Bodláky Václava Duška
16. 6. 2016 / Václav Dušek
Nebude dlouho trvat a vepříny začnou dodávat jateční kusy boubelatých kamarádů k odběru orgánů. Kdo dostane orgán k zachování života vezdejšího, bude muset upsat duši, namouduši, že nebude požírat vepřové, stane se vegetariánem, či veganem - nehodí se žrát bratry a sestry, nejsme kanibalové! I stane se, že vepřín hyzdící památeční místo drahé Romům, bude jakousi laboratoří... ale i tak, vládní čeládky zřejmě žerou vepřové po tunách, proto hrají rozmarná kolečka a odmítají vepřín zrušit, pučmelouni. Náklady nedovolí konat. Kulantní lži k vývozu. Lidské životy nemají cenu - a kdy asi měly?!
Rasista obdarovaný dárcem bratrem čuníkem, či jeho sestrou sviňkou, bude navždy vyřazen z lidské bílé šlechty! Smějete se? Kdo není rasista, ohrožuje rasu, u ďasa. Potřeba změn neustává. Profík politik, doktor práva plzeňského, myslitel, partyzán, pozvedá občas hlas, aby ho hanba nefackovala, že bere jidášský grošík za vysedávání s neblahou partou, která provětrává zákony, přihazuje si výplaty a - a dohromady jim je tuze blaze, válí se doma po podlaze; lehkoživka profík je opojen myšlenkou za zrušení přímé prezidentské volby. Tumáš, čerte, kropáč! Když nevíš kudy kam, dej do čela vola. Nezklame a orá brázdy pokroku, uráááááááá!
Dostane-li vepřový orgán Romák, pak musí volit mezi zbouráním vepřína, nebo přijetím daných povinností a nesmí zkoušet obezličku - jsem rasově znevýhodněn. Jakpak znevýhodněn, človíčku?! Zakazuje ti snad někdo vstupovat do herny a krmit blikající bedny penězi - vyhraješ tisíce a prohraješ ještě více. Rasismus v hernách neexistuje. Romáci jsou skvělí zákazníci, uznalí, hraví a draví. Peklo na zemi, ráj v nedohlednu!
Geneticky vyzbrojení čuníci nám ušlapou jednou provždy cestu ke svobodě a lásce. Toleranci budeme vyvážet do zabedněného zahraničí. My neplijeme na zastánce etnik, nepracujeme v žoldu nenávisti, nepochopení. Duchovní prznění bytostí odsuzujeme - poskytuje možnost zotročit člověna pomocí finančních pobídek, pobyty v zahraničních božských destinacích, plechovými oři za snové ceny, supermarkety nacpanými mj. i otrávenými mořskými plody; kulturní fronta v zápřahu vidiny dosažení superhonorářů, politikáři v politických mlhavých kruzích pějí písně dokola, podporování častuškáři a sladkbolnými pěvci, co vymývají mozky duchaplnýni texty a odposlouchanou muzikou; partajní šantalové pobíhají kolem voličského stáda, hafají a kaní v poloze nevěstící ničeho blaženého.
Otázky za milion. Budou vepřové transplantace platit všechny pojišťovny v tržním prostředí? A nezchudnou manažeři kupčící s vybranými financemi od nás pojištěnců? Nenapadne náhodou zastupitele lidu šťourat ve smlouvách - budeme uchráněni před zveřejněním našeho jména, když transplantáty vepříků naše tělo přijme bez ujímání? Před výkonem nám nebudou podstrkovány smlouvy o smlouvách budoucích - transplatovaný nesmí kouřit ani trávu, popíjet jakýkoli alkohol, jinak mu může být bez náhrady vyjmut transplantát. Jaká se nabízí záruka, že zachráněný se nezačne chovat vepřově?!
Na orgány již čekají pluky lehkoživků. Máš zaručeny dva životy. A možná i tři. Prasečáky se přejmenují a ponesou název: Vepřové obzory - štastné výhledy. Nebude trvat dlouho a začnou se transplantovat prý i mozky, ovšem pouze tomu, kdo doloží, že se nechoval a nechová jako dobytek. Trvalá změna posune vědecký pokrok o milimetr dále - a mimozemské kultury nás pozorují s údivem, čeho jsme schopni. Domů si nás vzít nechystají - proletí kolem naší země talíř se školním výletem ze vzdálené galaxie za desatero černými děrami a ve sluchátkách zděšení školáci slyší: Kdo nebude poslouchat, toho pošleme do zemského zapomenutí. Opravdu? Nu, mimozemšťanů se mezi námi nachází dostatek. Každý známe toho svého roztomilého, že?
S vepřovými hody konec, kanibalové, kdo se chce dočkat budoucnosti ve zdraví! Vepřové zdraví, záruka růžové budoucnosti...
Vytisknout29.6. 2016 / Václav Dušek
Vracet se do míst dětství a divokého mládí se nemusí vyplatit. Ocitnete se nečekaně v chladné cizině - i když se proletářský Karlín změnil k nepoznání, ano, k lepšímu, přesto vám zatrne, řeknete si smutně: Kde domov můj! Ještě že řeka teče stejným ko...
23.6. 2016 / Václav Dušek
Nezávislostí pohazujeme ve slovních šarádách obratně a bez zábran. Závislost drží kdekoho pevně v klinči - přetahovaná o kormidlo loďky Čechurky už nikoho nevzrušuje. Odvaha k nezávislosti nestačí. Strůjci i vykladači svobodného světa naopak potřebuj...
23.6. 2016 / Václav Dušek
Krásný hled je na ten boží svět. Modlete se, modlete se, modlete se - abyste nepadli do rukou felčarů; jak vám objeví chorobu, budou si vás posílat dokolečka a udělají z vás chcípáčka. Jenže, kam se hrabou tihle doktoři. V našem požehnaném kraji poř...
9.6. 2016 / Václav Dušek
Evropa v ohrožení. Desetisíce běženců riskuje holé životy, aby dosáhli břehů zemí zaslíbených, kde čeká mír, bohatství, klid, pochopení. Mafiánští mizerové vysají z prchajících úspory - čluny nemusí doplout. Moře kolébka, i hrobka snílků. Můžeme se d...
4.6. 2016 / Václav Dušek
Chybíš -li, vážený souputníku, v našem mrňavém bulvárním orloji, jako bys zemřel. Lid chce číst pohádky pro dospělé - neboť všední život jest nuda, nuda a šeď. Bulvárně tvořit není legrace. Ke všemu můžeš být v ohrožení, že jakýsi halama po tobě vztá...
2.6. 2016 / Václav Dušek
Doby strnulých hrdinů zvolna odeznívají. Podívejte, drazí občané, u nás doma stálá možnost vystoupat k vrcholu nesmírné blaženosti. Prezidentský úřad se nám údajně silně otřásá v samotných demokratických základech položených v jílovitém terénu. Do bo...