Hlavní body z Putinova projevu a tiskové konference - přehledně:

4. 3. 2014

  • Rusko si vyhrazuje právo použít síly na Krymu a ve východní Ukrajině v případě "protizákonného chaosu", ale pouze jako poslední možnost. Putin zdůraznil, že Rusko nemá v úmyslu provést invazi na Ukrajinu ani anektovat nějaké území.
  • Rusko nebude válčit proti ukrajinskému lidu. Případné vojenské akce budou podniknuty na ochranu ukrajinského lidu, neexistuje žádný scénář, kde by ruská vojska střílela "na ženy a děti". Putin vyjádřil jistotu, že ruské převzetí Krymu se nepromění ve válku. Ozbrojené síly Ruska a Ukrajiny "jsou bratři ve zbrani". "Známe se všichni osobně."
  • Putin popřel, že rusky mluvící vojáci okupující klíčové vojenské základny na Krymu jsou ruské jednotky. Charakterizoval je jako "místní sebeobranné sbory". Na námitku, že jsou jejich uniformy velmi podobné uniformám ruským, řekl, že "takové uniformy se dají koupit všude".
  • Putin zdůraznil, že jakékoliv akce podniknuté Ruskem budou legitimní, na rozdíl od akcí Západu. Putin poukázal na to, že Západ jednal bez souhlasu OSN nebo zkreslil rezoluce RB OSN při vojenských akcích proti Libyi, Afghánistánu a Iráku.
  • Viktor Janukovyč je legitimním prezidentem Ukrajiny. Janukovyč ale nemá "žádnou politickou budoucnost". Rusko mu poskytlo azyl, protože "by ho jinak zabili".
  • Rusko neuzná výsledky voleb na Ukrajině, pokud se budou konat za nynějších podmínek "teroru".

Další podrobnosti ZDE

stenozáznam celé tiskové konference v ruštině ZDE

Moderátorka televize Russia Today v osobním vystoupení odsoudila invazi na Krym

4. 3. 2014



Informaci o tomto vystoupení i s citacemi přineslo podvečerní zpravodajské vysílání rozhlasu BBC. Informovalo, že reportérku z televize Russia Today za to nevyhodili. Vydala tiskové prohlášení, v němž se praví, že její reportéři "mají právo na vlastní úsudek a názor". Reportérka je však "zřejmě nepříliš dobře informovaná o situaci, kterou ve vystoupení popsala, proto ji posíláme na Krym".

Pomozte nám prosím s výzkumem

Vyplňte dotazník týkající se vašich politických názorů a názorů na současnou podobu KSČM

4. 3. 2014

Postgraduální studentka na univerzitě v Glasgow Lani Seeliger píše diplomovou práci o tom, proč je v České republice tak populární Komunistická strana Čech a Moravy. Připravila dotazník, jehož vyplnění vám zabere asi dvacet minut. Prosíme, vyplňte nám pro tuto vědeckou práci náš dotazník.

Podrobnosti a dotazník naleznete ZDE

Děkujeme

Jan Čulík

šéfredaktor

Technická poznámka: Programátor měl problémy upravit existující dotazníkový systém, tak, aby se při záporné odpovědi na nějakou otázku dalo přeskočit několik irelevantních otázek (například, odpovíte-li, že jste nikdy nehlasovali pro KSČM, mělo by být možné přeskočit otázky, v kterých letech jste pro KSČM hlasovali). V těchto případech prosím zvolte odpověď "Otázka je irelevantní". Děkujeme.

Nařizují mi soudní jednání kvůli částce, kterou jsem řádně zaplatil

4. 3. 2014

Dne 2.3. 2014 jsem obdržel doporučený dopis od Okresního soudu Zlín, že na 26.3.2014 je nařízeno proti mě soudní jednání pro částku 2 684 Kč, která je již na základě splátkového kalendáře, který měl být splacený do 25.3.2014, řádně zaplacena. Tento návrh podala advokátní kancelář JUDr. Petra Galláta, Vážní 906, 500 03 Hradec Králové, která údajně zastupuje f.Vienna Group a.s.nám. Repupliky 115, 530 02 Pardubice, t.j. pojišťovna České spořitelny. A nyní pro uvedenou částku žádá úhradu nákladů právního zastoupení ve výši 5 119 Kč. Přitom nedoložil ani účelně vynaložené náklady, a to opomíjím, že částka je v řádném termínu zaplacena. Byla zaplacena podle jejich pokynů a dobrovolně, píše Jan Posolda.

O Karlu Krylovi

4. 3. 2014 / Boris Cvek

Před deseti lety jsem napsal poměrně rozsáhlý text k desátému výročí úmrtí Karla Kryla a vydal jsem ho ve svém časopise Téma pod názvem "Nejtěžším zločinem je hlásati lásku". Dovoluji si jeho část po deseti letech nabídnout čtenářům Britských listů jako jeden z možných způsobů vzpomínky na tuto mimořádně důležitou osobnost české kultury 20. století.

Mezi EU a USA vznikají rozbroje ohledně sankcí proti Rusku

4. 3. 2014

< Tajný dokument britské vlády o Ukrajině, vyfotografovaný novináři v Downing Street

V pondělí večer se objevily první rozpory mezi USA a EU ohledně toho, jak potrestat Vladimira Putina za jeho okupaci Krymu. Evropské země odmítají naléhání Washingtonu, aby byly zavedeny tvrdé sankce.

Zatímco Spojené státy, podporovány Švédskem a některými zeměmi východní Evropy požadují přísné sankce proti Moskvě, ministři EU se rozdělili na jestřáby a holubice. Dávají přednost vyjednávání a monitorování situace na Ukrajině. Tvrdé sankce proti Rusku odmítají.

Na Krymu ruské jednotky pokračují v posilování své moci. Obklopují ukrajinské námořní jednotky a snaží se je zastrašovat, aby se vzdaly zbraní bez boje. Ve východní Ukrajině proruské davy okupovaly celou řadu vládních budov.

Tajné britské vládní plány ke krizi na Ukrajině

4. 3. 2014

Novináři vyfotografovali v Downing Street tajný vládní dokument v rukou nejmenovaného státního úředníka, který šel na jednání britské Bezpečnostní rady státu. V dokumentu se praví:

  • Británie by nyní neměla podporovat obchodní sankce ani by neměla uzavřít pro Rusy londýnské finančnické centrum.
  • Británie by měla být připravena přidat se k ostatním zemím EU při zavádění "omezení víz/zákazu cestování" pro ruské státní činitele.
  • Měla by být proti jednání (například v NATO) o jakýchkoliv vojenských přípravách.
  • Měla by začít spolu s EU připravovat nouzová řešení jak poskytnout Ukrajině alternativní zdroje zemního plynu, pokud je Rusko vypne.
  • Konkrétní hrozby Rusku musejí být přímo vázány na konkrétní události a musejí být sdělovány soukromě, kdežto veřejná prohlášení musejí být "obecná".
  • Je zapotřebí ve spolupráci s Německem vypracovat balík technické pomoci Ukrajině.
  • Je nutno připravit angažmá pozorovatelů z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě a z OSN (nikoliv však z EU) na Krymu a na východní Ukrajině.
  • Přimět generálního tajemníka OSN Bana, aby požadoval vytvoření diskusního fóra s Ruskem o Ukrajině.
  • Přijmout mimořádné zasedání šéfů EU k Ukrajině. To se bude konat v Bruselu ve čtvrtek.
Vládní činitelé uvedli, že na jednání Bezpečnostní rady státu nebyla přijata žádná usnesení a potvrdili, že rozhodnutím neuzavřít finančnické středisko v Londýně pro Rusy vláda nechce poškodit britskou ekonomiku.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Británie nezavede proti Rusku hospodářské sankce

3. 3. 2014

  • V londýnské vládní čtvrti Whitehallu vyfotografoval novinář tajný dokument britské vlády o Ukrajině, který nesl na vládní zasedání vysoký britský státní úředník. Bylo to memorandum o tom, co Británie hodlá dělat k situaci na Ukrajině. Výslovně se v něm pravilo, že Británie nezavede proti Rusku hospodářské sankce a nezabrání ruským financím, aby fungovaly na londýnské burze, informovaly v pondělí večer Channel Four News.
  • Vitalij Čurkin, diplomatický zástupce Ruska u OSN, ukázal během zasedání Rady bezpečnosti OSN přítomným zvací dopis pro ruskou armádu od Viktora Janukovyče. V něm Janukovyč jako "legitimně zvolený představitel Ukrajiny" tvrdí, že jsou ohrožovány legitimní práva občanů na Krymu otevřenými teroristickými činy pod vlivem západních zemí.
  • Podle deníku Guardian by pravděpodobně většina Evropy nezaznamenala vážné problémy, kdyby Rusko přestalo do Evropy dodávat zemní plyn. Letošní zima je totiž mírná a spotřeba plynu je na minimu, většina evropských zemí má zásoby a problémy by zřejmě zaznamenaly jen země bez zásobníků, totiž Bulharsko, Slovensko a Moldova.
  • Spojené státy a Evropská unie se hašteří ohledně toho, jaké sankce by měly být vyhlášeny proti Rusku.
  • Rusové jsou vážně nejednotní ohledně Putinova vojenského zásahu na Krymu. V Moskvě se konaly demonstrace na podporu i na protest proti tomuto zásahu a Rusové o věci zuřivě diskutují na sociálních sítích.
  • Ruské ministerstvo obrany popřelo, že by Rusko vydalo ukrajinským jednotkám na Krymu ultimátum, aby se vzdaly. Činitel ruského ministerstva obrany označil původní zprávu o tomto ultimátu agentury Interfax za "naprostý nesmysl".
  • Americký pravicový senátor John McCain se vyjádřil, že za situaci na Ukrajině může Obamova "hloupá zahraniční politika" a konkrétně to, že Obama nezaútočil na Sýrii.
  • Rusko požádalo o třetí mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN ohledně krize na Ukrajině. Má se konat dnes večer.
  • Německá kancléřka Merkelová řekla americkému prezidentu Obamovi, že si myslí, že ruský prezident Vladimir Putin je "v jiném světě" ohledně krize na Ukrajině. Tuto zprávu, pocházející z USA, posléze němečtí činitelé dementovali.
  • Ruské ministerstvo zahraničí varovalo, že kritika situace na Ukrajině od NATO "nepomůže tamější situaci stabilizovat".
  • Americký viceprezident Joe Biden hovořil telefonicky s ruským premiérem Dmitrijem Medveděvem.
  • Ministři zahraničí EU se dohodli, že suspendují rozhovory s Ruskem o vízových otázkách v důsledku krize na Ukrajině.
  • Občané na Krymu budou dotazováni v referendu, zda chce Krym přijmout moskevský čas.
  • Moskva ostře kritizovala západní členy skupiny G8 za to, že se rozhodly suspendovat přípravy červnové schůzky v Soči.
  • Proruští demonstranti zaútočili na vládní budovy v Doněcku, ale nedostali se výš než do prvního patra, protože byly vypnuty výtahy a uzavřeny dveře ke schodišti.
  • Britští politikové odmítli názor, že je Británie vůči Rusku méně kritická než USA, protože se bojí, že Putin zastaví dodávky plynu. Británie by podle vládního mluvčího mohla podpořit vyslání mezinárodní monitorovací skupiny na Ukrajinu. Podporuje to Německo a Putin na tento návrh Angely Merkelové reagoval pozitivně.
  • Generální tajemník OSN Pan Ki Moon uvedl, že požádá ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, aby Rusko nepoužívalo žádnou rétoriku, která by mohlo zhoršít situaci na Ukrajině, a aby usilovalo o dialog s Kyjevem. Dodal, že totéž sdělí ukrajinským úřadům.
  • Proruské jednotky převzaly ukrajinskou základnu v Balaklavě.
  • Ukrajinské ministerstvo obrany uvádí, že ruské stihačky v noci porušily ukrajinský vzdušný prostor.
  • Vrchní velitel ukrajinského námořnictva admirál Denis Berezovskij, který v neděli oznámil, že přechází k Rusům, promluvil v pondělí v Sevastopole k dalším ukrajinským důstojníkům a snažil se je přesvědčit, aby také přešli na stranu Ruska. Ti však poslouchali nově jmenovaného velitele Serhije Hajduka, který oznámil, že Berezovskij byl degradován a že bude obžalován ze zrady. Pak důstojníci zazpívali ukrajinskou národní hymnu.
  • Ruská centrální banka prodala až 10 miliard dolarů, tedy 2 procenta svých zlatých a devizových rezerv, aby zpomalila dnešní pád rublu.
  • Britský ministr zahraničních věci v Kyjevě slíbil povstalcům z Ukrajiny finanční pomoc ve výši 10 milionů liber, ale vyloučil vojenskou intervenci.
  • Ruský premiér Dmitrij Medveděv nařídil výstavbu mostu přes Kerčský kanál z Krymu na ruské území.
  • Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov hovořil v pondělí dopoledne v Radě OSN pro lidská práva v Ženevě. Řekl, že vojáci byli vysláni na Krym proto, aby zabránili radikálům použít v zemi násilí a aby přispěli ke smíření. Požadoval, aby všechny strany respektovaly dohodu z 21. února, vyjednanou mezi EU a Janukovyčem.
  • Ukrajinské ministerstvo vnitra vydalo na Janukovyče na internetu zatykač.
  • Gazprom varoval Ukrajinu, že zřejmě zvýší ceny plynu za první čtvrtletí r. 2013.
  • Roskomnadzor, ruský úřad pro dohled nad internetem, blokoval 13 internetových stránek spojených s ukrajinským protestním hnutím.
  • Ruská tisková kancelář Interfax tvrdí, že více než 5000 osob zaměstnaných ukrajinským ministerstvem vnitra, pohraniční službou a armádou přešlo na Krymu na ruskou stranu.
  • Čína v neděli podpořila územní celistvost Ukrajiny, uznala její novou vládu a v Radě bezpečnosti OSN se zdržela hlasování. V pondělí tvrdí ruské ministerstvo zahraničí, že Čína sdílí názor Ruska na situaci na Ukrajině.
  • Náměstek ruského ministra hospodářství Andrej Klepach uvedl, že "hysterie" na ruských trzích pomine, protože ruská ústřední banka podpoří rubl, ale Rusko čelí období špatných vztahů s EU a s USA, což záporně ovlivní hospodářství.

RASISTICKÝ VÝLEV V ČASOPISE TÝDEN:

Rusko jako "vřed rozrůstající se do Evropy"

3. 3. 2014

Úroveň českých médií je za poslední čtvrtstoletí zoufalá, avšak cenu za nejprimitivnější a rasistický článek si odnáší jakýsi mladík jménem Jan Brodníček za svůj výlev v časopise Týden, doslova hodný Árijského boje. No, nahraďte si v jeho článku slovo "Rusové" slovem "židé". Oni nemají v časopise Týden základní civilizační principy? Ani šéfredaktora? Publikují jakýkoliv vulgární a rasistický blábol? To se zase jednou česká média vycajchnovala... :(

Podá někdo na Jana Brodníčka trestní oznámení za šíření rasové nenávisti vůči národu či etnické skupině? A totéž na šéfredaktora Týdne? Bylo by to v rámci zcivilizování zdivočelých primitivů vhodné... (JČ)

"Rusové momentálně celému světu předvádějí jednu ze dvou věcí, které umějí. Kromě pití vodky je to obsazování cizích států. Co dělat, když nemůžeme zajistit vlastnímu obyvatelstvu svobodu a slušnou životní úroveň? Obsadíme jiné a snížíme je na úroveň naši. Teze, které se Rusko drží už po staletí. Všem slušným Rusům se omlouvám, ale Rusko je jako vřed rozrůstající se do Evropy. Je neuvěřitelné, že se tam narodili lidé jako Dostojevskij, Šostakovič nebo Tarkovskij."

Zdroj: ZDE

PS. Mimochodem, fotografie, doprovázející tento strašlivý výplod na stránkách Týdne, je buď podvrh, anebo není z Ukrajiny ani z Ruska. Každý v Rusku a v Ukrajině totiž ví, že v Rusku nevládne komunismus.

Největšími parazity jsou rektoři britských univerzit

4. 3. 2014

Upozorňuje na to v deníku Guardian Aditya Chakrabortty, když poukazuje na nesmyslně astronomické platy nevolených šéfů britských vysokých škol, kteří se ve svých funkcích nezodpovídají nikomu.

Tak Steve West, rektor University of the West of England má plat 314 632 liber ročně (865 238 Kč měsíčně), Malcom Grant, rektor University College London, má plat 365 432 liber ročně (1 004 938 Kč měsíčně), rektor Craig Calhoun na London School of Economics má plat 466 000 liber ročně (1 281 500 Kč měsíčně).

Co to vypovídá o kvalitě a prioritách těchto škol, si můžete dovodit sami.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Děti se už asi stydí

3. 3. 2014 / Karel Dolejší

Nejen českými agenturami proběhla zpráva, podle níž si ministr obrany Martin Stropnický kvůli invazi na Krym nedokáže představit, že by Rusové dostali zakázku na dostavbu Temelína. "Rusko se tímto bohužel posunulo z rodiny předvídatelných demokratických států a své zájmy uplatňuje prostředky, které lze považovat za nepřípustné a nepřijatelné," měl prohlásit při návštěvě v Brdech.

Tak se na to blíže podívejme.

Ušetří Dientsbier se Stropnickým Česku stovky miliard?

3. 3. 2014 / Milan Daniel

Na vyhodnocení nabídek na dostavbu Temelína pracuje v ČEZ údajně tým stovky lidí, jejichž práce stála minimálně desítky (možná více než sto) milionů korun.

Podle ministrů Dientsbiera a Stropnického však dalšího zkoumání netřeba. V rozhovoru pro aktuálně.cz Dientsbier prohlásil, že "si nedovede představit, že by se Rusové nadále účastnili tendru na dostavbu Temelína, protože země, která používá vojenskou agresi v zahraniční politice, je bezpečnostním rizikem i pro Českou republiku a může se to odrazit i v této oblasti."

Historická pamäť a Rusko

3. 3. 2014 / Igor Daniš

Rusko má v poslednom čase na Západe zlý imidž. Jeho PR je dlhodobo mizerné a to sa odzrkadľuje aj na hodnotení jeho politiky v západných masmédiách a následne na činoch Ruska.

Pozrime sa na dianie na Ukrajine a obsadenie Krymu ruskými vojskami z iného zorného uhľa: Rusko bolo v minulom storočí trikrát napadnuté západnými krajinami. V prvej svetovej vojne mu vyhlásilo vojnu Nemecko a neskôr Rakúsko-Uhorsko (Česi a Slováci). Prečo? Robilo im niečo Rusko? Či imperialistické záujmy a nerastné bohatstvo? Druhá invázia do Ruska prišla po skončení prvej svetovej vojny v rámci boja proti boľševikom. Tretia invázia prišla v nemeckom nacistickom ťažení počas druhej svetovej vojny. To nehovorím o invázii Francúzska v 19. storočí. Zaútočilo niekedy v podobnom duchu Rusko na západné krajiny v Európe alebo na USA?

Není pravda, že Rusové na nikoho neútočili

4. 3. 2014

Z článku Igora Daniše objektivita přímo čiší, stěžuje si Matěj Petřina. "Rusko bolo v minulom storočí trikrát napadnuté západnými krajinami. ... To nehovorím o invázii Francúzska v 19. storočí. Zaútočilo niekedy v podobnom duchu Rusko na západné krajiny v Európe alebo na USA?"

Jistěže zaútočilo, a kdyby jen třikrát: v trojím dělení Polska si ukouslo daleko největší část (nebo se Napoleon připomene, ale co bylo těsně před ním, to je "zahrané"?), 19. století viz příslušné barvy na obrázku , no a "v minulom storočí" to šlo v rychlém sledu: září 1939 opět Polsko, listopad 1939 Finsko, 1940 Pobaltí + Moldávie, 1956 Maďarsko, 1968 Československo (o Afghánistánu 1980 nemluvě), no a jistě jsem něco zapomněl. Nikde nešlo o nějaké připojování území s ruským obyvatelstvem nebo tak něco. Ale nic z toho se v rámci zachování objektivity na Britských listech nepočítá, Rusové jsou mírumilovný národ a byli by na stejném území, kde před staletími, kdyby jen na ně pořád všichni neútočili, no ještě že aspoň ty Britské listy se jich zastanou.

Putin nás nevede zpět do 19. století? My tam stále ještě jsme

4. 3. 2014 / Tomáš Fiala

V posledních dnech se objevila v médiích řada komentářů a názorů reagujících na napjatou situaci na Krymu. Putin je (dle mého názoru právem) označován za agresora, současně se (dle mého názoru právem) v této souvislosti poukazuje na vojenské akce USA například v Afganistánu či Iráku.

Na blogu serveru Aktuálně se objevil článek "S Putinem do 19. století?" Jeho autor mimo jiné píše: (cituji)

Děkuji za naději

4. 3. 2014 / Petr Hartman

Reakce Vás, čtenářů Britských listů na článek "V koncích" mi vrátila chuť a energii porvat se s osudem. Díky Vašim darům se mi podařilo zaplatit 95% veškerého dluhu na nájemném, který jsem stačil díky nepříznivé životní situaci napáchat. To co jste mi dali, ale nejsou jen peníze.

Omyly zahraničněpolitického "idealismu" i "realismu":

Proč se Evropan ve vztahu k Rusku nemůže spokojit s podřadnou americkou ideologií

3. 3. 2014 / Karel Dolejší

Americké reflexe vztahující se k Rusku, jež jsou do České republiky ve velkém importovány "mainstreamem" na jedné a "alternativními médii" na druhé straně za účelem masové spotřeby, se ve své většině řadí k jednomu ze dvou extrémních pólů. Buď jsou "idealistickým" pokračováním studenoválečnické politiky zadržování komunismu, nebo naopak kvazidisidentským "realistickým" revisionismem, jenž studenoválečnické schéma jednoduše staví z nohou na hlavu. Jenže otočení od počátku neplatné rovnice není zrovna spolehlivým způsobem, jak se dobrat pravdy. Jde o obyčejný a co do svého původu plně odvozený a závislý odezdikezdismus, jehož výsledkem je nakonec stejně fatální zaslepení, jako to, jehož jste se chtěli zbavit.

Kremelská ideologie v pasti historismu

3. 3. 2014 / Veronika Sušová-Salminen

Po většinu putinského období v Rusku se nedá hovořit o tom, že by Rusko mělo státní nebo oficiální ideologii. Sám Putin to v minulosti několikrát opakovaně odmítl s tím, že Rusko takovou ideologii nepotřebuje. Přesto ale Putin a později i jeho tandemový prezident Medveděv samozřejmě ideologické vzkazy a odkazy ve svých projevech a při ospravedlňování svých politik bohatě využívali.

Reformou pozemného vojska Američania neznižujú schopnosť viesť pozemnú vojnu

4. 3. 2014 / Karol Krpala

Karel Dolejší vo svojom článku z 27.2. zdieľa názor, že plánované zníženie počtu amerických pozemných vojsk zo súčasných 520 tisíc na 450 tisíc (dolná hranica zníženia je 420 tisíc), zhorší schopnosť Američanov viesť veľké pozemné operácie. Tento názor ťažko vnímať oddelene od dlhšie viditeľnej snahy autora zdôrazňovať najmä hrozbu, ktorá podľa neho prichádza predovšetkým z Ruska. Daniel Veselý vo svojej kritike poukazuje na to, že Washington môže viesť iné druhy bojových operácií, na čo sa Dolejší bráni, že neupodozrieva Spojené štáty z "mierumilovnosti", ale len zo zníženia schopnosti viesť a vyhrávať veľké vojny na zemi. Podstata omylu spočíva v názore, ktorý akceptujú obaja autori -- že plánované zníženie počtu "pešiakov" vedie ku zníženiu sily pozemného vojska USA, alebo dokonca schopnosti viesť veľké lokálne vojny. Je tu viacero zavádzajúcich predpokladov, ktoré sú navyše vytrhnuté z kontextu.

"С фашистской силой тёмною..."

2. 3. 2014 / Karel Dolejší

Mnozí bezmyšlenkovitě opakují kremelskou propagandu ztotožňující celou pestrou ukrajinskou protijanukovyčovskou scénu, jakkoliv je velmi problematická, s nacionalistickou stranou Svoboda a ultrapravicovým, minimálně protofašistickým Pravým sektorem. Nediferencují. "V Kyjevě vládnou fašisti!", vykřikují, protože se to dočetli někde v Protiproudu, na Zvědavci či v Czechfreepress.

Co na tom, že v Moskvě podstatný vliv ultrapravice na vysokou politiku jaderné velmoci trvá dvacet let - a právě ruská ultrapravice je duchovní matkou projektu Eurasijské unie, kvůli němuž je ruský prezident ochoten nařídit vojenský útok, jenž by vedl k definitivní roztržce s celým západním světem.

Nevinný muž

4. 3. 2014 / Jan Mrskoš

Zahlédl jsem v těchto dnech v našem tisku rozhovor s jedním naším vězněm, čerstvě propuštěným po dlouholetém pobytu za mřížemi. Zrovna jsem dočítal knihu The Innocent Man (Nevinný muž) od Johna Grishama, zabývající se podobným tématem. Protože mám do českých knihkupectví dost daleko, dostávají se mně Grishamovy knihy ke čtení jen v originále. Hledáním v internetu vidím, že ty jeho knihy jsou zřejmě i u nás v překladu dost oblíbené, nenašel jsem však nic o této zmíněné knize, přestože byla vydána už v roce 2006, dříve než mnohé jeho pozdější příběhy u nás promptně přeložené a vydané. Ta kniha se dost vymyká těm dodnes asi 30 Grishamovým bestsellerům. Ta jediná není fikcí, nepojednává o příběhu jím vymyšleným, ale je literaturou faktu. Popisuje velmi podrobně události, ke kterým opravdu došlo, aniž by si autor něco přibásnil.

Média a politikové situaci na Krymu přehánějí

3. 3. 2014 / Jan Čulík

Zcela souhlasím s komentátorem deníku Guardian Jonathanem Steelem, že reakce západních médií a politiků na Putinovo rozhodnutí nechat si ruským parlamentem schválit vojenský zásah na Ukrajině a na jeho vyslání ruských jednotek na Krym jsou poněkud přehnané a mohou neodpovědně vést k skutečně vážnému konfliktu. Není asi zrovna úspěchem západní politiky, když po kritice Putina ze strany Západu ohledně jeho akcí na Krymu jeho popularita mezi občany v Rusku výrazně vzroste.

Po diskusi s lidmi, kteří, zdá se mi, situaci v Rusku rozumějí, zdá se být jasné, že svým rozhodnutím se Putin a ruská vláda především rozhodli zabezpečit jedinou svou obří vojenskou a námořní základnu na Krymu, bez níž by bylo Rusko naprosto vojensky bezmocné.

Je velmi rozumné, že prozatímní ukrajinský prezident Turčinov vetoval nacionalistický zákon zakazující užívání ruštiny na ukrajinském území, i když bohužel škodu, který tento zákon napáchal, bude nyní obtížné napravovat. Ještě je zapotřebí, aby ukrajinská vláda zaručila, že se státní budovy na východě země nestanou obětí okupace ozbrojených bojůvek z Majdanu.

Sestřelí ostřelovači Zemana?

4. 3. 2014 / Jiří Jírovec

Česká média uveřejnila zprávu o tom, že Hrad utratil sedm miliónů korun za nové zbraně pro snipery. To jsou ti chrabří ostrostřelci, kteří schovaní někde za komínem, čekají na rozkaz aby mohli odprásknout lidskou zvěř.

No, čert vem těch pár miliónů, ale kdo jsou, rovněž u čerta, lidé, kteří jednou vydají rozkaz "pal!". Na Ukrajině to prý byl sám president, nyní již sesazený Janukovič. Nezní to moc věrohodně, protože tak hloupí presidenti většinou nejsou.

Před bombardováním Srbska ohledně Kosova neměli na Miloševiče nic kromě výroku, který pronesl při návštěvě Kosova:

Sociální spravedlnost

3. 3. 2014 / Marek Adam

Při psaní tohoto článku jsem si kladl otázku, zda onen titulek není příliš strohý. Ale ať o něm přemýšlím, jak chci, předmětem mého textu je skutečně onen pojem sociální spravedlnosti. Bez otazníků, bez vykřičníků, bez tří teček. Vlastně pouhá reflexe. Sociální spravedlnost. Co to je. A co není.

Jako kantor vím, že má-li být učitel spravedlivý, musí být určitým způsobem přísný. Přísný ke svým žákům i sám k sobě. To ovšem neznamená, že by neměl být empatický, vnímavý, lidský. Zkrátka sociálně citlivý. Obdobně tomu je i ve společnosti. Aby byl člověk sociálně spravedlivý, musí být přísný, kritický. Sociálně kritický. To samozřejmě rovněž neznamená, že by měl postrádat onen lidský přístup.

Zlá krev dnešních dnů

4. 3. 2014 / Marek Řezanka

Začal další ročník filmového festivalu jeden svět. Osobně mě potěšilo, že se tentokrát nese v duchu práce jako jednoho ze základních lidských práv, bez něhož není lidský život plnohodnotný (což je eufemistický obrat pro výraz, že bez možnosti pracovat stojí lidský život ve většině společností za...).

Zajímavé ale je, že se na festivalu Jeden svět nepromítají žádné filmy českých dokumentaristů Klusáka a Remundy. Pročpak to asi je? Co takhle film o automobilce Hyundai? pozn. red.)

Kdo mate slovo?

3. 3. 2014 / Sandra Wain

Vděční diváci ČT 1 nebyli ve čtvrtek večer opět nijak zklamání. Zase se mohli názorně poučit, jak se správně mate slova, těch které chceme před veřejností potlačit, zesměšnit, odrovnat a jinak vyřídit. Platit veřejnoprávní poplatky za takovou estrádu se jistě vyplatí. Chcete-li se naučit, jak dělat z druhých (a potažmo ze sebe) blbce, pak určitě sledujte pořad Máte slovo.

Z čeho, kolik, pro koho? Aneb návrhy na změnu českého daňového systému

3. 3. 2014 / Ilona Švihlíková

Upravený příspěvek z konference "Daňový systém v České republice a jeho možné alternativy"

Nová vláda má před sebou velké množství úkolů. Jeden obecný: snažit se maximálně napravit spoušť napáchanou vládou Nečase (Kalouska) se týká samozřejmě také daňového systému. I o tom byla konference s výmluvným názvem Daňový systém v ČR a jeho možné alternativy, která se uskutečnila 27. února v prostorách Poslanecké sněmovny. Bohužel, zájem poslanců byl minimální.

Dokáží Češi pohlédnout na velmocenskou politiku bez ideologického filtru?

2. 3. 2014 / Veronika Sušová-Salminen

To, co se děje na Krymu a na Ukrajině, je velmocenská politika. Není horší, protože jí dělá Rusko a ani lepší, protože jí dělá Rusko. Funguje na stejných principech jako velmocenská politika jakékoliv jiné velmoci.

Rozdíl je v tom, že se na ní díváme ideologickým filtrem, který Rusko vnímá jako "jiné", a tím nebezpečné - jako asiatskou hordu barbarů z Východu, jako tajemné a kruté Skythy, jako Kunderovu anti-civilizaci, jako Sílu regresu nebo jako alter ego stalinské totalitní mašinérie, převlečené do dnešního Putina.

John Kerry a NATO musejí přestat hysterčit a musejí se stáhnout

2. 3. 2014

Hrozby Johna Kerryho vyloučit Rusko ze skupiny G8, a žádost ukrajinské vlády o pomoc NATO jsou nebezpečnou eskalací krize, kterou lze lehce zvládnout, pokud převládnou chladné hlavy. Avšak nyní se zdá, že ve Washingtonu a v Kyjevě zavládla hysterie, nový ukrajinský premiér tvrdí, že "Jsme na pokraji katastrofy" a mobilizuje armádní záložáky, píše Jonathan Steele v deníku Guardian.

Kdybychom hovořili o ekonomické situaci Ukrajiny, měl by pravdu. Namísto toho, stejně jako většina amerických a evropských médií, přehnaně dramatizuje události na východě, kde jsou uživatelé ruského jazyka právem znepokojeni poté, co nové kyjevské úřady zrušily zákon dovolující jim používat v jejich oblastech ruštinu jako oficiální jazyk. Vidí to jako důkaz, že protiruští ultranacionalisté ze západní Ukrajiny, kteří byli dominantní silou v povstání z minulého měsíce, ho stále ještě ovládají. Východní Ukrajinci se obávají, že stejná taktika okupování státních budov by mohla být použita proti jejich zvoleným politikům.

Etický boj o vedení ÚSTR?

2. 3. 2014 / Jan Čulík

Adrian Portmann, další kandidát na možného ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů, zveřejnil na svých stránkách dlouhý příspěvek, v němž reaguje na kritiku, zveřejněnou v Britských listech, že jiné kandidátce, paní Muriel Blaive, Lidové noviny zveřejnily na dvě hodiny článek o jejím projektu pro ředitelskou funkci ÚSTR, a pak ho zase stáhly, a na článek Veroniky Sušové-Salminen, která Lidové noviny kritizovala za to, že deník posléze zveřejnil rozhovor s Adrianem Portmannem, nikoliv však s dalšími kandidáty na ředitele ÚSTR.

Pan Adrian Portmann na svých stránkách píše:

Kryl by byl sedmdesátníkem!

3. 3. 2014 / Daniel Strož

Karla Kryla, coby postaršího usedlého pána si rozhodně nedokážeme vůbec představit! A přesto navzdory tomu by v českém prostředí zcela výjimečný básník a písničkář, jehož angažované texty neztratily nikdy platnosti, a zároveň i velmi zručný grafik (nar. 12. dubna 1944) dosáhl letos sedmdesátin. Jenomže, ruku na srdce: Stejně jako si ho nelze vybavit v kmetském věku, nemohou se mnozí z nás podnes smířit se skutečností, že odešel před dvaceti lety tak záhy a nečekaně, ani ne padesátiletý. Vždyť se to stalo více méně pouhý měsíc před zakulacenými narozeninami, které se chystal dlouho dopředu velkolepě oslavit a rozeslal k nim dokonce už i své originálně ztvárněné pozvánky.

Mediální cenzura Krylem?

3. 3. 2014 / Vladislav Černík

V médiích se začíná objevovat starší fotografie menšího muže s kytarou. Blíží se 20let od jeho předčasného úmrtí, a 70let od jeho narození. Taková kulatá výročí u všeobecně známých osob jsou vždy výzvou pro media jak uspořádat jejich připomenutí, prakticky integrální částí u připomínek jsou rozhovory s jejich blízkými. U Karla Kryla je ale taková pieta již léta poznamenána permanentní retuší jeho vrstevníka a dlouholetého exilového (patrně nejbližšího) kamaráda. Než si kliknete na celý text, zkuste si rychle vzpomenout, o koho jde?

Kardinál Duka a jeho pokrytecký pastýřský list

3. 3. 2014 / Jan Lipšanský

Jednou z možností, jak mohou představení katolické církve komunikovat se svými věřícími ovečkami, jsou tzv. pastýřské listy. Kdysi je posílali apoštolové do různých sborů a povzbuzovali jimi věřící na jejich duchovní cestě. Ostatně, kdo má zájem, může si některé přečíst v Novém zákoně, hned za knihou nazvanou Skutky.

Kardinál Duka rovněž posílá pastýřské listy. Většinou před nějakými volbami, kde radil sice skrytě, ale poměrně jasně, koho volit. Ponechejme stranou, že tím zcela ztrácejí jeho pastýřské listy jakoukoliv duchovní hodnotu a jde jen o politikum. Čistě teoreticky by možná běžní věřící daleko více ocenili pastýřské listy na téma nezaměstnanosti, zavřených dolů nebo nevyplacených mateřských.

Západ jen sklízí, co usilovně seje

3. 3. 2014 / Milan Daniel

Větší dohled nad darebáky?

Od Charkova na severu až po Oděsu na jihu se táhne Ukrajinou vnitřní hranice, za níž na východě demonstrují tisíce lidí svou vůli neakceptovat politické změny, jež přijala vláda vzbouřenců v Kyjevě. V ředě míst probíhají i fyzické střety mezi proruskými a "promajdanovskými" demonstranty.

Situaci nelze vnímat jen jako střet ideologií. V rovině, v níž se pohybují obyčejní lidé, jde o daleko "přízemnější" věci. Ukrajinský inženýr Vladimír, který se v Česku vypracoval na předáka v montovně firmy Foxconn v Pardubicích, vysvětluje: ""Lidem nejde o nějakou prozápadní či naopak proruskou orientaci. Sledoval jsem přímý přenos z demonstrací na Majdanu a jestli tam slovo EU zaznělo za celý den dvakrát, tak to je hodně. Šlo o svržení Janukovyče kvůli vysoké nezaměstnanosti, nízkým platům, nefungujícím úřadům... Jsou to podobné problémy, jaké řeší i Česko. U nás jsou ale mnohem hlubší."

Jak může Západ potrestat Putina za to, že se po něm opičí?

3. 3. 2014 / Karel Dolejší

Příznivci americké zahraničněpolitické doktríny hlásající místo někdejšího humanitárního bombardování "odpovědnost chránit" (Responsibility to Protect, R2P), mezi nimi zejména Victoria "Fuck the EU" Nulandová, si mohou navzájem upřímně blahopřát. Rusko na Krymu předvedlo vlastní variantu této pokrytecké doktríny a "ochraňuje" ruskojazyčné obyvatelstvo, jež fakticky nikdo neohrožoval - jak konstatují dokonce i samotní Putinovi poradci. Mocnosti, které za sebou mají intervenci v Libyi, přitom jaksi nejsou v morální pozici Kreml právě za tohle kritizovat. Ale i když od tohoto detailu odhlédneme - jaké má vlastně Západ možnosti potrestat Putina za to, že se po něm tak zdatně opičí?

Rusko si nemůže dovolit dělat, co se mu zamane

2. 3. 2014 / Daniel Veselý

Nesouhlasím s pár tvrzeními Karla Dolejšího, která se objevila v jeho textu s názvem "С фашистской силой тёмною...". Mám na mysli i tuto větu: "To Rusko, ne USA, je teď v mocenské pozici, z níž si dělá doslova, cokoliv se mu zachce."

Karel Dolejší ve svém článku píše: "Tehdy jsem ještě nevěděl, že táž osoba již pět let vyučuje geopolitiku na Akademii ruského generálního štábu, ani že se příštím ruským prezidentem stane kágébák Putin, jemuž bude právě Dugin dělat geopolitického poradce a připravovat podklady týkající se zahraniční a vojenské politiky."

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za prosinec 2013

14. 1. 2014

V prosinci 2013 přispělo finančně na Britské listy 234 osob bankovním příkazem celkovou částkou 73 570,95 Kč, dobrovolným předplatným prostřednictvím mobilu v říjnu 2013 částkou 2419,46 Kč.

Zůstatek byl koncem prosince 2013 372 181,08 Kč, z toho částka na exekutorský projekt 166 375,59 Kč.

Prosíme: v příspěvcích nepřestávejte, musíme hradit průběžné náklady, i když se je snažíme udržovat na minimu.

Příspěvky na provoz Britských listů je možno nově zaslat i z mobilního telefonu nebo na účet v pražské Raiffeisenbance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je 120 00 Karlovo nám. 10, Praha 2. Čtenáři mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz. Prosíme, neposílejte příspěvky ze zahraničí na konto v pražské Raiffeisenbance, ale pošlete ho na paypal. Při poukazu příspěvku do Raiffeisenbanky ze zahraničí totiž zaplatíte za transakci bankovní poplatky ve výši více než 500 Kč. Děkujeme.

Jako v České republice oficiálně registrované občanské sdružení poskytujeme potvrzení o přijetí příspěvku pro daňové účely osobám, které v ČR platí daně.