
13. 2. 2003 Richard Perle: Ano, netrpělivě chceme do války. Je načase
14. 2. 2003 Jak ČTK zkresluje informace Jan  Čulík
13. 2. 2003 Monitor Jan Paula : Česká televize účelově zkreslila Romanův příběh Jan  Paul
12. 2. 2003 Život s psychózou, anebo trest smrti?
12. 2. 2003 Nejnovější bin Ladinův pásek "nepodporuje Saddáma Husajna"
13. 2. 2003 Stát se s investorem ještě nedohodl o financování dálnice D-47 Jaroslav  Hlaváček
13. 2. 2003 O Iráku a Osamu bin Ladenovi ze zahraničního tisku
12. 2. 2003 Americké veřejné mínění podporuje útok na Irák i bez OSN; třetina Britů považuje za největší hrozbu USA
13. 2. 2003 Církevní představitelé Evropy společně proti válce v Iráku
12. 2. 2003 Čeští protestující proti válce by se neměli bát "bolševiků" Arie  Farnam
13. 2. 2003 Přímá volba prezidenta může znamenat zneužití institutu amnestie Martin  Škapík
13. 2. 2003 Architekti musejí být členem Komory architektů Dalibor  Borák
13. 2. 2003 Války o vodu Savannah  Blackwell
13. 2. 2003 OSN požehnala vodu jako veřejný statek a lidské právo Gustavo  Capdevila
13. 2. 2003 GATS: voda jako drahocenná obchodovatelná komodita Henry  Heyneardhi
12. 2. 2003 V ČR překonala nezaměstnanost 10 procent, na severní Moravě je 20 procent Jaroslav  Hlaváček
12. 2. 2003 Přijde v důsledku irácké války Tony Blair o premiérský úřad?
12. 2. 2003 Budou čeští odboráři demonstrovat proti válce, nebo se budou pouze dívat z oken? Štěpán  Kotrba
12. 2. 2003 Odbory v celém světě jsou proti válce
11. 2. 2003 Media Observatory varuje před monopolizací českého tisku
12. 2. 2003 Američané, kteří zachraňovali Francii
11. 2. 2003 Vltava-Labe-Press bylo před volbami vázáno smlouvami vůči politikům? Štěpán  Kotrba
13. 2. 2003 Čo je v pozadí prvého ostrého štrajku na Slovensku? Juraj  Zamkovský
13. 2. 2003 Je načase vyhlásiť vojnu vojnám Jozef  Lysý
13. 2. 2003 Krv a nádej vo Svätej zemi - pokračovanie po voľbách Ivan  Hromada
5. 2. 2003 Pošta redakci
4. 2. 2003 Hospodaření OSBL za leden 2003 Jaroslav  Štemberk
18. 6. 2004 Inzerujte v Britských listech