BRITÁNIE SE ROZPADÁ - DOPADNE EU STEJNĚ?

Stoupenci Brexitu pustili ze řetězu fúrie, které sami nezvládnou

14. 6. 2016

Vzbudíme se ráno po referendu dne 24. června a vzpomeneme si, že jsme byli umírněný národ, kterého nedokázali svést na zcestí svou píšťalou krysaři ani z ultrapravice, ani z ultralevice? Moc s tím nepočítejte. Víme, jak lze zničit civilizované demokracie vlnou rasismu a xenofobie. A ať referendum dopadne jakkoliv, kam bude dál směřovat veškeren tento hněv?

Angličtí fotbaloví fanoušci v Marseille to říkali jednoznačně: "Ať jde Evropa do prdele, všichni hlasujeme pro odchod!" skandovali. Přesně tak skálopevně jsou o nutnosti odchodu Británie z EU v Británii přesvědčeni mnozí voliči Labouristické strany. Zacpávají si uši a neakceptují věcné protiargumenty, píše Poly Toynbee.

V ústředí Labouristické strany v Londýně telefonují mladí dobrovolníci labouristickým voličům a snaží se je přesvědčit, aby hlasovali pro setrvání Británie v EU. Setkávají se s odporem, všichni chtějí hlasovat pro odchod. "Podporoval jsem Labouristickou stranu celý život, ale teď chci z EU odejít," zní jednotný hlas. Proč? Prvním argumentem je odpor vůči imigrantům. Na druhém místě je lživé tvrzení, že Británie posílá každý týden do EU 350 milionů liber. "Chci svou zemi zpět - třetí argument." A čtvrtý: "Chci, aby pro setrvání Británie v EU nehlasoval vůbec NIKDO."

Zkuste argumentovat fakty a nedostanete se nikam. Varujte tyto labouristické stoupence před tím, co se jim stane, až se dostanou k moci ultrakonzervativci Johnson a Gove, je jim to jedno. Varujte je, že dojde ke zrušení zaměstnaneckých práv - neposlouchají. Varujete je před hospodářskou krizí, vyvolanou Brexitem - argumentují: "Zastavte příchod imigrantů."

Je to zvuk toho, jak se Británie rozpadá. Zmizel náš umírněný, tolerantní image. Představme si, že Brexit zvítězí a o dva roky později bude premiér Boris Johnson stále ještě zahlcen hašteřivým jednáním s EU o britském odchodu. Tito lidé, kteří si nyní přejí Brexit, nezaznamenají žádnou změnu, kolem nich budou titíž migranti, budou mít tentýž pocit bezmocnosti. Prohloubí se hospodářská recese, dojde k dalším hlubokým škrtům. Tito voliči nepřijmou vinu za svou vlastní hloupost. Staré problémy zůstanou neřešeny - ekonomika závislá na finančních institucích a bublinách na trhu s nemovitostmi, nízká kvalifikace zaměstnanců, nízká produktivita, drsně omezené veřejné služby, zničené naděje. Gove a Johnson riskují, že nezvládnou fúrie, které pustili ze řetězu.

Bude to plodná chvíle pro nějakého ještě horšího demagoga, který bude vyžadovat deportaci všech imigrantů, kteří už v zemi jsou. Očekávejme intenzivní nenávist vůči "elitám" - nenávist vůči parlamentu a antipolitiku, znudění samotnou demokracií. Posílí nenávist vůči Evropě, vůči Bruselu, že nás úmyslně ožebračil. Rozdmychány budou staleté antipatie.

Pokud se stoupencům setrvání Británie v EU přece jen podaří těsnou většinou vyhrát, David Cameron bude asi naléhat na ostatních 27 členských zemí EU, aby došlo k určitému omezení imigrace. Po předsmrtné britské zkušenosti, vzhledem k tomu, že ve Francii síli Národní fronta Marine Le Penové, že Polsko a Maďarsko řičí ultrapravicí a hrozí ještě horší vývoj, zdá se, že některé změny budou nutné.

Mysleli jsme, že se tohle v Británii nemůže stát. Vzbudíme se ráno po referendu dne 24. června a vzpomeneme si, že jsme byli umírněný národ, kterého nedokázali svést na zcestí svou píšťalou krysaři ani z ultrapravice, ani z ultralevice? Moc s tím nepočítejte. Víme, jak lze zničit civilizované demokracie vlnou rasismu a xenofobie. A ať referendum dopadne jakkoliv, kam bude dál směřovat veškeren tento hněv?

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 14.6. 2016