(Členy Výboru proti mučení jsou zástupci státních institucí a nevládních organizací.) Tuto možnost navrhovaly státním orgánům a ministerstvu vnitra i Občanské právní hlídky, které nechtějí nutně provádět kontroly jen samy. Inspekce ministerstva vnitra je omezována zákonem, který jí neumožňuje dohlížet na dodržování lidských práv zajištěných osob na policejních služebnách. Oproti tomu nevládním organizacím zákon tuto možnost nebere.

Podle názoru Jiřího Kopala z OPH nechtějí zástupci osvícenějších státních orgánů již opakovat trpkou zkušenost s výstřelky policie z polistopadového období, jejichž důsledkem bylo týrání desítek osob na policejních stanicích, které nebylo v žádném případě vyšetřeno a vznikla z toho pro Českou republiku mezinárodní ostuda. Šlo o na události po Velké Pardubické r. 1993, o zásah v klubu Propast v roce 1996, o Global Street Party v r. 1998, o 1. máj 1999 a o zasedání MMF a SB v roce 2000 ^[1] . Občanské právní hlídky apelují na ministra vnitra a vedení policie, aby využili nabídek státních institucí a umožnili veřejnou kontrolu na policejních služebnách po vzoru některých civilizovaných evropských zemí ^[2] .

Systém preventivní kontroly vnitřními policejními orgány a inspekcí by byl nejen nepřípustným překročením pravomoci, ale i výsměchem desítkám bezdůvodně týraných osob (včetně některých novinářů) z minulých let, stejně jako by byl i výsměchem doporučením mezinárodních institucí, dohlížejících na plnění smluv, které se ČR zavázala dodržovat. Právě systém vyšetřování ze strany inspekce ministerstva vnitra a orgánů vnitřní kontroly Policie ČR zajišťuje absolutní beztrestnost policistů za zásahy do tělesné integrity zadržovaných osob. Kdyby Česká republika respektovala doporučení nezávislých mezinárodních institucí, jako třeba země EU, musela by systém tvořený inspekcí mv a orgány kontroly zrušit a nahradit nezávislým orgánem. Jen za poslední rok tento požadavek ČR adresoval jak Výbor pro lidská práva, tak Výbor proti mučení (oba působí při OSN).

Podle dlouholetých zkušeností od nás i ze světa dochází k nejrozsáhlejšímu porušování lidských práv, bití a bezdůvodnému týrání nikoli přímo v ulicích při veřejných shromážděních, ale zejména později na policejních služebnách. Tuto skutečnost byly nakonec nuceny potvrdit nakonec po právním postupu OPH a státních zástupců i některé závěry inspekce ministra vnitra po zasedání MMF. Inspekce však po zjištěných skutečnostech nechtěla nebo nedokázala odhalit viníky. Systém nezávislé veřejné kontroly je pak jedním ze základních prvků prevence proti nebezpečí násilí ze strany jednotlivých policistů. Nebezpečí, kterému je nutno čelit nejen po demonstracích, ale i v každodenní policejní činnosti. O tom svědčí například alarmující případ úmrtí romského občana pana Vladimíra Pechy na brněnské policejní stanici v červnu tohoto roku.

Kontakt:
Jiří Kopal, právní koordinátor Občanských právních hlídek
Liga lidských práv, Bratislavská 31, 602 00 Brno

Poznámky:
[1] Podle šetření nejrespektovanější světové organizace na ochranu lidských práv, Amnesty International, dokonce zákroky policie po zasedání MMF vyústily v některých případech až do "mučení" předvedených. OPH považují dodnes za politováníhodné, že na zprávu Amnesty z března 2001 zareagovali ministr vnitra S. Gross, stejně jako ředitel inspekce, policejní plukovník M. Tomin naprosto stejně jako někdejší státní představitelé [komunistického režimu] na zprávy o porušování lidských práv v době předlistopadové totality.

[2] Nezávislá kontrola policejních služeben probíhá například v Rakousku, Nizozemí či Velké Británii, projekty nezávislé kontroly probíhaly také v Maďarsku od roku 1996. V Rakousku státní a nestátní činitelé (zástupci ministerstev, univerzit i nevládních organizací) společně navštěvují nejen policejní stanice, ale sledují počínání policie i při demonstracích, po nichž sepisují objektivní zprávy o její činnosti. Veřejná kontrola přispěla podle expertních výzkumů ve všech zemích k větší transparentnosti práce policie, k širší důvěře veřejnosti a posílení kreditu policejní činnosti.