20. 1. 2015 / Štěpán Steiger
Nejistoty, váhání, pochybnosti (a protože jsme v Česku: odpor) – to všecko můžeme pozorovat kolem otázky, zda země, kterou považujeme za svou, má - vůbec – přijmout nějaké uprchlíky. (Naštěstí nikdo menší než ministerský předseda občany ujišťuje, že po velkorysém gestu s přijetím 15 (patnácti!!) rodin žádná další hrozba podobného rozsahu v nejbližší budoucnosti nepřipadá v úvahu.)
Uprchlíci
20. 1. 2015
Pomoc nejenom syrským uprchlíkům není žádné sanování námi nezaviněných škod, natož aby šlo o nějakou nezištnou pomoc, která nám utrhuje od úst. České republice nikdo nic nezištně nedává, však Česká republika také nikomu nic nezištně neposkytuje. Jde o peníze a smluvní závazky, o něco za něco na úrovni států. Nezištný altruismus do toho netahejte, píše Klára Mičkalová.
20. 1. 2015 / Milan Mundier
Jistý náměstek jistého primátora, který vykonává působnosti pro oblast sociálně kulturní, se před časem nechal slyšet, že by se rád zaměřil na problematiku drogově závislých osob. Což o to, nápad to je chvályhodný, ale možná by neuškodilo zauvažovat nad tím, zda by nebylo lepší posílit prevenci, aby bylo drogově závislých osob méně. Nejde jen o to, že by to ušetřilo spoustu peněz, ale hlavně by to ušetřilo i nemálo lidských životů. Drogová závislost s sebou totiž často nese i ty nejhorší možné následky.
20. 1. 2015 / Petr Chaluš
Na úvod malá definice: "Vzdělávat se společně v jedné škole, budově, třídě - děti s jakýmkoli hendikepem i talentem, děti cizinců i menšin, děti školně neúspěšné, zlobivé i jiné." Z jakékoli definice vznikají otázky, nejasnosti nebo obavy.
19. 1. 2015
V Británii se rychle ujímá zaměstnávání lidí na základě tzv. "smluv o nulové pracovní době" - znamená to, že nemáte zaručenu žádnou práci, jste na volné noze bez jakéhokoliv sociálního zabezpečení a potenciální zaměstnavatel vám dá vědět jen v samotný den ráno, zda se ten den máte dostavit do práce.
19. 11. 2014 / Bohumil Kartous
Vážení čtenáři, krátce k nově nastaveným formátům reklamy a k souvislostem, které z toho vyvstávají jak pro BL, tak pro vás. BL nejsou komerční projekt, ale peníze potřebují. Proto se v současnosti bez reklamy neobejdou. V rámci nového designu jsme se snažili najít kompromis mezi její „otravností“ a užitečným přínosem.
Odmítli jsme formáty zcela běžné na většině českých mediálních portálů, drželi jsme se formátů běžných na britských a amerických médiích. I tak se určitě najdou lidé, které to bude obtěžovat. Pochopte prosím, že bez reklamy to nejde.
19. 1. 2015
Rusko varovalo ukrajinskou vládu, že dělá strategickou chybu, když usiluje o vojenské řešení konfliktu se separatisty na východě země. Znovu vznikly boje kolem důležitého mezinárodního letiště v Doněcku. Ukrajinské jednotky zahájily protiofenzívu poté, co ruské jednotky tvrdily, že letiště skoro úplně ovládly. Moskva a Kyjev se navzájem obviňují, že porušují takzvané příměří.
19. 1. 2015
K dispozici je stále větší množství informací o ruských vojácích, příslušnících pravidelných ruských vojenských jednotek, bojujících na Ukrajině, kteří tam zahynuli, přestože Kreml tvrdí, že tam nikdy nebojovali.
19. 1. 2015 / Boris Cvek
Stále častěji musím v poslední době uvažovat nad hodnotou, kterou považuji za jednu z nejvyšších, totiž nad intelektuální poctivostí. S hrůzou zjišťuji, že mnozí lidé zřejmě ani netuší, co by mohla „intelektuální poctivost“ znamenat. V prvé řadě si myslím, že to je určitý druh emoce, že to není nějaké očištění se od všech emocí ve jménu „čistého rozumu“. Na druhou stranu je to právě ta emoce, která nás varuje před snadností našich emocí být „na té správné straně“.
20. 1. 2015
V rámci série debat Café Liberté proběhne v neděli 25. 1. 2015 v kulturním centru DOX diskuse s názvem Tvorba ústavy na Islandu a v ČR. Islandský proces ústavní reformy, započatý v roce 2010, je znám pro svou neobvyklou míru občanského zapojení. Návrhy na změnu ústavy procházely celonárodní diskusí se zapojením elektronických prostředků komunikace. Do jaké míry, a zda vůbec, se shoduje proces ústavních změn na Islandu a v ČR, budou diskutovat Birgitta Jónsdóttir, spoluzakladatelka Pirátské strany na Islandu a International Modern Media Institute, Hana Marvanová, představitelka hnutí Vraťte nám stát, Jiří Přibáň, teoretik práva z University of Cardiff a Jeroným Tejc (ČSSD), předseda ústavně – právního výboru sněmovny. Začátek v 16:00, vstup zdarma, rezervace na rezervace@dox.cz.
20. 1. 2015
Fjodor Lukjanov
Evropa vstupuje do období zásadní obnovy, těžké a bolestné.
Rok 2015 začal v Evropě tragickými a šokujícími událostmi, jež mohou vyprovokovat hluboké změny v Evropské unii. Demonstrace jednoty jak francouzské společnosti připravené hájit své hodnoty, tak evropského Západu otřeseného opovážlivostí a barbarstvím teroristů, působí silným dojmem.
Emocionální reakce i pocit účasti ovšem pominou, zatímco politické důsledky se teprve začínají projevovat.
20. 1. 2015 / Miroslav Polreich
A nejen to - s „myšlenkou na světovládu“. Ano tak jsme byli poučeni v Britských listech dne 14.1.2015 bez jakéhokoliv komentáře petrohradským profesorem Jevgenijem Anisimovem. Není třeba vůbec citovat profesorovy fantasmagorické úvahy. Jistě o něm opět uslyšíme, až bude dostávat Havlovu cenu za svobodu projevu. Proč ne, pro mne je to spíše svědectvím o bezbřehé demokracii v dnešním Rusku, kde může tisknout své bláboly kde kdo. A možná s nimi objede svět. Nebyl by prvým (po jiném profesoru z MGYMO a již světově známých laureátkách Havlovy ceny). Potud myslím, že zpráva není moc zajímavá ani novátorská.
20. 1. 2015 / Karel Dolejší
Namísto zpochybňování věrohodnosti mluvčích, kteří hovoří o ruském imperialismu, je mnohem případnější zabývat se postupem, který po argumentum ad hominem předkládá klamnou analogii.
20. 1. 2015 / Miloš Dokulil
Jako kdyby nebylo těch vzájemně provázaných jenom ekonomických faktorů už tak přemíra. Je tu stále klesající cena za barel ropy, máme tu stále se zhodnocující dolar, nebezpečně se nám snižuje hodnota eura; a v souvislosti s tím v některých státech se mj. vylepšuje bilance pro stávající rozpočet, zatímco v jiných začala inflace měny a spolu s tím zároveň nárůst tzv. červených čísel státního rozpočtu. A aby toho nebylo málo, mnohé radikálně naladěné, ale původně jen malé strany na okraji politického spektra získávají v té nejisté sociálně-ekonomické atmosféře nemalý počet sympatizantů a voličů.
20. 1. 2015
Souhlasím, píše čtenář Vladimír Hejnic, že je třeba komukoliv, i prezidentovi sdělit, že ve svém vystoupení "ujel". Jde však o to, zda, kde a kým a za jakých okolností je projev blbosti a citován, rozvíjen a komentován.
19. 1. 2015
Hromadné archivování, které provádí britské špionážní středisko GCHQ, zahrnovalo i kopírování emailové komunikace novinářů pracujících pro nejvýznamnější britská a americká média, vyplývá z analýzy dokumentů zveřejněných whistleblowere, Edwardem Snowdenem.
19. 1. 2015 / Jan Čulík
Osobně zastávám názor, že vítězství Miloše Zemana v přímých prezidentských volbách začátkem roku 2013 bylo pro Českou republiku pozitivní skutečností z jednoho jednoduchého důvodu, a totiž pluralismu. To, že ve volbách nezvítězil Karel Schwarzenberg, znamenalo, že se rozbil monopol moci předchozích tzv. "pravicových vlád" Miroslava Kalouska a Petra Nečase, v nichž zastával Karel Schwarzenberg významné místo, a za jejichž nekompetentní ideologickou politiku nesl značné množství odpovědnosti.
19. 1. 2015 / Boris Cvek
Na rozdíl od Jana Čulíka si myslím, že byla veliká škoda, že byl Miloš Zeman zvolen prezidentem a to zejména proto, že jde o návrat do minulosti, do opoziční smlouvy, že de facto nedošlo k výměně pohledu na svět, když po Klausovi přišel Zeman. Plně se ztotožňuji s tím, když Jan Čulík píše, že Zeman zřejmě představuje konzervativní, izolacionistickou, národoveckou frontu, která spojuje sympatizanty ODS a tzv. levice.
20. 1. 2015 / Karel Dolejší
Jak korektně uvádí Boris Cvek ZDE, voliči v druhém kole prezidentské volby vůbec neměli možnost volit "proti xenofobní zasmrádlosti vůdců opoziční smlouvy". Jenže nejde jen o xenofobii. Nemenší význam má maketa politické plurality, kterou oposmlouva v české společnosti instalovala a které se česká politika dodnes nezbavila.
19. 1. 2015 / Bohumil Kartous
Vzpomínáte na politické heslo Miloše Zemana z dob, kdy vedl sociální demokracii? Padni, komu padni, ať jsi Petr nebo Pavel. V případech politického selhání nelze brát ohledy na osoby, které se jich dopouštějí. Vědomí, že se mohou dostat na pranýř, je pevnou součástí jejich politické odpovědnosti. Miloš Zeman není žádná výjimka. Britské listy se zcela prokazatelně neúčastní permanentní kampaně, kterou proti prezidentovi vedou některá česká média. Naopak na tuto kampaň a její patologické rysy upozorňují. To ale neznamená, že když Miloš Zeman bude vykládat nebezpečné nesmysly, jako v případě inkluzivního vzdělávání, Britské listy ho budou chválit. To by zcela popíralo principy, které deník dlouhodobě vyznává. Je smutné, že někteří čtenáři staví výše etiketu vyjadřování a pomyslnou Zemanovu svátost než podstatu věci.
19. 1. 2015
Kyjev navrhl Moskvě podpis grafikonu plnění Minských dohod v redakci z 13. listopadu a zastavení palby k dnešnímu dni, informuje web ukrajinského ministerstva zahraničí. Ministerstvo tvrdí, že to umožní neprodleně zastavit palbu a ochránit civilní obyvatele před ostřelováním.
19. 1. 2015 / Karel Dolejší
Velká většina názorů, s nimiž se nyní Miloš Zeman prezentuje na veřejnosti, je zcela konzistentní s tím, co dotyčný prohlašoval řadu let. Velmi dlouho je známo, že se jedná o člověka mistrně ovládajícího mocenské hry, ale kromě nich už pouze "bonmoty". Že jde o elitáře, islamofoba, antiekologa obklopujícího se jedinci s podezřelými ekonomickými vazbami - a všeobecně řečeno o osobu, která hodnotově nemá s moderní levicí prakticky nic společného.
19. 1. 2015 / Karel Dolejší
O tom, zda Vladimir Putin roztržkou se Západem a jednostranným navázáním zahraniční i ekonomické politiky na Čínu skutečně hájí ruské zájmy, existují vážné pochybnosti. Ty lze nalézt jak na konzervativním konci politického spektra, tak mezi liberály.
16. 1. 2015 / Daniel Veselý
V souvislosti s pařížskými útoky se v západní společnosti, podle očekávání, vzedmula ještě masivnější vlna již tak vybičované islamofobie. Tři psychopatičtí vrahové obrátí vzhůru nohama celý Západ, který je dlouhá léta paralyzován neustálým strachem, často uměle vyvolávaným středoproudými médii a s nimi spřízněnými „odborníky na terorismus“.
19. 1. 2015 / Miloš Dokulil
Před týdnem (7. ledna) vyšla ve Francii novinka z pera Michela Houellebecqa (výslovnost: „mišel uelebek“). Její název „Soumission“ (česky „Podrobení“; výslovnost přibližně „súmision“, na konci slova by se mělo vyslovit jen nosové „o“). Kniha vyšla v nakladatelství Flammarion. (Jejích 320 stran je k dostání za 21 euro.)
19. 1. 2015
Před letošním výročním setkání miliardářů a politiků ve švýcarském Davosu vydala charitativní organizace Oxfam analýzu, podle níž podíl světového bohatství, které vlastní jedno procento nejbohatších lidí, vzrostl z 44 procent v roce 2009 na 48 procent v roce 2014. Nejchudších 80 procent obyvatelstva Země vlastní jen 5,5 procent veškerého bohatství.
19. 1. 2015
Paul Mason se v deníku Guardian zamyslel nad hrozbami, které bude muset vzít v potaz britská armáda, a potažmo celá Evropská unie.
Někde je možná skupinka džihádistů, která chce vraždit své spoluobčany. Jako hrozba je to klasická neznámá, ale je to hrozba pravděpodobná.
19. 1. 2015 / Miloš Dokulil
Zdá se na ten tradiční „první“ pohled, že s tím termínem v uvozovkách přímo v nadpisu je všechno v pořádku. Zrovna ty teroristické činy nedávných dní, k nimž došlo přímo v Paříži (a na řadě dalších míst, někdy jen jako doprovod mnoha dalších obdobných a masověji probíhajících aktivit jinde ve světě), svědčí přece nadmíru výmluvně o tom, že bychom mohli být v té shora citované slovní charakteristice jistých křiklavých a lidsky nepřijatelných událostí zcela „v pohodě“.
18. 1. 2015 / Karel Dolejší
Menší část veřejnosti již téměř rok protestuje proti "nové studené válce" a "válečným štváčům". Výhrady vyjadřují signatáři petic i komentátoři důvěřující Hlasu Ruska. Jako v případě protestů proti islámu jde ale o produkt zmatení a strachu, který, jak si vzpomenou čtenáři Herbertovy Duny, zabíjí myšlení. Protože v Evropě už války probíhají, ať se křičí "Zaorálku, nechcem válku", nebo ne. Na různých úrovních a nejméně tři současně.
17. 1. 2015
Britský list Guardian začíná na pokračování vydávat svědectví vězně v americkém táboře Guantánamo, Mohamedoua Oulda Slahiho, které odhaluje šokující podrobnosti amerického programu unášení osob z cizích zemí a jejich mučení.
Úryvky z knihy načetli nejslavnější britští herci Colin Firth, Stephen Fry a Dominic West.
17. 1. 2015
Překlad dvou ukázek posluchačských názorů ze závěru pořadu Any Answers, který se vysílal v BBC Radio Four v sobotu odpoledne:
Moderátorka: Další posluchač jménem Abdul telefonuje z Manchesteru. Dobré odpoledne, Abdule. Charakterizujete se jako zbožný muslim, je to pravda?
Abdul: To je pravda.
Moderátorka: Slyšel jste předchozího posluchače Mohameda, který argumentoval, že po absolutoriu vysoké školy nedochází k integraci, lidi prostě žijí vedle sebe paralelní životy a tak to prostě je. Musíme respektovat své paralelní životy. Nemá pocit, že by bylo potřeba interakce, mísení se. Co si o tom myslíte?
17. 1. 2015
Chtěla bych reagovat na Vás článek "Vztah islámu a evropské civilizace". Cením si toho, že přinášíte pohled z Velké Británie na současnou situaci. Souhlasím s tím, že postoje lidí nelze zjednodušovat. Na druhou stranu si však myslím, že ve svém článku i Vy některé záležitosti příliš zobecňujete a zaměňujete pojmy, píše Martina El Yaagoubi.
16. 1. 2015 / Jan Čulík
Diskuse o limitech svobody projevu v Glasgow
Měl bych pár poznámek nejen k příspěvku Daniela Veselého "Kdo vlastně vyrábí islamofobii". Daniel Veselý píše, že se v západní společnosti vzedmula vlna islamofobie. Pro Británii mi to trvzení nepřijde úplně přesvědčivé, naopak svědčím, že inteligentní sdělovací prostředky (bulvár pravidelněji nesleduji) se naopak, jak o tom informují i Britské listy, postavily ke vztahům mezi islámem a Evropany velmi citlivě a objektivně. Americká televize Fox je ovšem případ sám pro sebe, zde je však nutno zaznamenat, že se Steve Emerson za své tvrzení, které vyvolalo v Británii posměch, že je totiž údajně anglický Birmigham čistě muslimským městem, do něhož se bělošský křesťan neodváží (v Británii žije jen asi 5 procent muslimského obyvatelstva, a ve Skotsku a v Severním Irsku skoro žádní muslimové nežijí), několikrát důrazně omluvil ("Udělal jsem fatální chybu.").
12. 1. 2015 / Bohumil Kartous
Moje babička nepatřila k lidem, kvůli kterým se píší nekrology. Nebyla vědkyně, literátka, umělkyně, politička, nebyla ani bohatá. Nenesla žádné z vlastností, podle nichž jsme zvyklí posuzovat lidskou „výjimečnost“. Jejích více než devadesát tři let, které došly svého konce, proběhlo v podmínkách tzv. obyčejnosti, normálnosti, všedního života. Přesto jsem přesvědčen, že lidé jako ona dělají pro společnost mnohem více než řada těch, prostřednictvím jejichž nekrologů rekonstruujeme historii.
16. 1. 2015 / Bohumil Kartous
Miloš Zeman se rozhodl, že také bude autorem jednoho absurdního dramatu. Stejně jako jeho předchůdce Václav Klaus však nevolí literární formu, volí formát reality show. Zatímco Klaus vynikl jako tragikomik ideologie, Zeman se projevuje jako génius asociálního paradigmatu. Kdoví, proč se rozhodl devastovat kvůli tomu pohled veřejnosti na vzdělávání.
16. 1. 2015 / Ilona Švihlíková
Řecko čekají 25. ledna předčasné volby, které mohou hodně naznačit o budoucím vývoji Eurozóny. Ve volebních průzkumech zatím vítězí levicová koalice Syriza, která vzbuzuje značné emoce. Především v mainstreamovém tisku je prezentována jako skupina radikálně levicových šílenců, kteří chtějí opustit Eurozónu a uvrhnout Řecko do jakéhosi nebezpečného experimentu.
16. 1. 2015 / Karel Dolejší
Na záběrech pořízených reportéry listu Komsomolskaja pravda si pozorovatelé OBSE na východě Ukrajiny prohlížejí moderní ruský pozemní průzkumný radar Aistenok vyráběný společností Almaz-Antej ZDE. Zařízení umožňuje ruským jednotkám v Donbasu zaměřovat stanoviště ukrajinských minometů až na vzdálenost 20 km a navést na ně palbu ruských baterií. Dokáže také zjišťovat pohyb tankové techniky a monitorovat exploze dělostřeleckých granátů. Jedná se o nový zbraňový systém, který byl poprvé představen veřejnosti na moskevském aerosalónu MAKS2009.
Obsluhy tohoto zařízení nepochybně nepocházejí z řad obyvatel Ukrajiny, kteří se během své služby v armádě nemohli s radarem zmíněného vzoru setkat. Obsluha vyžaduje náročný výcvik, jakého se dostává pouze specialistům absolvujícím ruské vojenské kurzy.
Jsou radar Aistenok a profesionálové ruské armády jej obsluhující "dobrovolníky"? Nebo jde spíše o produkt "humanitárního konvojování"?
PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ
10. 1. 2015
V prosinci 2014 přispěli čtenáři finančně na Britské listy bankovním příkazem celkovou částkou 106 410.70 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v řijnu 2014 částkou 1137,43 Kč.
Zůstatek byl koncem prosince 2014 272 741,85 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 156 375,59 Kč.
Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.
Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.
Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.