Významné země světa, od Číny až po Saúdskou Arábii, jsou znepokojeny sílící rétorikou čelných washingtonských jestřábů ohledně plánovaného útoku USA proti Iráku. I Londýn, který Bushe podporuje, dokázal, že existuje rostoucí napětí mezi Londýnem a Washingtonem - trval na tom, že vojenští inspektoři OSN by měli nejprve dostat šanci navštívit Irák. (Podrobnosti v angličtině např. viz zde.)

Mluvčí Tonyho Blaira v Londýně konstatoval, že by Saddám Husajn mohl vyřešit vzniklý problém tím, že vpustí do země inspektory OSN.Tyto výroky jsou v kontrastu s tvrzením amerického viceprezidenta Dicka Cheneyho, který tento týden argumentoval, že Amerika by měla mít právo podniknout proti Iráku "preventivní akci", protože prezident Saddam Husajn odmítl "realistický" inspekční systém.

Americký ministr obrany Donald Rumsfeld varoval, že se Saddám Husajn chová jako Adolf Hitler. Tato sílící rétorika z USA vyvolala celou řadu varování proti nebezpečí vojenských akcí.

Saúdská Arábie, která už poukázala na to, že Spojené státy nesmějí využít svých tamějších vojenských základen k útoku proti Iráku, varovala, že Spojené státy nemají právo svrhnout Saddáma Husajna. Saúdský ministr zahraničních věcí princ Saúd al Faisal řekl v BBC, že by měli mít sami Iráčané právo si rozhodnout, kdo bude jejich vedoucím představitelem.

"Jestliže tu možnost nemají, začít na ně vyvolávat nátlak a útočit na ně, to jen povede k tomu, že začnou svou vládu podporovat," řekl prince.

Čína informovala Bagdád, že se staví proti vojenskému zásahu proti Iráku. Kofi Annan, generální tajemník OSN, požadoval návrat inspektorů a zdůraznuil, že "OSN neagituje pro vojenskou akci".

Donald Rumsfeld však ve Washingtonu prohlásil, že je George Bush připraven zahájit jednostranně vojenské akce proti Iráku. Rumsfeld přirovnal postoj Washingtonu k postoji Winstona Churchilla vůči Německu ve třicátých letech, kdy byl Churchill v Británii osamoceným hlasem, varujícím před Hitlerem.