Proč se olympijské a paralympijské hry nekonají současně?

11. 8. 2016 / Bohumil Kartous

Olympijské hry měly ideu pospolitosti: není přece důležité zvítězit, ale zúčastnit se. Pro sportovce už to sice dávno neplatí, zato to ale berou vážně různí jiní reprezentanti, třeba ti vládní nebo českotelevizní. Nevím přesně, kolik jich nutně potřebovalo odjet do Ria za povinnostmi a jaké povinnosti to jsou, ale bude jich tam asi hodně. Miliardový tanec okolo olympijských her a pozdvihování mrtvého pocitu národní hrdosti, který už dnes slouží pouze korporacím v jejich snaze o lepší vniknutí do identity jinak už dost otrlého konzumního človíčka, tak postrádá cokoliv z původního smyslu. Lidem, kteří z olympijských her vytvořili největší sportovní business planety, to ale nevadí a konzumentovi jde stejně jen o to hačat hezky u televize, papat chipsy, popíjet pivo a zároveň "sportovat". Česká spořitelna, aby posílila tento pocit "sounáležitosti", v rámci reklamních spotů ukazuje, který kraj byl ten den nejvíc loajální a "držel palečky u televize". O skutečnou pospolitost a sounáležitost ovšem nejde. Nechápu, proč se olympijské hry, které přitahují pozornost stovek milionů lidí, odehrávají separovaně od paralypijských her, na kterých soutěží sportovci s handicapem? Co je to za nesmysl? Proč se soutěže handicapovaných nemohou prolínat s ostatními soutěžemi v rámci olympijských her jako jednoho společného sportovního podniku? Proč nevyužít toho, že na stadionech i na dálku sleduje olympiádu spousta lidí, kteří se na paralympijské hry dívat nebudou? Kdyby se chtěl ještě někdo vrátit k původním myšlenkám olympijských her a upgradovat je na současnost, nabízí se tato jednoduchá myšlenka jako smysluplný podnět.

Vytisknout