Média a politikové situaci na Krymu přehánějí

3. 3. 2014 / Jan Čulík

Zcela souhlasím s komentátorem deníku Guardian Jonathanem Steelem, že reakce západních médií a politiků na Putinovo rozhodnutí nechat si ruským parlamentem schválit vojenský zásah na Ukrajině a na jeho vyslání ruských jednotek na Krym jsou poněkud přehnané a mohou neodpovědně vést k skutečně vážnému konfliktu. Není asi zrovna úspěchem západní politiky, když po kritice Putina ze strany Západu ohledně jeho akcí na Krymu jeho popularita mezi občany v Rusku výrazně vzroste.

Po diskusi s lidmi, kteří, zdá se mi, situaci v Rusku rozumějí, zdá se být jasné, že svým rozhodnutím se Putin a ruská vláda především rozhodli zabezpečit jedinou svou obří vojenskou a námořní základnu na Krymu, bez níž by bylo Rusko naprosto vojensky bezmocné.

Je velmi rozumné, že prozatímní ukrajinský prezident Turčinov vetoval nacionalistický zákon zakazující užívání ruštiny na ukrajinském území, i když bohužel škodu, který tento zákon napáchal, bude nyní obtížné napravovat. Ještě je zapotřebí, aby ukrajinská vláda zaručila, že se státní budovy na východě země nestanou obětí okupace ozbrojených bojůvek z Majdanu.

Ano, samozřejmě, Putin porušil mezinárodní právo, jenže velmoci si prostě navykly mezinárodní právo porušovat, tak, jako je porušily i Spojené státy invazí do Iráku a do Afghánistánu a zabíjením civilistů a svých odpůrců bezpilotními letadly. Nerad používám argumentu "A vy zase lynčujete černochy!" (v angličtině se pro to nyní vžil výraz "whataboutism" - "And what about..." - "A co takhle...?"), jenže je pravda, jak poznamenal na Facebooku Daniel Veselý, že "Spojené státy provádějí vojenské operace v 134 zemích světa" a to nikoho nevzrušuje... Nemělo by to vzrušovat novináře taky?

Je možné samozřejmě spekulovat o tom, co všechno má Putin za lubem, které všechny země chce údajně okupovat a jaké velikášské plány jsou údajně součástí jeho záměrů. To je všechno jistě možné, ale zůstává to pouhými spekulacemi.

Navzdory veškerému rozhořčování se je však jedna věc už nyní jasná, a je vlastně velmi nebezpečná. Západ proti Putinovu přesunu vojsk na Krymu neudělá nic. Zřejmě by Západ neudělal vůbec nic ani, kdyby Rusko nedej bože znovu okupovalo třeba Českou republiku (naštěstí o ni nemá naprosto žádný zájem).

Prohlášení českých politiků protestujících proti "Putinově agresi" na Krymu jsou tak trochu komická, je to jako v tom filmu Myš, která řvala. Jak kdosi napsal na Facebooku, bude pan Zaorálek bojovat proti Rusku s oněmi třiceti českými tanky? Raději než činit hlučná prohlášení by měli čeští politikové začít vypracovávat dlouhodobou a spolehlivou strategii, jak aspoň do určité míry zajistit, aby se někdy v budoucnu Česko nestalo obětí něčí další okupace. Zřejmě vytvářením sítí s menšími zeměmi a intenzivním pěstováním kulturní diplomacie. Je to dlouhodobá věc, ale je nesmírně důležité začít teď. Dokáží to čeští politikové a uvědomují si vůbec, co je důležité? Bude to velmi obtížné, protože je zcela zjevné, že by v takovém případě nikdo pro Česko ani nehnul prstem. Neměli by se ale o to namísto směšných prohlášení aspoň začít pokoušet?

Jenom mě tak napadlo, co by se asi tak stalo, kdyby měl Putin západních nadávek už dost a rozhodl se prodávat zemní plyn už nikoliv Evropě, ale Číně. Mají čeští politikové a politikové z EU pro tuto eventualitu nějaké řešení? Anebo prostě všichni zmrzneme?

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 3.3. 2014