Mezi nejviditelnější patří stále častěji se vyskytující vazba slovesa "moci" (angl. can) a sloves vyjadřujících některý z pěti smyslů. O tomto tématu jsem před mnoha měsíci do Jihlavských listů už psala, ale situace se za poslední dobu spíše zhoršila než zlepšila. Proto se k tématu vracím ještě jednou.

Vycházejme z významového rozdílu těchto vyjádření: a) Můžeš vidět ten strom. b) Vidíš ten strom. První vyjádření znamená, že adresát nějakou věc může vidět, ale existuje tu nějaká podmínka, bez níž ji neuvidí - jinak by mluvčí neužil modální sloveso "moci". Ve druhém případě adresát prostě nějakou věc vidí bez dalších podmínek. V angličtině se ovšem k vyjádření sloves "vidět", "čichat", "slyšet", "poslouchat", "hmatat" apod. užívá gramatického spojení modálního slovesa "can" s příslušným slovesem vyjadřujícím některý z pěti smyslů. Obyčejná věta Vidíš ten strom. tedy v angličtině zní You can see the tree (nikoli You see the tree.). Neznalí překladatelé pak do překladu zahrnují právě i modální sloveso "can", které je ovšem v angličtině pouhým vyjádřením gramatického pravidla.

Tyto chyby nenacházím jen v knihách, které jsou přeloženy z angličtiny, ale také v dabinzích filmů a dokumentů. Zkuste si všimnout...

Jak mi napsal Ondřej Hausenblas z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy, je užívání slovesa CAN při vyjadřování sloves pěti smyslů v angličtině možná "anglickým respektem k osobnosti druhého: copak já mohu vědět, zda ty něco vidíš, cítíš, slyšíš? Vždyť smyslové vnímání jednotlivce nikdo druhý zkontrolovat ani uhádnout nemůže... Proto si troufnu říct o tvém vidění nanejvýš to, že 'vidět můžeš‛. Neznalí překladatelé však to slovíčko doslovně přeloží a text působí dojmem přinejlepším "poněkud cizorodě".

Svůj názor přidal i překladatel z angličtiny Aleš Drobek, který má samozřejmě vzhledem ke své profesi co říci: "Mezi další neřesti lze zahrnout třeba tvrdošíjné překládání 'pathetic‛ jako 'patetický‛, přičemž v 99 % případů to dle kontextu znamená 'ubohý‛ nebo 'bídný‛ (pathetic worm, pathetic fool atd.). Neupozorňoval bych na to, kdyby se tahle chyba pořád neopakovala dokonce i u těch nejzkušenějších překladatelů."

A odborník z nejpovolanějších - lingvista Chris Hopkinson z Filozofické fakulty Ostravské univerzity, k problému se slovem "pathetic" dodává: "Skutečně 'pathetic‛ většinou neznamená 'patetický‛. Těchto zrádných slovních dvojic je v angličtině strašně moc, ale samozřejmě přídavná jména a slovesa dělají větší problémy než jména podstatná. U podstatných jmen je případný nesmysl evidentnější, takže překladatelé si problému spíše všimnou."

Nemyslím si, že by čeština trpěla přehnaným přejímáním cizojazyčných slov. Problém je v přejímání gramatických struktur a v nedostatečné praxi (jazykovém vzdělání?) českých překladatelů. A tak už bereme téměř jako normální, když se s námi-diváky na konci pořadu moderátor/hlasatel rozloučí větou: Dobrý den, přičemž před deseti lety bychom to považovali za rušivé (Dobrý den se užívá při začátku setkání, pro pozdrav na jeho závěru se mnoho desetiletí užívalo "ahoj" nebo "na shledanou", "na viděnou" apod.).

Na závěr si uveďme další nehezkou získanou frázi "Mějte pěkný den." (z angl. "Have a nice day.").

Část textu vychází v pátek 28. června v Jihlavských listech jako jazykový sloupek.