19. 1. 2015 / Karel Dolejší
Velká většina názorů, s nimiž se nyní Miloš Zeman prezentuje na veřejnosti, je zcela konzistentní s tím, co dotyčný prohlašoval řadu let. Velmi dlouho je známo, že se jedná o člověka mistrně ovládajícího mocenské hry, ale kromě nich už pouze "bonmoty". Že jde o elitáře, islamofoba, antiekologa obklopujícího se jedinci s podezřelými ekonomickými vazbami - a všeobecně řečeno o osobu, která hodnotově nemá s moderní levicí prakticky nic společného.
Všechny Zemanovy vlastnosti a názory měly být veřejností vzaty v úvahu v době, kdy kandidoval na prezidenta. Bylo namístě položit si otázku, jak se v ústavně neodpovědné funkci bude právě takový člověk chovat. Namísto toho však došlo k nesmyslnému vymezení "levicového" Zemana proti pravicovému Schwarzenbergovi a ukřičení všech, kdo si dovolili upozorňovat na velmi vážné Zemanovy nedostatky a jejich možné nebezpečné důsledky pro politickou kulturu, coby údajných spojenců "neoliberálů, Bilderbergu, asociální pravice".
Nakonec ovšem celá záležitost nedopadla zase až tak zle. Zemanovi se naštěstí nepodařilo posunout český ústavní systém k poloprezidentskému, jak plánoval, třebaže si udržuje i ve srovnání se svým předchůdcem ve funkci nadstandardní vliv na řadu exekutivních oblastí, do nichž by přísně vzato vůbec neměl co mluvit. Tyto změny ovšem nejsou nevratné, což je jedině dobře.
Vedle toho jsou zahraniční výlety jakož i domácí úlety prezidenta v zásadě jen dočasnou vadou "kosmetickou". Máme prostě prezidenta, který se systematicky podílí na legitimizaci fašizujících názorů a jejich začleňování do mainstreamové politiky. Jenže přesně to a nic jiného se od něj dalo očekávat, takže jaké překvapení? Zeman byl elitář a sociální darwinista jako premiér, stejně tak je jím jako prezident. Pouze jako prakticky u každého s věkem nežádoucí vlastnosti ještě více vystoupily do popředí. Dříve se obklopoval mafiánskými Šloufy, nyní Mynáři. Neděje se nic, s čím by nebylo předem nutno počítat.
Na efektivní kritiku Zemana je nyní pozdě, protože je coby prezident ústavně neodpovědný a de facto si může dělat, co se mu zlíbí, čehož samozřejmě bohatě využívá a na nikoho a na nic nebere ohled. Neuplyne prakticky den, aby někoho pod vykonstruovanou záminkou nejhrubším způsobem neurazil. Jeho malmoty založené na 1% faktické informace o problémech jsou výborně kompatibilní s hospodskou kulturou šesté cenové skupiny, leč dopadá teď na ně odlesk fiktivního majestátu. Jaký smysl má s nimi polemizovat, jestliže prakticky nic z toho, co Zeman řekne, nepostihuje podstatu problému, k němuž se vyjadřuje? A kdo si může být ještě jistý, zda by dokonce i chrápající kníže nebyl přece jen méně strašnou hlavou státu? Přinejmenším by se jeho chrápání nedalo skandálně citovat v zahraničním tisku...
Vlastně teď doopravdy záleží pouze na jediné věci: Příští prezidentskou volbu je třeba nepodcenit a - řečeno vybraným kurtoasním slovníkem Miloše Zemana - "nezkurvit".
Vytisknout19.1. 2015 / Bohumil Kartous
Vzpomínáte na politické heslo Miloše Zemana z dob, kdy vedl sociální demokracii? Padni, komu padni, ať jsi Petr nebo Pavel. V případech politického selhání nelze brát ohledy na osoby, které se jich dopouštějí. Vědomí, že se mohou dostat na pranýř, je...
19.1. 2015 / Boris Cvek
Na rozdíl od Jana Čulíka si myslím, že byla veliká škoda, že byl Miloš Zeman zvolen prezidentem a to zejména proto, že jde o návrat do minulosti, do opoziční smlouvy, že de facto nedošlo k výměně pohledu na svět, když po Klausovi přišel Zeman. Plně...