Nový závod ve zbrojení, který Pentagon zahajuje proti Rusku, není pro Evropu dobrá zpráva

10. 2. 2016

Americký ministr zahraničí Ash Carter uvedl, že americké vojenské výdaje pro Evropu budou zčtyřnásobeny ve světle "ruské agrese". Naproti tomu finance na boj proti Islámskému státu mají být zvýšeny jen o padesát procent. Signál z USA je jasný: Pentagon najednou považuje Rusko za nebezpečnější než Isis.

Mění se tak postoj, kdy Spojené státy doposavad neprojevovaly výraznější zájem o Evropu, píše v deníku Guardian Mary Dejevsky. Nové finance na zbrojení v Evropě mají uhradit stavbu nových základen a skladišť zbraní v Polsku a v pobaltských státech. Místním vojskům NATO se dostane dalšího výcviku, moderní výzbroje a většího množství cvičení.

Je docela dobře možné, že nynější oznámení o zvýšení financí pro frontové státy Severoatlantického společenství je jen dočasným propagandistickým ústupkem před vrcholnou schůzkou NATO v červenci a po ní to bude rychle zapomenuto. Pravděpodobnější ale je, že rozhodnutí poskytnout tyto výdaje je reálné - a načasování by nemohlo být horší. Stejně znepokojující jsou vyhlídky pro budoucnost Evropy.

Rozhodnutím zvýšit vojenské výdaje pro východní část Evropy posílají Spojené státy Rusku záporný signál v době, kdy jsou pro to daleko menší důvody než za dlouhou dobu. Je tomu téměř dva roky, co Rusko anektovalo Krym, a půldruhého roku od sestřelení letadla MH17. Boje na východní Ukrajině utichly, neexistují důkazy, že by Rusko dál posílalo výstroj a výzbroj protikyjevským vzbouřencům a je naděje, že by mohla být splněna dohoda o příměří z Minsku, a že by celistvost Ukrajiny - bohužel bez Krymu - mohla být víceméně zachována.

V Rusku se Sýrie angažovala ve válce proti Isis, pomáhá tam organizovat jediný diplomatický proces, který tam existuje, a v principu souhlasila, že prezident Asad bude muset nakonec odejít. Pokračující podpora Moskvy je také nezbytná pro realizaci jaderné dohody s Íránem. První reálné vyhlídky na zlepšení vztahů s Ruskem byly tak rychle zlikvidovány.

A ještě horší je, že vysláním nového vojenského financování specificky do Polska a do "nových" zemí NATO vysílají Spojené státy dva další - nové- signály. Prvním je, že Washington je ochoten přijmout přímou odpovědnost za bezpečnost těchto zemí. To těmto zemím dává možnost, aby se nijak nesnažily o normalizaci vztahů se svým velkým sousedem. Nutně to zvýší ruský pocit ohrožení a vyvolá to novou spirálu v závodech ve zbrojení. Není možno vyloučit i nové jaderné zbraně.

Druhou zápornou skutečností je, že zase jednou budou EU a evropské členské země NATO mít možnost odložit spoléhání na vlastí obranu, která přece jednou už konečně musí vzniknout. Obamův nezájem o Evropu začínal mít pozitivní dopad: Evropa si začínala uvědomovat, že musí zkoordinovat svou obranu, zvýšit vojenské výdaje, začít vážně jednat s Ruskem o společné bezpečnosti a konečně začít jednat jako dospělý. Nyní se Evropa bude moci vrátit ke svým starým, rozhádaným, neefektivním způsobům, v naději, že každý další americký prezident bude ochoten vojensky bránit Evropu a bude-li to zapotřebí, zase ji zachrání.

Kompletní článek v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Středa 10.2. 2016