Proč by švýcarský model pro Británii nefungoval

15. 6. 2016

Pro Nigela Farageho je situace jednoduchá. "Lidé v Norsku a Švýcarsku... jsou šťastní," prohlásil předseda strany UKIP. "Tyto země mají vlastní smlouvy, aby udržovaly ten typ obchodního vztahu, který si přejí."

To je standardní farageovská linie. Jeho strana spolu s mnoha členy Konzervativní strany vyzývá k odchodu Británie z Evropské unie.

Vláda Davida Camerona varuje před masivními ekonomickými ztrátami, pokud se voliči rozhodnou pro odchod z EU. Oponenti tvrdí, že takové řeči jsou jen strašení. Švýcarsko nebo Norsko přece také nejsou v EU - a oběma zemím se dobře daří.

Argument na první dojem zní zajímavě. Bylo by pro Brity, kteří již mají zvláštní postavení v EU, situaci dovést k dokonalosti a stát se Švýcarskem s jadernými zbraněmi? Jinak řečeno, může být Británie součástí Evropy jak ekonomicky, tak vojensky, ale bez bruselské byrokracie a předpisů?

Mnoha britským voličům to může připadat zajímavé, ale takový výsledek je jen iluze: Ani norský, ani švýcarský model totiž není realistickou volbou pro Británii.

To lze velmi jednoduše ukázat na Norsku. Země dvakrát odmítla vstup do EU a je součástí Evropského ekonomického prostoru od roku 1994. Zastánci Brexitu ale nehovoří o ceně, kterou musí Oslo platit za přístup na jednotný trh: Členové Evropského ekonomického prostoru (EEA) musejí přispívat do Kohezního fondu, který vyrovnává sociální nerovnosti v EU. Norsko se také podílí na řadě jiných programů EU a platí stejné příspěvky, jako členské státy, které se jich účastní.

Dohromady jde o více než 850 milionů eur ročně. Když vezmete v úvahu, kolik peněz nyní Británie z EU dostává, Norsko platí na hlavu téměř stejnou částku jako Británie.

Navíc Norsko musí dodržovat nespočet evropských předpisů, jako o volném pohybu pracovních sil, bez toho, aby mělo možnost ovlivnit chod instituce EU. Pokud by Británie opustila EU a vstoupila do EEA, dál by platila a dodržovala předpisy z Bruselu - ale neměla by již příležitost účastnit se jednání, která formují evropský trh.

"Britové by ztratili vliv v EU, ale museli by dodržovat pravidla," říká Dennis Snower, šéf Institutu pro světovou ekonomiku v Kielu. Norský i švýcarský model pro Británii jsou podle něj "fantazií" a strategie příznivců Brexitu je založena na emocích.

Švýcarsko není členem EEA, ale vyjednalo asi 150 dvojstranných smluv s EU během zhruba 25 let. Ve výsledku může značně profitovat z evropského jednotného trhu - ale například nikoliv v oblasti finančních služeb. To by pro Británii znamenalo významný problém, protože finanční sektor je pro britskou ekonomiku velice důležitý. A také Švýcarsko neustále přijímá evropské předpisy, aby zajistilo slučitelnost s EU, a tak jako Norsko nemůže ovlivnit jejich podobu.

Podle Stephana Breitenmosera je nerealistické, že by Británii stačil švýcarský model, a kromě toho za dva roky Británie nedokáže vyjednat to, co Švýcaři za 25 let. Jednání o dvoustranných smlouvách s EU jsou mimořádně obtížná.

To platí tím spíše, že by EU měla jen málo důvodů udělat stejné ústupky, jako ve švýcarské kauze.

Jisté je, že Britové nemohou mít vše. Nebylo by možné otočit se politicky k EU zády a přitom stále udržovat ekonomické výhody spojené s jednotným trhem.

Podrobnosti v angličtině: ZDE

Vytisknout