Praha, středa 14. srpna, 14.30:

Co platilo předevčírem, neplatilo včera, a co platilo včera, neplatí dnes. Je nyní naprosto zjevné, že odhady "vodohospodářů" jsou jen minimálně závazné pro nejbližší vývoj povodňové situace v Praze a uklidňující slova primátora Igora Němce ze včerejší noci mají už dnes jiný kontext. Není proto překvapivé, že některé komentáře o menší povodni v Praze se tak v kontextu s dalším zvyšováním hladiny Vltavy dostávají do důkazní nouze. Jenomže i vodohospodáři jsou omylní lidé a voda je nespoutaný přírodní živel. Je proto evidentní, že každé aktuální referování o situaci v hlavním městě má jen omezenou časovou platnost. Rozsah povodní v některých částech Prahy jako je například Zbraslav, soutok Vltavy a Berounky, Lahovice, Velká Chuchle, Kampa, Karlín, Holešovice a Troja je opravdu poměrně značný, nicméně zatím lze stále odhadovat, že i po protržení ochranných barier a vylití vody do Starého Města zřejmě přesto nedosáhne intenzity srovnatelné s jihem republiky.

Vysílání České televize v pragocentrismu ovšem nadále pokračuje. Je skutečně otázkou, proč se diváci z jiných koutů republiky musí stále dívat na přihlížející čumily, houkající policejní vozy projíždějící prázdnými pražskými ulicemi a na prosakující vodu mezi protipovodňovými barierami na staroměstském břehu Vltavy. V sekvenci "bez komentáře", která předpokládá jistou dramatickou schopnost vlastní výpovědi, vyznívá takovéto plácání filmovým materiálem opravdu trapně. Česká televize je i dnes vizuálně neuvěřitelně nepružná a nadále pokračuje ve stereotypním obrazovém zpravodajství, aniž by se snažila lidem přiblížit detailnější pohledy na jiné části postižených míst v České republice.Slovo divák je odvozeno od slova dívati se, bohužel však není příliš na co. Kde dnes zůstala všechna kdysi vyřčená slova o nenahraditelnosti tohoto rodinného stříbra?