Tony Blair nevylučuje, že Británie vyšle vojska do Súdánu

22. 7. 2004

čtvrtek 17.00: Britský premiér Tony Blair ve čtvrtek potvrdil, že není vyloučeno, že Británie vyšle svá vojska do Súdánu - avšak poznamenal, že jeho vláda ještě "do této etapy nedospěla". Na své pravidelné každoměsíční tiskové konferenci Blair konstatoval, že bude ve čtvrtek večer hovořit o situaci v Súdánu s generálním tajemníkem OSN Kofim Annanem.

Blair zdůraznil, že britská vláda poskytuje Súdánu podstatnou finanční pomoc a že vyvíjí tlak na súdánskou vládu, aby zamezila v útocích polovojenským jednotkám, které vyhánějí uprchlíky z jejich domovů. Velká Británie pracuje v koordinaci s Evropskou unií a Africkou unii ve snaze vyřešit tento problém, dodal Blair.

Podrobnosti v angličtině ZDE

USA: Spiklenecké teorie a atmosféra strachu

22. 7. 2004

Kolikrát mi bylo v Americe sděleno jako "stoprocentní pravda", že Američané už mají Usámu bin Ladina v zajetí a jen čekají na "mediálně vhodný okamžik", kdy to oznámí veřejnosti. Podle obdobných teorií byl Ronald Reagan mrtev po mnoho měsíců a jeho úmrtí bylo oznámeno teprve tehdy, kdy americká vláda prý potřebovala dostat skandál ohledně vězení v Abu Ghraib z titulních stránek amerických novin, napsal včera v deníku Guardian Jonathan Raban

Podle něho pochází nejnovější americká spiklenecká teorie od anonymních agentů pákistánských bezpečnostních služeb: USA prý vyvíjejí silný tlak na Pákistán, aby dodal chyceného Usámu bin Ladina a mullu Omara ve dnech 26. - 28. července, aby to spektakulárním způsobem mediálně zastínilo sjezd Demokratické strany v Bostonu. Anebo pokud to prý nepůjde do té doby, Pákistán je má podle přání americké vlády zajmout do listopadových prezidentských voleb. Prý se nedávno vyjádřil vysoký pákistánský generál, návštěvou ve Washingtonu: "Jestliže oba ty muže nenajdeme do voleb, Američané nám začnou strkat do zadku ty své nové nebezpečné jaderné zbraně."

Co po washingtonském konsensu?

22. 7. 2004 / Miloš Pick, Jaroslav Ungerman

4. 4. byla v německém Spiegelu publikována zpráva komise vlády SRN, hodnotící důsledky způsobu ekonomického sjednocení Německa. Výsledky jsou ještě mnohem horší, než byla varování, která již od počátku pronášeli přední politikové (počínaje tehdejším představitelem Sociální demokracie Lafontainem) a ekonomové (počínaje tehdejším presidentem Bundesbanky Pöhlem) nejen v Německu, ale i ve světě. Také u nás se k tomu ozvala řada ekonomů včetně spoluautora této analýzy (Pick, Zkušenost bývalé NDR je varováním, Ekonom 40/1994).

Unie svobody a sociální demokracie: stabilita?

22. 7. 2004 / Martin Martínek

Vztah Unie svobody a sociální demokracie je nepochybně jedním z bolavých a velmi frekventovaných témat v sociální demokracii.

Ukázala to nakonec nejednou i diskuse na jejich víkendovém jednání. Když se sociální demokracie pustila do tohoto -- málo organického spojení -- zdálo se, že jediným programovým tmelem zde byl relativně shodný postoj k Evropské unii. Také US byla toho názoru, že je nutné co nejrychleji a v podstatě bez dalších podmínek vstoupit do EU (na rozdíl od euroskepticismu ODS). Dodejme, že při vzniku vlády se v samé euforii pozapomnělo, že titíž politici US, kteří vstupovali do vlády se sociální demokracií, neváhali jen rok předtím si jít na její menšinovou vládu stěžovat do Bruselu.

DOKUMENT US-DEU

Deset programových priorit Unie svobody

22. 7. 2004 / Štěpán Kotrba

Při sestavování nové vlády musejí být určující konkrétní programové kroky. Unie svobody ve středu zkompilovala a představila teze svého příspěvku k vládnímu programu lépe, než by to dokázala kterákoliv jiná strana , ČSSD nevyjímaje. Ustoupila bez boje ještě dříve, než k boji došlo...

Levnější a dostupnější bydlení pro všechny, placenou mateřskou dovolenou po dobu tří let, ale také zavedení eura do roku 2009 a zachování pětiprocentní sazby DPH u některých služeb v cestovním ruchu - to je dnes Unie svobody.

Světová obchodní organizace: dojde k dohodě?

22. 7. 2004 / Ludmila Štěrbová

Členové WTO nyní neformálně, avšak velmi intenzivně projednávají směrnice, které by měly být základem pro oživení jednání v rámci současného kola negociací. K dohodě na směru jednání v několika klíčových oblastech by mělo dojít příští týden v průběhu Generální rady, která začne 27. července 2004. Text jako výsledek dlouhé řady konzultací a jednání byl členům předložen 16. července. Prozatím jsou k návrhu textu výhrady ze všech stran. Generální ředitel WTO varuje, že ztroskotání předpokládané červencové dohody zastaví negociace na dlouhé roky.

Blair nahradil politiku reklamou

22. 7. 2004 / Jan Čulík

Dnes je tomu deset let, co se stal Tony Blair šéfem britské Labouristické strany. Ale je jeho strana stále ještě "labouristická" a prosazovala Blairova vláda od roku 1997 vůbec nějakou konkrétní politiku?

Tento článek vyšel ve středu 21. 7. 2004 v Lidových novinách ZDE

Irena Ryšánková

Rozhovor s novinářkou Irenou Ryšánkovou nejen o médiích

Rozdíl mezi psem domácím, hlídacím, vlkem stepním a hyenou skvrnitou

22. 7. 2004 / Štěpán Kotrba

Potkávám v Parlamentu mnoho novinářů. Někteří přijdou jednou, odejdou a už je víckrát neuvidím. Ptám se sám sebe, co tam chtěli... Za půlden nemohli pochopit nic a tak i jejich článek bude odpovídat tomu půldni. Z těch, které vídám už delší čas stále ve stejných souvislostech je několik profesionálních a všeobecně respektovaných a někteří, které já osobně respektovat jako novináře nikdy nebudu. Maximálně jako mediální korzáry. Pokud potkávám někoho, kdo píše nikoliv jen zpravodajství, ale hlavně analýzy a komentáře, a potkám ho tu na tiskové konferenci ve dvě hodiny ráno po zasedání vlády, tu na improvizovaném brífingu KDU-ČSL v osm ráno, zajímají mne jeho důvody i názory. Protože znám několik - velmi špatných - politických komentátorů, které jsem ještě nikdy neviděl, že by "byli u toho". Přesto píší či v rozhlase hovoří velmi kategoricky - prakticky o všem. U ničeho ale nikdy nebyli osobně. Nikoho se nikdy na nic neptali. Protože všechno vědí nejlíp.

Irenu Ryšánkovou jsem před mnoha lety potkal náhodou na tiskovce ČSSD - v Brně. Pak na konferenci o Gorbačovovi. Pak na tiskovce ministra obrany. Pak jako redaktorku Impulsu. Pak na sjezdu KSČM. Potkávám ji v posledních letech příliš často u velmi různých situací a souvislostí. A nyní téměř denně v Parlamentu. A i proto vznikl tento rozhovor. Aby čtenář věděl, co si novináři myslí o světě okolo sebe, o čtenářích i o sobě a své práci.

Dobrý český film a jeho americký vzor

21. 7. 2004 / Petr Šafařík

K nejvýznamnějším hostům nedávno skončeného Mezinárodního filmového festivalu Karlovy Vary (2.-10. července) - a to dokonce v celých jeho devětatřicetiletých dějinách - nepochybně patřil americký dokumentarista Albert Maysles, který zde letos první tři dny přehlídky uváděl pětici svých filmů z šedesátých a sedmdesátých let.

Komunisté nebudou za nikoho tahat horké kaštany

22. 7. 2004 / Karel Klimša

Jen konstruktivní diskuse o řešení konkrétních problémů v české společnosti může přinést pozitivní změnu pro občany této země. Toto stanovisko KSČM zaznělo v minulém týdnu při několika zásadních jednáních politických představitelů. Více jak čtrnáct dnů po pádu Špidlovy vlády nepřineslo však nic nového. Pokud se něco ze zákulisních jednání představitelů tří stran, které hodlají opět vytvořit společnou vládu, vyneslo, jde jen o výměnu na ministerských postech. I někteří poslanci ČSSD rozumně konstatují, že o změnách v politice vlády se nehovoří.

Stanislav Gross

Předseda je mrtev, ať žije předseda!

21. 7. 2004 / Jan Sýkora

"Dnes je má těžká hodina;
jedno srdce jsem pohřbil a druhé ještě nemám,
zesláblý úzkostí, zesláblý samotou
marně se bráním studeným stěnám
pokoje svého
uštěpačného."

Jiří Wolker: Těžká hodina

Ale není to až tak neradostné období, no považte: stará vláda, která již začínala být trnem v oku i skalním příznivcům, již v tichosti dosluhuje a urovnává snad i nějaké ty kostlivce do skříní na lepší časy a zatím se blýská ... no právě na ty lepší časy! V přívalu nehynoucího optimismu nového předsedy ČSSD a za souznění bodré sebekritiky těch přeživších - se rodí nové hvězdy s právě opucovaným štítem. "Nejsme přece ještě tak staří a vyčpělí, aby nám lidé všechno nezapomněli," říkají si asi.

DOKUMENT

Koaliční mechanismy spolupráce

21. 7. 2004 / Štěpán Kotrba

ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU se v úterý dohodly na okruhu témat, která budou předkládána výhradně po dohodě celé koalice. Návrhem, který připravili v pátek Kasal se Škromachem a Kühnlem je definováno dohodovací a smírčí řízení i mechanismy pro kompaktnost koalice po celý zbytek volebního období.

Na první - programové - části koaliční smlouvy teď budou pracovat pověření místopředsedové stran Karel Kühnl, Milan Šimonovský a Zdeněk Škromach. Odborné komise už připravily většinu námětů tak, jak je jednotlivé strany považují za důležité. Výsledky úterního jednání musí ještě na závěr potvrdit stranická grémia. Dá se ale předpokládat, že text bude shledán bezkonfliktním. Za své vítězství označili dílčí dohodu hlavně lidovci, kteří její obsah ihned prozradili novinářům.

Gross se po odpoledním jednání poslaneckého klubu ČSSD vyjadoval opatrněji. Odmítl názor, že ČSSD ustoupila. "Myslím, že KDU-ČSL uvádí všechno jako svoji výhru. Každý má určitý politický styl," řekl novinářům Gross.

Předseda ČSSD uvedl, že o stavu jednání chce počátkem příštího týdne informovat prezidenta Václava Klause. Britské listy dávají svým čtenářům k nahlédnutí plný text druhé části dohody tak, jak ji zapsal Jan Kasal.

plný text druhé části dohody ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU ARCHIV BL

Monitor Jana Paula

Jak stát dělá překážky i dětem postižených rodičů

21. 7. 2004 / Jan Paul

Martina Dostálová znovu ukázala svým textem "Jak stát dělá překážky rodičům postižených dětí" na palčivý problém, který jsem zmínil již před časem v článku "Systém sociální podpory je ostudný". Státní almužna 3 700,- Kč za přijatou odpovědnost, byrokracie a nemožnost jakkoli si finančně zlepšit situaci těch, kteří se starají o nemohoucího, je skutečně cynickým výsměchem. Větu autorky že, cituji : "Nikdo jiný než matka milující své dítě by na takové podmínky nikdy nepřistoupil" posílím: také dítě milující svého rodiče, by na takové podmínky nepřistoupil. Vím to z vlastní zkušenosti.

O klecových lůžkách:

Český systém ústavní a sociální péče se musí změnit

20. 7. 2004 / Jan Čulík

Nejlepší je to ukázat na konkrétním případu pomoci představit si lidem, jak by jim bylo, kdyby oni byli na jejich místě. Tam pak velmi často a velmi rychle dojde k podstatnému zážitku. Takové tréninky děláme i se zaměstnanci těchto zařízení, kdy je to jakoby magie, když jsou v roli zaměstnanců, tak mají pocit, že se nic nedá měnit, a pak když se vytvoří atmosféra, že oni jsou pocitově v situaci klientů, říkají: "Ježíšmarija, to je příšerný, to bych tedy opravdu nechtěl tady bejt."

Britské listy se pokusily osvětlit problém klecových lůžek a české sociální a ústavní péče rozhovorem s dr. Janem Pfeifferem, ředitelem pražského Centra pro rozvoj péče o duševní zdraví.

Stát, sociální ústavy a iniciativa jednotlivce

21. 7. 2004 / Jan Čulík

Kauza klecových lůžek v českých ústavech odkryla jeden podstatný, avšak dosud zanedbávaný problém. Podstatou celého problému není "nepřátelský postoj zahraničních institucí vůči České republice", ani "populismus neznalé britské spisovatelky". Je jím způsob, jak se systém českého sociálního zabezpečení staví k postiženým občanům. Referuje Jan Čulík.

Vysílalo se dne 20. července v pořadu Názory a argumenty rozhlasové stanice ČRo 6

Tisk byl před útokem na Irák ochotným agentem, šířícím dezinformace Pentagonu

Kdo přiměje český tisk, aby se omluvil za lži publikované před válkou?

21. 7. 2004

Takže Andrew Gilligan, reportér společnosti BBC, který tvrdil, že britská vláda zdramatizovala výzvědné informace ohledně iráckých zbraní hromadného ničení, měl z velké většiny pravdu. Většina ostatních médií, která zkreslené informace z vládních kruhů nekriticky přijala, zveřejnila chyby. Odměnou za zveřejnění správných informací byla veřejná likvidace a ztráta zaměstnání. Trestem za zveřejňování nepravdivých informací byly pravidelné výroční prémie. Žádná vládní vyšetřovací komise nezjišťuje, proč reportéři opakují vládní lži.

Jestliže má tisk aspoň trochu zájem o to, aby situaci napravil, měl by si objednat vlastní nezávislé vyšetřování celé záležitosti. Na rozdíl od vládních vyšetřování problémů týkajících se irácké války by mělo být vyšetřování chování médií nezávislé. Měl by ho provádět právník, mediální analytik a výzvědný analytik. Jeho úkolem by mělo být, jak dané noviny psaly o Iráku, a rozhodnout, co z toho bylo správně a co špatně. Zjistit, proč docházelo k chybám a co by se mělo udělat, aby se ty chyby neopakovaly. Zpráva by pak měla být v úplné verzi zveřejněna v daných novinách.

Sdělovací prostředky musejí být také pohnány k odpovědnosti za nepravdy, které opakovaly před útokem na Irák, zdůrazňuje v deníku Guardian jeho komentátor George Monbiot. O kolik víc to platí o českém tisku...

Kdo tedy požene noviny k odpovědnosti? Musejí to být čtenáři, argumentuje Monbiot. Vy, čtenáři, byste nás měli ostře kritizovat, pokud jsme vám servírovali falešné informace. Nátlakové skupiny a organizace by nás v novinách měly bombardovat telefonáty a emaily. Byli byste překvapeni, že taková hromadná akce má vliv. A jestliže vaše noviny nebudou reagovat na kritiku otevřeně a poctivě, měli byste zrušit své předplatné a hledat své zdroje informací jinde, uzavírá britský komentátor.

Ruská podoba léta

21. 7. 2004 / Oskar Krejčí

Oživování Ruska doprovázejí problémy. Pro jejich překonání bude rozhodující politika Kremlu.

Prezident Vladimír Putin se pravděpodobně již několik let bojí odjet v létě na dovolenou. Prázdninové měsíce jsou totiž v Rusku zvlášní příležitostí pro krize - tonou ponorky, daří se teroristům i přírodním katastrofám. Vlastně i finanční krize, která Putinovi pomáhala dláždit cestu do Kremlu, propukla v srpnu roku 1998. Ani letošní rok nemůže být výjimkou.

Článek vyjde ve čtvrtek v týdeníku Ekonom

Zelení mloci útočí

21. 7. 2004 / Ivan Brezina

To, co se těsně před eurovolbami událo ve Straně Zelených (SZ) zřejmě nemá v historii české politiky obdoby. Petr Uhl, Ivan Dejmal a další přední straničtí činitelé vyzvali veřejnost, aby jejich vlastní partaj nevolila. Odůvodnili to "mocichtivostí" a "sektářskými tendencemi" předsedy Jana Beránka a šéfideologa Jakuba Patočky. Od českých Zelených se pak distancovali i jejich evropští kolegové. Čeští voliči tyto varovné hlasy z nitra partaje vyslyšeli. Zelení, kterým předvolební průzkumy slibovaly až dva europoslance, ve volbách zcela propadli. Pro pochopení, proč se to stalo, je důležité zrekapitulovat pohnuté události, za kterých byla loni na jaře ekologická partaj násilně ovládnuta věrozvěsty "občanské společnosti".

Tento časopis pro vás vyrábíme bez rozpočtu: Přispějte!

Hospodaření OSBL za červen 2004

1. 7. 2004

V červnu 2004 přispěli čtenáři na provoz Britských listů částkou 5950,00 Kč. Příspěvky stačí na běžný administrativní provoz listu, avšak neumožňují nám zatím financovat systematickou novinářskou práci ani systematickou technickou správu a technický rozvoj ani odbornou právní pomoc. Přitom čtenost Britských listů rapidně roste.

Finanční dary Občanskému sdružení Britské listy jsou v ČR odečitatelné ze základu daně z příjmu. Vydáváme k tomu na požádání písemné potvrzení.

Za finanční pomoc od čtenářů, za pomoc sponzora Globe.cz i za bezplatnou reinstalaci zařízení, kterou provedli Jan Panoch a Dominik Joe Pantůček, upřímně děkujeme. Dominik Joe Pantůček stále ještě (zadarmo) postupně zprovozňuje četné dosud nefunkční části časopisu, po lednové havárii serveru.

Děkujeme všem, kteří podporují provoz Britských listů finančními dary i zadáváním reklamy.

Jsme vám velmi vděčni za finanční záchranu našeho serveru, prosíme však: nepřestávejte přispívat, umožníte nám dělat naši práci lépe a efektivněji, budeme si moci například systematicky financovat právníka, což byl mělo být pro náš list nezbytné. Financujte si k vlastnímu prospěchu kritický a nezávislý deník.

Jsme vděčni za každý drobný příspěvek na provoz Britských listů, který je možno zaslat na účet v pražské Raiffeisen Bance, číslo účtu: 1001113917, kód banky 5500. Adresa banky je Karlovo nám. 10, Praha 2.

Čtenáři ze zahraničí mohou přispět na provoz Britských listů úvěrovou kartou na adrese www.paypal.com po jednoduché registraci odesláním částky na adresu redakce@blisty.cz.

Jak Češi bojují

Nenechte si ujít: nový knižní výbor z Britských listů

29. 12. 2003

Na autogramiádě knihy Jak Češi bojují jsme se dověděli, že čtenáři v Německu tisknou Britské listy svým příbuzným v ČR, kteří nemají připojení na internet, a v papírové formě jim je rozesílají poštou. Totéž lze učinit jednodušeji, koupíte-li svým přátelům a příbuzným bez přístupu k internetu naši novou knihu.

Nový knižní výbor z Britských listů Jak Češi bojují, který představuje to, co je podle našeho názoru na časopise nejzajímavější, je k dostání v internetovém knihkupectví Kosmas ZDE a v dobrých knihkupectvích - například v pražském knihkupectví Fišer v Kaprově ulici na Starém Městě (nedaleko stanice metra Staroměstská) a v knihkupectví Academia na Václavském náměstí. Kniha obsahuje informace, které jinde v České republice nenajdete. Objednat si ji můžete i emailem na adresu libri@libri.cz.

Kniha, kterou sestavil Jan Čulík, má 704 stran, její obsah je ZDE. Ve čtrnácti oddílech zahrnuje výbor texty sedmi autorů (Jana Čulíka, Fabiana Golga, Štěpána Kotrby, Radka Mokrého, Kathryn Murphy, Jana Paula a Jakuba Žytka) a desítky barevných i černobílých fotografií s mnohdy pikantním pohledem do zákulisí české politiky, všedního dne či událostí, které stály za zaznamenání.

Provizorní umístění starých archivů

17. 6. 2004

>   29. 7. 1996 - 30. 12. 1996
>     2. 1. 1997 - 28. 3. 1997
>     2. 4. 1997 - 30. 6. 1997
>     1. 7. 1997 -   1. 9. 1997
>     3. 9. 1997 - 28. 9. 2001
(Interní linky v článcích dosud nefungují, pokud nenahradíte sekvenci http://www.britskelisty.cz/ sekvencí http://www.blisty.cz/files/isarc/)