Napjaté vztahy mezi Paříží a Varšavou před summitem NATO

8. 2. 2016

Setkání skupiny polských novinářů s představiteli a experty francouzských ministerstev obrany a zahraničí proběhlo minulý týden v klíčovém okamžiku. Minulé úterý se v Paříži s ministrem obrany Jeanem-Yvesem Le Drianem setkal polský ministr obrany Antoni Macierewicz. A 10. - 11. února v Bruselu během schůzky ministrů obrany NATO padnou nejdůležitější rozhodnutí ohledně červencového summitu.

Z francouzské strany se dialogu s polskými novináři účastnili poradci šéfů ministerstev obrany a zahraničí. Jednání proběhlo podle zásady Chatham House, tedy bez práva na přesné citace.

Francouzští politici zdůrazňují, že souhlasí s posílením "východního křídla NATO". Podle jejich názoru je však aliance povinna připravit se na možnost reakce ve všech směrech. Tvrdí, že koncepce "NATO 360" není v rozporu s tím, co chce Varšava, protože francouzské obrněné síly s tanky Leclerc by cvičily v Polsku a letouny Rafale a Mirage by plnily úkoly ochrany vzdušného prostoru na polském území. Podobně také považují ruskou agresívní politiku za největší ohrožení míru v Evropě.

Nicméně vize, kterou nastiňují několik měsíců před summitem NATO, je radikálně odlišná od polských očekávání. Polský prezident Andrzej Duda a nejdůležitější politici vládní stany PiS deklarovali, že jejich cílem je shoda na vybudování stálých základen v Polsku a současně zrušení dohody NATO - Rusko z roku 1997, která omezuje rozmístění stálých základen a větších vojenských jednotek na území nových členských zemí.

Je známo, že rozhovory ministrů obrany se minulý týden odehrávaly v chladné atmosféře. Podobné názory jako Francouzi vyjadřují Němci a řada jiných členů aliance.

Francouzští politici si všimli, že k otázce základen v Polsku se mnohem měkčeji vyjadřuje ministr zahraničí Witold Waszczykowski, který hovoří o "likvidaci infrastrukturního deficitu".

Navíc polsko-francouzským vztahům neslouží vyšetřování tendru na vrtulník Caracal, které je v Paříži komentováno pobouřeně. Podle komentářů došlo v minulosti v tendrech na ostré střety s konkurencí, ale nikdy se nestalo, že by vítězná nabídka byla napadena následující vládou.

Francie je také zklamána nedostatkem realizace bombastických slibů ministra Macierewicze z listopadu 2015. Sliboval tehdy pomoc ve válce s "islámským státem". Ale konkrétní návrhy ze strany Paříže, především co se týče jejích aktivit ve Střední Africe, zůstaly prakticky bez odpovědi.

Francouzští politici zdůraznili, že z kombinace strategických koncepcí obou zemí by mělo něco vzejít.

Francouzi tvrdí, že aliance musí rychle reagovat na hrozby nejen ze strany Ruska, ale také z Blízkého východu a Střední Afriky. Síly by měly mít elastický charakter odpovídající typu hrozeb a být připraveny na akce v libovolném směru.

Francie tvrdí, že v Polsku jsou již stálé instituce aliance, například výcvikové centrum v Bydhošti a velitelství Severovýchodního mnohonárodního sboru ve Štětíně, které ovšem nejsou součástí struktury NATO, ale mohou být aliancí využívány.

Jak prohlásil jeden z expertů, důležitější je vytvoření skutečných sil okamžité reakce NATO, než jejich vazba na určité území, protože lepší je investovat do výcviku vojáků, než do betonování.

Podle Francouzů cílem varšavského summitu má být především shrnutí toho, co se podařilo uskutečnit od summitu v Newportu v roce 2014. Členské země by měly doložit, zda realizovaly slib zvýšit výdaje na obranu na 2 % HDP, jaký je jejich podíl na budování sil rychlé a okamžité reakce.

Aliance by podle Paříže měla nejprve uvést v život závazky z Newportu, ověřit, zda jednotky delegované do sil okamžité reakce jsou s to společně plnit zadání vyplývající z přijatých kontingenčních plánů a teprve pak přijímat další závazky. Bez toho by podle Francouzů z NATO vznikl diskusní klub nad obrannými koncepcemi, které se nikdy nerealizují.

Zdroj v polštině: ZDE

Vytisknout