"Po 11. září dokázal George Bush, že je pravým konzervativcem, který myslí vážně, co říká, ať jde o raketovou obranu anebo o snižování daní. Čelil problému tak velkému, jako byl japonský útok na Pearl Harbor, a plně mu dostál. Hovořil o desetitisících vycvičených teroristů, kteří jsou stále ještě na svobodě, a upozornil své posluchače, že Amerika už rozšířila své vojenské akce na Filipíny, do Bosny Hercegoviny a do Somálska. Tváří v tvář pochybnostem Evropanů ohledně rozšíření války proti terorismu mimo její první etapu Bush ukázal, že je zocelený pro dlouhodobé akce.Více než 1,3 milionů Američanů přišlo v druhé polovině loňského roku o zaměstnání a rozpočtový přebytek spolkly daňové škrty, větší výdaje na obranu a pokles podnikatelské důvěry po 11. září. Ve svém projevu však Bush působil upřímně, rezolutně a přesvědčivě. Plně si svou nynější vysokou voličskou podporu zasluhuje," konstatoval Daily Telegraph.

"'Bushova doktrína' o terorismu je v dnešní verzi daleko propracovanější [než dříve]," píše list Times a pokračuje: "Prezident dal najevo, že každá organizace, která zaútočí na americké občany nebo na americké zájmy bude považována za hrozbu americké národní bezpečnosti a bude s ní zacházeno podle toho. Je velmi významné, že byl ochoten identifikovat organizace Hamas, Islámský džihád a Hezbollah. Byl varován i Jásir Arafat a vedoucí představitelé národů na Blízkém východě, že Spojené státy nezaujmou dvojznačný postoj vůči teroristickému násilí, které je prováděno proti Izraeli. Důležité je také, že byly 'jmenovány a zostuzeny' Severní Korea, Írán a Irák. Bushova vláda sice vždy správně usilovala o izolaci Saddáma Husajna, ale nebylo jasné, kde stojí ohledně Severní Koreje a Íránu. Bush se rozhodl spojit válku proti terorismu s rozhodným úsilím izolovat nebo svrhnout teroristické státy, které obchodují se zbraněmi hromadného ničení - biologickými, chemickými a jadernými. Správně to identifikoval jako společnou hrozbu Spojeným státům i světu. Ony vlády v Evropě, které se snažily udržovat kontakt s Washingtonem a zároveň i s Íránem a Irákem si brzo budou muset vybrat. Je obtížné si myslet, jak by mohl Bush pronést takovouto řeč a otálet dlouhé měsíce, než zahájí vojenské akce."