Ztracená příležitost Akademie věd

14. 7. 2009 / Kateřina Hodická

V posledních dnech a týdnech se opět dostala na světla ramp problematika vědy a výzkumu v České republice, a to zejména v souvislosti s připravovanými škrty v rozpočtu Akademie věd. Ta ústy svého nejvyššího představitele, prof. Jiřího Drahoše, i jiných svých zástupců bije na poplach. Padají slova jako zánik Akademie, potažmo ohrožení české vědy, ve všech pádech se skloňuje nevraživost mezi vysokými školami a Akademií.

Mezi tímto silným střelným prachem, který se mediálním éterem šíří, poněkud zanikl význam zprávy o tom, že se vedení Akademie věd rozhodlo zastavit přípravu projektu CESLAB. Jeho cílem bylo vybudovat na území České republiky unikátní vědecké zařízení, tzv. synchrotron, aneb zdroj synchrotronového záření. Projekt byl zastaven tři a půl měsíce před podáním projektové žádosti o financování ze strukturálních fondů, jmenovitě z Operačního programu Věda a výzkum pro inovace. Stalo se tak za situace, kdy projekt neoddiskutovatelně patřil k nejlépe připraveným tzv. velkým projektům (tedy s rozpočtem nad 50 milionů EUR). Především se však jednalo o projekt, který plně naplňoval smysl první osy uvedeného operačního programu, tedy vytvoření evropského centra excelence na území našeho státu, a to za přispění finančních prostředků Evropské unie. Středoevropská synchrotronová laboratoř se sídlem v Brně byla předurčena k tomu, aby přivedla do České republiky špičkové zahraniční vědce z mnoha přírodovědných oborů. Narůstající zahraniční zájem o přípravu a pozdější využívání zařízení je toho dokladem. Rakouští, maďarští, slovenští i polští odborníci jasně deklarovali svoji ochotu podílet se na vědecké přípravě projektu. Díky jedinečným charakteristikám zařízení, které jsou jeho alfou a omegou, by se však býval mezinárodní zájem nemusel omezovat jenom na sousední státy, o čemž svědčí podpora projektu ze strany bruselské administrativy.

Projektu synchrotronové laboratoře, kde lze provádět experimenty v nepřeberné šíři vědeckých oblastí počínaje materiálovým inženýrstvím a konče např. onkologií, byly neprávem vyčítány vysoké provozní náklady. Ty by představovaly 10% celkových nákladů na vybudování vědeckého zařízení a nijak by se nelišily od provozních nákladů na jiné připravované velké projekty. Navíc koncem května vyjasnili ministři evropské 27 zodpovědní za oblast vědy a výzkumu právní rámec fungování výzkumných infrastruktur s partnery v mnoha zemích. Z důvodu vynětí z povinnosti platit DPH a spotřební daně by bylo s takovými výzkumnými infrastrukturami nakládáno jako s mezinárodními organizacemi. Netřeba zdůrazňovat, že by se tak významně snížily náklady právě na Středoevropský synchrotron.

Druhá hlavní výtka projektu CESLAB se vztahovala k jeho nízké provázanosti s aplikační sférou. V synchrotronové laboratoři by se totiž prováděl zejména základní výzkum. Opět však nikdo neupozornil na to, že splnění této podmínky bude obtížné i pro jiné projekty ucházející se o financování z vyčleněného balíku 17 miliard Kč.

Příprava projektu byla zastavena, jelikož Akademie věd nebyla za své stávající finanční situace schopna vyčlenit 40 milionů Kč na získání územního rozhodnutí, které je jednou z podmínek pro podání žádosti. Smutná situace, nepochybně. Nicméně je poněkud zarážející, že další dva velké projekty připravované Akademií- ELI (laserové zařízení) a BIOTEC (biotechnologické a biomedicínské centrum)- podporu Akademie neztratily. A je také nezbytné se ptát, proč se vedení AV ČR alespoň nepokusilo pro svůj projekt CESLAB vyjednat výjimku na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, a získat tak odklad pro územní rozhodnutí.

Česká vědecká obec přišla o možnost pyšnit se na svém území unikátním vědeckým zařízením, na kterém se získávají Nobelovy ceny. Nevyužila mimořádné příležitosti vytvořit nová, vysoce kvalifikovaná pracovní místa v době, kdy vědeckým silám spíše hrozí vlna propouštění. Svým rozhodnutím zastavit projekt CESLAB Akademie věd vyslala české veřejnosti jasný signál o tom, v jakém stavu se momentálně nachází.

Vědecký výzkum, Akademie věd a společnost
Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 14.7. 2009