Když hanba už nefackuje aneb Zvací dopis pro Radara

16. 7. 2009 / Karel Dolejší

Zvací dopis středoevropských a východoevropských politiků a intelektuálů, který byl právě odeslán do Washingtonu, je velmi zajímavým dokumentem. Hned druhý odstavec konstatuje, že pisatelé jsou velkými dlužníky Spojených států; při svém vzdělání si ovšem musejí být dobře vědomi toho, v jakém stavu je právě teď americká ekonomika, do jaké míry jsou USA vytíženy v jiných oblastech světa; vědí také, že ministerstvo obrany požaduje dočasné zvětšení početních stavů armády alespoň o 30 000 vojáků a že se patrně schyluje k významnému zkomplikování vztahů s Japonskem; a poněvadž jsou mezi autory dopisu politikové, měli by konečně také vědět, do jakého stavu v posledních 20 letech přivedli ozbrojené síly, které řídili. Skuteční přátelé Spojených států by tedy museli Obamovi diplomatickým jazykem napsat: Víme, že ti zrovna pěkně teče do bot, o nás tedy neměj starosti, my zajištění vlastní bezpečnosti nějak zvládneme. Jenže takhle ten zvací dopis právě napsán není. Ačkoliv se autoři označují za dlužníky, adresují americké administrativě dlouhý seznam toho, co od ní naléhavě požadují. Kromě bědování nad poklesem popularity a vlivu USA v regionu a strašení Ruskem se soustřeďují zejména na následující body:

Anglická verze tohoto článku je ZDE

Středoevropští politici: Chceme americkou raketovou obranu

16. 7. 2009 / Jan Kudrna

Dnešní Gazeta Wyborcza ve své internetové verzi krátce po půlnoci informovala, že dnes má být ve Washingtonu na mezinárodní konferenci pořádané známým americkým politologem Ronem Asmusem, spolutvůrcem strategie rozšíření NATO na východ, za účasti M. Albrightové představen otevřený dopis bývalých hlav a šéfů diplomacie států zemí střední a východní Evropy adresovaný Baracku Obamovi. Obsahem dopisu je apel, aby administrativa USA nepouštěla ze zřetele tuto část světa, píše z Polska Jan Kudrna.

Za nezákonné odstranění zdravého orgánu přiznal soud pacientce směšné odškodné

16. 7. 2009

tisková zpráva Ligy lidských práv

Lékař liberecké krajské nemocnice porušil zákon, když pacientce v roce 2006 při operaci dělohy odstranil zdravé vaječníky. Rozhodl tak Krajský soud v Liberci a za zásah do práva na ochranu osobnosti přiznal poškozené jen omluvu a osmdesát tisíc.

Mediální výzkum

16. 7. 2009 / Bohumil Kartous

Jste-li novinářka či novinář, rád bych vás požádal o účast na malém mediálním výzkumu, který je součástí disertační práce na Fakultě sociálních studií UK v Praze. Jedná se ověření názorů samotných novinářů na převažující vlivy, které v současnosti určují kurz vývoje médií. Výsledky budou vyhodnoceny hromadně statistickými prostředky, konstrukce dotazníku neumožňuje identifikaci respondentů. Čtyři otázky zaberou skutečně jen minimum času.

Dotazník najdete ZDE

S poděkováním

Bohumil Kartous

V lese je most

16. 7. 2009 / Ivan Wernisch

V lese je most,
je z kamene,
roste na něm tráva
a stojí na něm dub
a kamenný muž
A nevede tam cesta

Had sklouzl po břehu
a zmizel v listí na dně,
jen trochu zčeřil vodu
Tůň potemněla


Ze sbírky Půjdeme domů, Mladá fronta, Praha 2002 vybrala Hanka Tomšů

Hospodářský růst Číny se zrychluje

16. 7. 2009

Hospodářský růst Číny se v druhém čtvrtletí 2009 zrychlil v důsledku obrovského stimulačního balíčku. Vládnou naděje, že by Čína mohla vyvolat hospodářské oživení i v ostatních částech světa.

Hrubý domácí produkt Činy se zvýšil z 6,1 procent v prvním čtvrtletí 2009 na 7,9 procent v druhém čtvrtletí. Čína zřejmě během roku 2009 dosáhne růstu 8 procent. Zatímco však činitelé přivítali tyto dobré zprávy, varovali, že základna hospodářského oživení není stabilní. Některé regiony si nevedou tak dobře jako jiné.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Skutečně anonymní opencard mohla Magistrátu hl.m. Prahy ušetřit stovky milionů

16. 7. 2009

tisková zpráva Iuridicum Remedium, o.s.

Pražská radnice, která zavedení elektronické tramvajenky opencard podpořila téměř třičtvrtě miliardou z veřejných peněz, mohla stovky milionů ušetřit. Občanské sdružení Iuridicum Remedium (IuRe), které propaguje ochranou soukromí a dlouhodobě projekt kritizuje, se domnívá, že projekt se prodražil mimo jiné kvůli špatnému konceptu při zpracování osobních údajů.

Jerzy Buzek a dvě Evropy

16. 7. 2009 / Štěpán Steiger

Jedenáct dní po svých devětašedesátých narozeninách byl polský poslanec v Evropském parlamentu zvolen jeho předsedou. Že se tak stane, vědělo Polsko vlastně už několik dní předtím -- polská média takřka dennodenně referovala o jednáních, jež k tomuto závěru měla vést. Radost, když ke zvolení došlo, nebyla proto o nic menší, navzdory denním střetům obou politických táborů -- zhruba jde o přívržence vládnoucí PO (Platformy obywatelskiej, Občanské platformy) a prezidentské strany Práva a spravedlnosti (Prawo i Sprawiedliwość) -- se přívrženci obou těšili (byť i PiS s kyselým obličejem).

V Čečensku byla zavražděna aktivistka za lidská práva

16. 7. 2009

Natalie Estemirové (50) se ve středu ráno cestou do práce zmocnili čtyři neznámí muži. Sousedé slyšeli, jak křičí: "Jsem obětí únosu!" Její mrtvola byla nalezena nedaleko vesnice Gazi Yurt, v sousedním Ingušetsku. Estemirová byla dvakrát střelena do hlavy a do prsou, uvedla policie. Její mrtvola byla pohozena na hlavní silnici.

Estemirová byla blízkou přítelkyní ruské novinářky Anny Politkovské, která byla zastřelena v Moskvě před svým bytem v roce 2006. Obě ženy těsně spolupracovaly na vyšetřování mnoha případů porušování lidských práv v Čečensku. Obě ženy byly ostré oponentky Ramzana Kadyrova, čečenského proruského prezidenta. Estemirová byla šéfkou organizace Memorial v Čečensku, nejstarší ruské organizace na obranu lidských práv.

Nedávno spolupracovala na ostře kritických zprávách o trestním vypalování domů a vraždění nepohodlných osob v Čečensku, které údajně provádějí Kadyrovovy jednotky. Čečenští činitelé tvrdili, že manžel Estemirové se účastnil na spiknutí ve snaze zavraždit Kadyrova.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Palestinská správa dočasně zakázala práci televize Al Džazíra na Západním břehu Jordánu

16. 7. 2009

Palestinská správa ve středu uvedla, že zakazuje práci televizi Al Džazíra na Západním břehu Jordánu. Obvinila Al Džazíru z pobuřování a z nevyváženého zpravodajství z palestinských území.

Palestinský činitel uvedl, že rozhodnutí učinil prezident Mahmud Abbas, kterého rozzuřil diskusní pořad v televizi Al Džazíra, vysílaný v úterý, v němž dlouholetý Abbasův soupeř v hnutí Fatah, Farouk Kaddoumi, bez důkazů tvrdil, že se Abbas podílel v roce 2004 na usmrcení svého předchůdce Jásira Arafata.

Al Džazíra bývala často terčem kritiky od americké vlády George Bushe, která ji označovala za zaujatou proti Spojeným státům. Katarská televizní stanice, vysílající v arabštině a paralelně v angličtině (její vysílání je běžně k dispozici např. ve Velké Británii) se však často stává terčem ostré kritiky od vlád zemí na Blízkém východě za to, že situaci v regionu kriticky analyzuje.

Podrobnosti v angličtině ZDE

USA: Střelba poblíž sídla Kongresu

16. 7. 2009

KD│ Policie zablokovala část příjezdových cest k sídlu Kongresu na washingtonskému Kapitolu poté, co poblíž budovy došlo k intenzívní střelbě. S odvoláním na agenturu AP o tom krátce před půlnocí informoval server Gazeta Wyborcza. Podle zatím nepotvrzených zpráv došlo k postřelení jedné osoby. AP citovala svědectví turisty z Oklahomy, který však po zahájení palby ulehl na zem a nic neviděl. Kolem Kapitolu se po střelbě objevily desítky radiovozů a sanitek, ale oblast zůstala pro novináře uzavřena.

Jiný svědek citovaný AP mluví o policejním zásahu při automobilové honičce, při níž policie údajně za jízdy střílela po stíhaném autě.

Celý článek v polštině:ZDE

Arizoňané a Texasané smějí nosit zbraně do baru

16. 7. 2009

KD│Více než 375 000 registrovaných vlastníků střelných zbraní v Arizoně a Tennessee má ode dneška právo nosit své naleštěné miláčky do barů a restaurací, kde se čepuje alkohol, informuje pro Guardian Ed Pilkington. Změna zákona v obou zemích potvrzuje trend k posilování práv držitelů zbraní navzdory četným případům střelby na veřejnosti, při nichž v minulých měsících zemřela řada Američanů. Zastánci druhého dodatku ústavy zaručujícího právo nosit zbraň tvrdí, že právě kvůli rostoucímu násilí musejí být občané i na veřejných místech schopni obrany.

Německo: pomatený ústup od jaderné energie?

15. 7. 2009 / Alena Borůvková

Minulý týden byl v Německu propuštěn šéf jaderné elektrárny Krümmel. Elektrárna musela být kvůli několika za sebou jdoucím závadám (zkraty na blokových transformátorech a netěsnost jednoho palivového souboru v reaktoru) v poslední době několikrát vyřazena z provozu. Hamburk, v jehož blízkosti se Krümmel nachází, a který je na dodávkách z elektrárny závislý, zaznamenal několik, v Německu nevídaných výpadků elektrické energie.

Tyto události, ačkoliv podle všech oficiálně dostupných informací nevybočily svou závažností z normálu a neohrozily jadernou bezpečnost, spustily další kolo ostré debaty o budoucnosti německé jaderné energetiky.

Americká banka účtovala zákazníkovi 23,148,855,308,184,500 dolarů

16. 7. 2009

To zjistil Josh Muszynski, ze státu New Hampshire, když si zkontroloval na internetu stav svého účtu. Domníval se, že na něm bude mít několik stovek dolarů, zjistil ale, že je jeho účet v mínusu - částkou 23,148,855,308,184,500 dolarů. "Myslel jsem, že si někdo na mou kreditku koupil Evropu," řekl Muszynski. Částka je mnohokrát vyšší, než je americká státní zadluženost.

Trvalo mu dvě hodiny telefonování, než přesvědčil Bank of America, že musí jít o omyl. Do druhého dne byl omyl odstraněn a banka mu zrušila i pokutu 15 dolarů za neautorizovaný přechod do mínusu. Nikdo však nevysvětlil, jak k omylu došlo.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Nájemné, nájemné, nájemné

16. 7. 2009

V důsledku dnešního raketového růstu nájemného v bytech se jeho výše stává stále více výbušným tématem. Podívejme se na tento problém trochu blíže. Nejprve několik základních úvah k otázce oprávněnosti regulace nájemného, píše čtenář Ivan Kolenčiak:

Koho zastupuje a koho hájí Rada ČT, kterou vlastně jmenují politické strany

16. 7. 2009 / Milan Dubský

Před delší dobou polemizovala členka Rady ČT paní Fibingerová s názory Petra Uhla o Radě ČT. Mám za to, že na rozdíl od paní Fibingerové hájí pan Petr Uhl daleko širší okruh zájmů diváků České televize, a vlastně nejen diváků, nýbrž také občanů této země, ale hlavně opravdové lidské hodnoty. Česká televize jako veřejnoprávní instituce, placená také z daní občanů, má hájit především to nejcennější co je ve společnosti.

Reportáž z volby generálního ředitele České televize

Radní zvolili Janečka v třetím kole první volby

15. 7. 2009 / Filip Rožánek

Rada České televize bude na svém dnešním zasedání rozhodovat o novém generálním řediteli. Tomu stávajícímu, Jiřímu Janečkovi, totiž končí mandát. Radní vybírali z pěti uchazečů: Jany Bobošíkové, Hynka Chudárka, Jiřího Janečka, Jany Kasalové a Radomíra Pekárka. Jednání sledoval on-line minutu po minutě FIlip Rožánek z Českého rozhlasu Online. Britské listy přinášejí přepis celé jeho reportáže.

Informační opona

16. 7. 2009 / František Řezáč

Na cestě do Waldsassenu, kde se konal 9. července další z koncertů festivalu Uprostřed Evropy (Mitte Europa - www.festival-mitte-europa.com), jsem dal vozidlu zastavit, abych se převlékl do přijatelného společenského oděvu. Do Chebu jsem totiž z Plzně přijel na kole a asi bych svůj sportovní dres v krásném koncertním prostředí refektáře cisterciáckého kláštera stěží obhájil.

16. 7. 2009 / Michael Marčák

Jiří Maštálka v předsednictvu Evropského parlamentu

16. 7. 2009 / Daniel Strož

Ještě včera to vypadalo, že se Češi budou těšit pouze z toho, že Jerzy Buzek, Polák českého původu, se stal předsedou Evropského parlamentu. Pak přišla zpráva o zvolení Libora Roučka (ČSSD) jedním z parlamentních místopředsedů a vše nasvědčovalo tomu, že tím pádem v EP bude v nejvyšším postu z delegace za Českou republiku. Před pouhou půlhodinou (je 15. 7. 09, 16.30 hod.) jsem ale obdržel zprávu o tom, že v předsednictvu EP bude mít ČR dalšího zástupce, a to europoslance Jiřího Maštálku (KSČM), který byl zvolen jedním z pěti kvestorů.

POZNÁMKA NA OKRAJ:

O příkladné volbě mezi dvěma špatnými alternativami, neboli Sylvana ve štěstí

16. 7. 2009 / Uwe Ladwig

Volby předsednictva Evropského parlamentu se skončily nejen tím, že se stal předsedou parlamentu Polák Jerzy Buzek, ale také Němka Koch-Mehrinova jednou ze 14 místopředsedů. A její volba je dobrým příkladem rozhodování mezi dvěma špatnými alternativami a zároveň nutnosti nezdržet se při volbách hlasování.

Širší kontext debaty o rušení tankového vojska: K čemu vůbec máme armádu?

16. 7. 2009 / Karel Dolejší

Zatímco ČR zvažuje možnost úplné likvidace tankového vojska, v Rusku navzdory pravděpodobnému vyřazení většiny tanků probíhá nikoliv debata o tom, zda tanky zrušit, ale o jejich příští podobě a začlenění do rozvinutého bojového systému tank - bojové vozidlo podpory tanků (viz foto níže) - bitevní a průzkumný vrtulník. Jinými slovy: Rusové se snaží přejít od tankové koncepce založené na myšlence "nas mnógo" k systému spolupráce s dalšími typy zbraňových platforem, který má pomoci pokrýt hlavní nedostatky tanků vůbec, zejména pak ruských (např. relativní "slepota", nevykryté palebné prostory, věčný nedostatek kvalitní organické pěchoty atd.).

Oproti tomu se česká armáda stále více vzdaluje koncepci síly určené primárně k obraně vlastního území, eventuelně k poskytování pomoci napadenému spojenci, a mění se v lehce vyzbrojenou expediční sílu fakticky neschopnou obstát ve střetu s jen trochu plnohodnotně vyzbrojeným protivníkem. Katastrofální scénář ovšem nehrozí jen v případě nešťastného vývoje na evropském kontinentu, ale bude stále pravděpodobnější i v případě expedičních operací. Rusové v příštích letech vyprázdní záložní sklady a lze jistě pochybovat o tom, že všechny vyřazené tanky odjedou k roztavení do hutí. V současnosti má Rusko asi 300 novějších tanků T-90 a pokud má mít celkově asi 2 000 tanků, lze předpokládat, že si nejspíše ponechá nějakých 1 700 kusů buď novejších verzí tanku T-80, nebo - bude-li tlak na úspory pokračovat - modernizovaných T-72. Každopádně se na mezinárodní trh se zbraněmi může dostat až kolem 18 000 starších tanků, konkrétně 2 800 - 4 500 kusů T-80 různých verzí, 8 100 - 9 800 kusů T-72, 400 starších T-64 a 1 200 veteránů T-55. V mnoha regionech světa se dosud vyskytují tanky první nebo druhé generace a pravděpodobný ruský výprodej vytváří pravděpodobnost levného nahrazení zastaralé výzbroje relativně výkonnými tanky druhé či třetí generace. Další riziko představuje postupné nasycování i druhořadých bojišť relativně výkonnými ručními protitankovými zbraněmi (byť i jen novějšími verzemi obstarožních pancéřovek RPG-7).

Pokus o názorné vysvětlení rozdílů mezi pravdou a názorem

16. 7. 2009 / Ivan David

Čtenář Pavel Němec se 15. 7. 2009 vyjádřil v dopise, který vyšel pod názvem „Extremistické názory Ivana Davida“: „Jestli to dobře chápu, tak pan David by nejen zavíral malé ryby typu pana Stwory, ale rovnou by cenzuroval veškerá média a zavíral jejich redaktory, aby nemohlo docházet k šíření lží a cenzuře pravdy. Jakkoliv nesouhlasím se současnou mediální manipulací a přál bych si, aby pravda (neplést s jediným správným viděním světa) dostala svůj prostor, tohle je ten nejextrémnější názor na toto téma, co jsem zde doposud četl.“

Opravdu to nechápe správně! Marně by hledal v mém článku nějakou výzvu k cenzurování. O panu Stworovi jsem nic nenapsal. Žádný návrh na konkrétní řešení v mém článku není (což neznamená, že žádné neexistuje). O nějakém „zavírání“ redaktorů v článku nic není.

Pomluvy v médiích má trestat civilní, nikoliv trestní právo

16. 7. 2009 / Jan Čulík

Mnohokrát jsem zde poukazoval na to (a jednou to bude jistě konečně přijato i v České republice), že je zavedenou praxí v zralejších demokratických zemích, že za pomluvu se trestá prostřednictvím civilních soudních sporů, nikoliv prostřednictvím trestního práva. Trestní paragrafy o "myšlenkových zločinech" totiž mohou být zneužívány k porušování svobody projevu, a také zneužívány jsou.

Dvě alternativní hypotézy o příčině absolutizace svobody slova

16. 7. 2009 / Karel Dolejší

Když jsem zde nedávno vyjádřil přesvědčení, že lživé a nenávistné texty útočící na etnické menšiny by neměly být zahrnovány pod vznešený titul "svoboda slova", protože jde o poškozování cizích práv a podrývání posledních zbytků sociální soudržnosti, byl jsem "antropologicky" klasifikován. Existuje protitah ne tak útočný, nicméně myslím podnětný - totiž nabídnout dvě možná vysvětlení setrvalého kontrafaktuálního lpění na zásadě, že neexistuje "myšlenkový zločin".

Extremistické názory Ivana Davida

15. 7. 2009

Vážně by mě zajímalo, co svým článkem "Víra v samočisticí žumpu" pan David vlastně myslel, píše čtenář Pavel Němec. Na jednu stranu dokladuje, jakým způsobem mainstream denně manipuluje nebo přímo lže, mluví o monopolu na svobodu cenzurovat nepohodlné názory, na druhou stranu svůj članek uzavírá tím, že by šíření lží mělo být potíráno přinejmenším krácením na svobodě. Jestli to dobře chápu, tak pan David by nejen zavíral malé ryby typu pana Stwory, ale rovnou by cenzuroval veškerá média a zavíral jejich redaktory, aby nemohlo docházet k šíření lží a cenzuře pravdy

Jakkoliv nesouhlasím se současnou medialní manipulací a přál bych si, aby pravda(neplést s jediným správným viděním světa) dostala svůj prostor, tohle je ten nejextrémnější názor na toto téma, co jsem zde doposud četl.

Pořádek byl obnoven

15. 7. 2009 / Jiří Drašnar

S radostí oznamuji všem dobrovolným čističům žumpy, že mohou jít v klidu spát a užívat si demokracie. Pořádek byl obnoven. "Svobodnému šíření lží a překážkám v šíření pravdivých informací" bylo, alespoň pro dnešní večer, zabráněno (viz níže). Hovno už nesmrdí. Nebo možná zase už smrdí, ale já nevím. Od toho máme orgány. Není na mne, abych to rozhodl.

Zároveň bych chtěl říct, že hluboce litují svých minulých projevů schvalujících svobodné zveřejňování politicky nekorektních názorů a myšlenek a že doufám, že proti mně nebude zahájeno trestní stíhání, protože (patrně podobně jako pan Stwora) nemám dost peněz na to, abych si mohl dovolit najmout dobrého právníka ($300 na hodinu a výše).

S úctou a pokorou

Jiří Drašnar

Muž v zrcadle

15. 7. 2009

KD│V kultuře celebrit ničíme to, co uctíváme. Komerční exploatace smrti Michaela Jacksona byla organizována korporátními silami, jež zpěváka přivedly k šílenství. Jackson, oloupený o dětství a obklopený supy kořistícími z jeho strachů a slabostí, byl posedlý sebenenávistí natolik, že z afroamerické tváře vyřezal neustále se měnící kavkazskou posmrtnou masku a domnělou pedofilii ukryl za iluzi věčného mládí. Nedokázal oddělit veřejné a soukromé já. Stal se komoditou, produktem, někým kdo je na prodej, kdo je využíván a manipulován. Byl infikován morálním nihilismem a osobní desintegrací, jež jsou jádrem korporátní kultury. A jeho fantazie věčného mládí, přeludy majestátu a zoufalé, znetvořující pokusy o fyzickou proměnu byly výrazem našich vlastních tužeb. Byl našim odrazem dovedeným do extrému, napsal pro Thruthdig Chris Hedges.

Jeho pohřební obřad - varietní představení s rakví - podle odhadů shlédlo zhruba 31,1 milionu diváků. Ceremonii s vystoupeními či poctami Stevieho Wondera, Brooke Shieldsové a dalších celebrit přenášelo živě 19 zpravodajských sítí. Šlo o poslední epizodu dlouhého seriálu o Michaelu Jacksonovi. A pokračuje to s jeho dcerou Paris, kterou dostrkali před mikrofon, aby promluvila o svém otci. Janet Jacksonová děvče ještě před tím, než stihlo pronést pár slov, napomenula, aby mluvilo nahlas. Když se dítě zhroutilo, dospělí kolem nastavili mikrofony, abychom mohli slyšet vzlyky. Dav tleskal. Oblíbená ozvěna toho, co zničilo otce.

Teenageři nepoužívají Twitter

13. 7. 2009

Obrovský zájem investorů a ředitelů mezinárodních mediálních společností vyvolala informace, kterou napsal patnáctiletý brigádník v investiční bance Morgan Stanley o mediálních zvycích teenagerů.

Analytikové evropských médií z americké investiční banky požádali Matthewa Robsona, žáka z jedné londýnské školy, který je v bance na stáži, aby napsal zprávu o tom, jak teenageři používají moderní technologii. Matthew napsal "nesmírně jasné a myšlenkově stimulující poznatky. Tak jsme to zveřejnili," konstatoval šéf výzkumného týmu. Zpráva patnáctiletého školáka vyvolala pět až šestkrát větší zájem od manažerů investičních fondů a ředitelů mediálních společností než pravidelné analýzy investiční banky.

PŘÍPRAVY TELEVIZNÍ KRIZE II.

Sto umělců a devadesát devět pragováků té „voňavější televize“

13. 7. 2009 / Štěpán Kotrba

Dopisy kolektivů dělnické třídy (v tomto případě "umělecké fronty") je česká, ryze normalizační specialita. Po 99 pragovácích, zvoucích kdysi v minulosti sovětská vojska do Československa, přišla postsametová postmoderní současnost. Po stovce umělců - notorických petentů podepsalo požadavek rozpustit volbu generálního ředitele a přepracovat mediální legislativu další tři stovky "představitelů společenských organizací" náhle vzniklé Národní fronty. Prý i posunovači na dráze jsou zahrnuti do tohoto výkvětu národa, kterému jednou za deset let leží na srdci osud mediální demokracie v Česku. Kdy petici podepíše i Havel? Další tři stovky podpisů pod požadavek za nezvolení generálního ředitele ČT a vyjednávání s "odbornou veřejností" a "studenty" o podobě veřejné služby oznámil tiskovým prohlášením majitel soukromé televizní licence FEBIO TV Fero Fenič. Ano, tentýž Fero Fenič, který pro své přemrštěné finanční požadavky přestal točit dokumenty Cestománie a ukončil pokuem o mediální konflikt spolupráci s ČT, zažádal si o licenci na plnoformátovou digitální televizi "životního stylu", barnumsky rozhlašoval, že hodlá vysílat už v "prvním čtvrtletí roku 2007", najal likvidátora Slovenské televize Richarda Rybníčka jako "generálního" ředitele, bývalého programového ředitele Novy Petra Sládečka jako programového ředitele. Podle něj měla být Febio TV "voňavější televizí", moderní, trendovou, energickou a dynamickou, která se nebojí experimentů a chce divákům dělat radost. Mluvčím tohoto projektu byl ... Tomáš Klvaňa.

Řecká policie buldozery zničila tábor afghánských uprchlíků

15. 7. 2009

KD│Když řecká policie o víkendu zničila tábor afghánských uprchlíků v přístavu Patras, upozornila na jeden z nejméně známých důsledků afghánského konfliktu. Mnozí z těchto lidí zaplatili převaděčům několik tisíc dolarů, aby se na toto místo dostali, vysvětluje zpráva UPI.

Tábor existoval celkem 13 let. Ještě nedávno v něm žilo 1 800 uprchlíků čekajících na propašování lodí do Itálie. Zatýkání ale zmenšilo počet obyvatel asi na stovku, načež policie udeřila a zničila příbytky z platu a kartonu. Ušetřila pouze provizorní mešitu a stan dobrovolníků poskytujících lékařskou pomoc.

Íránci bojkotují Nokii, že podporuje režim

15. 7. 2009

Mobilní telefonní společnost Nokia je terčem rostoucího hospodářského bojkotu v Íránu. Spotřebitelé sympatizující s protestním hnutím po nedávných prezidentských volbách se zaměřují na celou řadu firem, o nichž je známo, že kolaborují s íránským režimem.

Velkoobchodní prodejci v Teheránu informují, že prodej mobilních telefonů firmy Nokia poklesl až o padesát procent v důsledku apelů, aby lidé bojkotovali Nokia Siemens Networks za to, že tato firma prodala Íránu systém pro dohled nad komunikacemi.

Kanada zavedla víza, Češi zuří

15. 7. 2009 / Daniel Strož

Mám ve svém archivu videozáznam z prvního zvolení Václava Havla prezidentem. Na Václavském náměstí juchají davy a v popředí, někde na Můstku, jedna bezzubá Romka v letech křičí do kamery: "Vašek je náš prezident, už nikdy nebudeme muset makat!" Myslím si, že právě v tom je jádro pudla. Že právě tenkrát už se začalo schylovat k nedorozumění, jehož dalšího vyvrcholení jsme právě svědky. Nesklízíme proto víc, než jsme zaseli. A řekněme si rovnou, že toho bylo proklatě málo k vysvětlení pozic.

Světáci

15. 7. 2009 / Ladislav Žák

Je jen těžké uvěřit, že někteří naši politici jsou na tom tak špatně, jak se to musí, každému, komu se podařilo získat alespoň státní maturitu a trochu životních zkušeností jevit. V každém případě je to vždy patrné, když jsou postaveni před realitu, která je jim nepříjemná a se kterou si nevědí rady. Nejinak je tomu i s kanadským zavedením vízové povinnosti pro české občany. O tom, že Kanada zavede víza, se mluví už půl roku, možná déle, ale nejspíše to začalo tehdy, když si Kanada vyhodnotila nápad žadatelů o azyl z jednotlivých zemí za rok 2008, který byl zároveň prvním úplným rokem, kdy vízová povinnost pro občany ČR neplatila.

Requiem za revoluci

14. 7. 2009

KD│ Bylo to teheránské jaro. Snili o opakování pádu berlínské zdi v roce 1989. Teheránská zeď však nakonec nepadla, napsal v Asia Times v závěrečné analýze Pepe Escobar. Za prolitou krví, potem a slzami; za prezidentskými volbami - zfalšovanými či nikoliv; za zelenou revolucí - legitimní nebo zahraniční špionážní operací, jak režim tvrdí; za prohrou Míra Hosejna Musávího, znovuzvolením Mahmúda Ahmadínežáda - co se to vlastně nakonec za tím vším dělo?

Ve skutečnosti došlo k upevnění diktatury mullahtariátu podporovaného armádou. Svět bude muset v dalších letech žít s Chameneím, Ahmadínežádem a ultrapravicovou frakcí íránských Revolučních gard. Proto je důležité pochopit, co jsou "ultras" zač a kde se vzali.

Ztracená příležitost Akademie věd

14. 7. 2009 / Kateřina Hodická

V posledních dnech a týdnech se opět dostala na světla ramp problematika vědy a výzkumu v České republice, a to zejména v souvislosti s připravovanými škrty v rozpočtu Akademie věd. Ta ústy svého nejvyššího představitele, prof. Jiřího Drahoše, i jiných svých zástupců bije na poplach. Padají slova jako zánik Akademie, potažmo ohrožení české vědy, ve všech pádech se skloňuje nevraživost mezi vysokými školami a Akademií.

Mezi tímto silným střelným prachem, který se mediálním éterem šíří, poněkud zanikl význam zprávy o tom, že se vedení Akademie věd rozhodlo zastavit přípravu projektu CESLAB. Jeho cílem bylo vybudovat na území České republiky unikátní vědecké zařízení, tzv. synchrotron, aneb zdroj synchrotronového záření. Projekt byl zastaven tři a půl měsíce před podáním projektové žádosti o financování ze strukturálních fondů, jmenovitě z Operačního programu Věda a výzkum pro inovace. Stalo se tak za situace, kdy projekt neoddiskutovatelně patřil k nejlépe připraveným tzv. velkým projektům (tedy s rozpočtem nad 50 milionů EUR). Především se však jednalo o projekt, který plně naplňoval smysl první osy uvedeného operačního programu, tedy vytvoření evropského centra excelence na území našeho státu, a to za přispění finančních prostředků Evropské unie. Středoevropská synchrotronová laboratoř se sídlem v Brně byla předurčena k tomu, aby přivedla do České republiky špičkové zahraniční vědce z mnoha přírodovědných oborů. Narůstající zahraniční zájem o přípravu a pozdější využívání zařízení je toho dokladem. Rakouští, maďarští, slovenští i polští odborníci jasně deklarovali svoji ochotu podílet se na vědecké přípravě projektu. Díky jedinečným charakteristikám zařízení, které jsou jeho alfou a omegou, by se však býval mezinárodní zájem nemusel omezovat jenom na sousední státy, o čemž svědčí podpora projektu ze strany bruselské administrativy.

Další spiknutí...

14. 7. 2009 / Ladislav Žák

Strávil jsem necelé dva týdny v sousedním Rakousku, kde jsem sledoval především německy mluvící média, a musím říci, že kdyby nebylo řádění sparťanských fanoušků na jakémsi přátelském zápase v rámci zahraničního letního soustředění, tak bych o naší, tedy České, republice neslyšel vůbec nic. Pardon, málem bych zapomněl, v jednom přírodovědném filmu byla vyzvednuta práce českých odborníků na výzkumu života krtka.

Hned po návratu na mne udeřila dusná atmosféra očekávání rozhodnutí kanadských úřadů o zavedení víz pro české občany. Očekával jsem určitou poptávku po zkoumání příčin zvýšeného počtu odchodů našich občanů právě do Kanady, zamyšlení se nad tím, jestli je u nás vše úplně v pořádku. Namísto toho se objevilo radostné, všeobecně papouškované zpravodajství o tom, že se Romové začínají z Kanady vracet, že jim prý ani tam pšenka nepokvete.

PŘISPĚJTE FINANČNĚ NA PROVOZ BRITSKÝCH LISTŮ

Hospodaření OSBL za červen 2009

12. 7. 2009

Apelujeme na čtenáře, aby třeba i minimální částkou přispěli na provoz Britských listů. Britské listy si každý měsíc otevře 200 000 individuálních IP adres. Finančně však na provoz listu přispívá jen kolem 200 osob. Děkujeme jim, ostatním čtenářům chceme sdělit, že by Britské listy mohly dělat daleko víc, kdyby měly možnost platit si stálé novináře.

V květnu 2009 přispělo celkem 209 čtenářů Britských listů na provoz časopisu úhrnem částkou 48 370.86 Kč, příjem z reklamy byl 2000 Kč. Na kontě Britských listů v Raiffeisenbance jsme měli 30.6 2009 částku 63 103.34 Kč . Na internetovém účtu Paypal máme nyní 883.67 GBP a