David Shorf, zástupce šéfredaktora Lidových novin, který pobýval delší dobu v Izraeli, konstatuje na fóru k článku o BBC a MFD, že izraelská vláda považuje z historických důvodů BBC za protiizraelskou stanici, že prý BBC sleduje - podle Izraelců - britské vládní postoje.

Je sice pravda, že izraelská vláda se staví k BBC nyní velmi záporně, zejména poté, co přinesl pořad Panoráma podrobnou analýzu masakrů v táborech Sabra a Chatila a argumentoval, prostřednictvím i amerických činitelů, že by měl být Ariel Sharon postaven před soud. BBC však NENÍ vládní stanice a NEZASTÁVÁ politiku britské vlády, stává se častým terčem její kritiky, kterou systematicky zveřejňuje. Viz např. v poslední době naléhání úřadu britského premiéra, aby britské televize nevysílaly záběry z videí Osamy bin Ladena - po všeobecném veřejném zesměšnění tohoto požadavku to vláda odvolala. BBC je častým terčem kritiky ze všech stran a lze to interpretovat, že svou práci dělá velmi dobře. BBC není CNN, které se v posledních týdnech stalo v podstatě propagandistickou hlásnou troubou americké vlády. Demokracie nefunguje všude bezchybně, spíše je to vždy metoda pokusu a omylu, ale je velmi povzbuzující sledovat, jak docela efektivní mají zavedenější demokratické společnosti korektivy na obranu demokracie.

O stavu myšlení v některých kruzích české společnosti, pod vlivem nekvalitních a propagandistických českých sdělovacích prostředků, svědčí politováníhodná inverze hodnot. Výběr nejautoritativnějších, kritických článků k akutálním tématům dneška, publikovaný v Britských listech, chápou někteří nešťastníci v ČR jako "levicový anarchistický bulvár" - zatímco bulvární špínu, kterou na ně dennodenně chrlí česká média, považují za normální...:) Vždycky mě tento paradox fascinoval.

Vysvětluji si to tím že na rozdíl od západních, ale nejen západních zemí - pozoruhodně otevřená diskuse se vede i v zemích, jako je např Pákistán - komunismus tvrdě postihl Českou republiku právě likvidací nezávislých, intelektuálních elit. Ty v normálněji fungujících společnostech působí jako kritický korektiv, vyvolávají diskusi, stavějí se proti konvenčnímu vidění a zpochybňují mocenské a manipulativní tendence vlády. Všimněte si například dnes v BL publikovaných textů o tom, jak George Bush omezuje nepřípustně v USA občanské svobody - přeložených z deníku New York Times. (Typicky, lidi to moc nezajímá, přestože jde o jejich vlastní existenci.) To jsou nesmírně závažné skutečnosti a v každé víceméně normálně fungující společnosti se myslící lidé dříve nebo později postaví takto proti proudu a na obranu demokracie. Mimochodem, ten článek o deformaci justice z NYT je naprosto základní definicí toho, jak má v demokracii fungovat interakce mezi vládou a sdělovacími prostředky.

Je velmi na pováženou, že mnoho lidí v České republice tomuto základnímu mechanismu demokracie absolutně nerozumí. Ale jakou mají alternativu? V ČR vládne u mnohých lidí komunistická, leninská představa "demokratického centralismu": ve volbách se určí, jaký je převažující názor ve společnosti, a ten pak musejí všichni občané poslouchat, jinak se ze společnosti vyloučí jako anarchisté. Představa, že demokratický provoz je ZALOŽEN na kritické diskusi a neustálém zpochybňování mocných, je v České republice, jak se zdá, pro mnohé zcela nepochopitelná.

Velkou otázkou je, jestli se situace v České republice v této věci nezhoršuje. V prvních letech po pádu komunismu byly mocenské struktury v Čechách velmi nejisté - měly vážnou obavu, že v zemi skutečně způsobí kritičnost, otevřenost a demokracie. Zažil jsem to všude jako reportér Svobodné Evropy. Během pár let se však situace zakonzervovala: úředníci a politikové si uvědomili, že to nebude tak zlé - že na ně nikdo nebude vyvíjet nátlak, aby se chovali demokraticky, a že stačí navrátit se k metodám ze sedmdesátých a osmdesátých let a jen jim dát demokratické pozlátko.

Je možné, že se pod tlakem bulvární a úplatné propagandy sdělovacích prostředků česká veřejnost, která nezná nic jiného, tomuto způsobu myšlení zcela přizpůsobuje. Může se stát, že normálnímu demokratickému provozu, který zprostředkovávají ze zahraničí Britské listy, zanedlouho nebude v ČR rozumět už nikdo.