Britské listy se staly v českých médiích symbolem opozice vůči vzbouřencům v České televizi o Vánocích 2000. Byl to jeden z mála sdělovacích prostředků, ne-li jediný sdělovací prostředek, který otevřeně kritizoval (úspěšný) pokus zabránit Jiřímu Hodačovi, aby převzal funkci generálního ředitele ČT. Avšak po nuceném odchodu Jany Bobošíkové z ČT a Jany Dědečkové z televizní rady se rozhostilo v Britských listech o ČT veliké ticho. ČT stále ještě trpí nekvalifikovanými zaměstnanci, platy, které jsou vyšší než tržní platy, zastaralostí, zkorumpovanými produkčními, tak proč to ticho?

Z hlediska předvolebního PR je zřejmě daleko nejhorší Mladá fronta Dnes. Soudě podle jeho úterního vydání, zdá se, že z listu v podstatě zmizely zprávy - list budí dojem, že jsou jeho politické stránky nyní víceméně vyplněny PR texty nejrůznějších politických stran. (Zprávy na jiná témata, jimiž jsou hlavní PR články obklopeny spíš jen jako výplň, se příliš neodlišují od toho, co najdeme v jiných novinách - v základním přehledu zpráv jsou české noviny pořád víceméně stejné. Jen mi připadá - a výrazné je to zejména, když studujete český tisk namátkou vždy po určitém časovém intervalu - že ty "normální zprávy dne" se stále více, nezadržitelně, v ČR přibližují k bulváru.)

Ve dnech 26.5.- 1.6. 2002 proběhne ve Zlíně 42.Mezinárodní festival filmů pro děti a mládež. Součástí festivalu je výstava filmových klapek. Tato akce se pořádá letos už po páté. V roce 1998 bylo vystaveno 26 klapek. Letos je vystaveno 117 klapek. Zlínská vernisáž proběhla 20.5.2002 a 31.5. se uskuteční aukce těchto klapek v prostorách Academia centra Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. V dopoledních hodinách 31.5.2002 bude možno zapojit se do dražby na webových stránkách www.idnes.cz a od 14 hodin pak proběhne sa- motná aukce v Academia centru. Výtěžek aukce je každoročně věnován filmové tvorbě studentů Vyšší od- borné filmové školy ve Zlíně.

Hledáme spolupracovníky, kteří by byli ochotni v zájmu nezávislé, investigativní, neúplatné práce ve prospěch české společnosti věnovat Britským listům několik hodin práce týdně, zejména psaním článků o nejrůznějších aspektech života české společnosti, o těch tématech, které se týkají obyčejných lidí (nezajímá nás příliš, co tvrdí politikové a "profesionální" novináři). Usilujeme o získání nezávislých financí z mezinárodních zdrojů, a tak doufáme, že práce případných spolupracovníků bude v dlouhodobější perspektivě honorována.

Pište prosím na tuto adresu redakce. Děkuji.

Šéfredaktor.

Přinášíme čtenářům Britských listů poslední část čtení na pokračování. Po devět týdnů jste zde nacházeli jednotlivé kapitoly z knihy Jana Kellera Politika s ručením omezeným, s podtitulem Proměny moci na prahu 21. století. Kniha se příští týden bude stěhovat do nově zřízené sekce KNIHOVNA.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako první svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-27-0, 144 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem autora i vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, přístupnému z níže uvedeného obsahu, který se bude dynamicky rozšiřovat.

V archivu naleznete on-line rozhovor Jana Kellera se čtenáři Britských listů, fotogalerii, pořízenou u příležitosti vydání této knihy v říjnu 2001 i autorův životopis.

Posledním dílem Čtení na pokračování ze sborníku Evropského literárního klubu s názvem Střet civilizací ? a podtitulem Dominance Západu, nebo dialog světových kultur ukončujeme deset týdnů trvající prezentaci této knihy.

Je věnovaná aktuálním politickým, ekonomickým, kulturním a geografickým problémům soudobé civilizace, závažným celospolečenským otázkám, jak je v zostřeném světle vnímáme především po tragických teroristických útocích na mocenská a ekonomická centra Spojených států amerických v loňském roce. Do popředí se vynořuje nové geopolitické uspořádání zeměkoule, které by mělo obnovit narušenou rovnováhu sil, kdy po zániku bipolárního světa hrozí nekontrolované světové konflikty. V minulosti se zánikem Západu zabývali N.J. Danilevskij, O. Spengler nebo A. Toynbee. Světovým bestsellerem se však stala až práce amerického politologa Samuela Huntingtona, který se obává, že s koncem studené války skončila západní fáze mezinárodní politiky a do popředí se posunula konfrontace Západu s ostatními civilizacemi v podobě ničivých válečných konfliktů. Naopak jeho protihráč F. Fukuyama v eseji "Konec dějin?" tvrdí, že nastává epocha definitivního vítězství kapitalismu a liberalismu, a tím i konec dějin. S předkládanými názory a myšlenkami polemizuje deset odborníků z našich vědeckých a vysokoškolských pracovišť, nezávislých novinářů a publicistů. Všichni odborníci si v knize kladou otázku, jak je možné nadcházející konflikty řešit. Zda je možné mezi technicky vyspělým a bohatým Západem a okolním světem vést smysluplný dialog, který by měl přispět k trvalejší harmonii politického vývoje jednotlivých krizových regionů a k celosvětově udržitelnému míru.

Knihu vydalo nakladatelství Evropský literární klub jako třetí svazek edice Nové směry (ISBN 80-86316-31-9, 192 str.). Text celé knihy vychází na internetu exkluzivně pro čtenáře Britských listů zdarma, se souhlasem vydavatelství. V plném znění tohoto článku naleznete vždy aktuální kapitolu - předešlé kapitoly budou součástí archivu, a budou přístupné z níže uvedeného obsahu.