S Mary Dejevsky v zemi za zrcadlem

10. 2. 2016 / Karel Dolejší

V úvodu Dejevsky tvrdí, že Pentagon zvýšil rozpočet na aktivity v Evropě čtyřnásobně, zatímco rozpočet na boj s IS "jen" o 50 %. Z toho vyvozuje, že Pentagon údajně považuje Rusko "najednou" za "větší hrozbu, než islamisty". Faktem ovšem je, že Pentagon na aktivity v Evropě chce vynaložit 3,4 miliardy dolarů, zatímco na boj s IS žádá 7,5 miliardy ZDE. Podle logiky komentátorky tedy 3,4 miliardy dolarů musí být více, než 7,5 miliardy. I velmi podprůměrný absolvent základní školy pozná od pohledu, že druhá zmíněná částka je více než dvojnásobkem první. Mary Dejevsky to ovšem nepozná. Neumí rozlišovat mezi absolutním a relativním navýšením, nedovede si spočítat, že Pentagon stále na posílení východního křídla NATO vynaloží pouze 45,3 % výdajů na boj proti IS.

Z toho, jak Pentagon navrhl rozpočet na rok 2017, tedy vůbec neplyne, co z něj Dejevsky vyvozuje. Pentagon v nedávné době, již za Obamy, stáhl z Evropy veškerou těžkou výzbroj a dva brigádní bojové týmy. Teď se jeden z těchto brigádních týmů vrátil. Americká vojenská přítomnost na kontinentě tedy není ani na úrovni, na níž byla, když se stal Obama prezidentem. A podle rozpočtu Pentagonu na rok 2017 se stále na úroveň z roku 2008 nevrátí. Podle Dejevsky se ovšem jedná o "závody ve zbrojení", které údajně vyvolávají Američané.

Pentagon zvyšuje výdaje na činnost v Evropě čtyřnásobně jednoduše právě proto, že se o obranu Evropy pětadvacet let vůbec nestaral - a teď to ve velmi omezené míře dohání, protože mu bohužel nic jiného nezbývá. Jestliže jste dělali pětadvacet let chybu, je ovšem přísně zakázáno se ji pokoušet napravovat. Kdykoliv.

Dejevsky píše o "stavbě nových základen" ve Východní Evropě. Kdyby ovšem skutečně četla dokumenty, jimiž se údajně zabývá, věděla by, že o žádné základny v nich nejde. Vojenské základny na území nových členských zemí NATO zapovídá Smlouva NATO-Rusko z roku 1997, kterou NATO neruší. A celá koncepce americké armády prosazovaná za Obamy počítá s tím, že v případě krize budou jednotky do krizových oblastí nasazovány přímo z kontinentálních USA, nikoliv z předsunutých základen. Americké jednotky podle rozpočtu Pentagonu na rok 2017 mají na východním křídle NATO rotovat, tzn. přijedou ze základen v USA na chvíli na cvičení a poté opět odjedou. Základna je ale instalace, na níž jsou jednotky trvale přítomny. - Jiná věc jsou předsunuté sklady výzbroje. Pentagon v posledních měsících rozmístil na území Rumunska a pobaltských zemí asi 250 kusů obrněné techniky v předsunutých skladech. Německý Bundeswehr provozuje dohromady 225 tanků. Francie má u bojových útvarů 200 tanků Leclerc. Jen samotná ruská 4. gardová Kantěmirovská divize provozuje 310 tanků a 442 kusů další těžké obrněné techniky. V Západním vojenském okruhu bude mít Rusko brzy 4 takové tankové jednotky, plus řadu menších.

Boje na východě Ukrajiny probíhají v posledních dnech opět s frekvencí 50 - 80 ozbrojených útoků "separatistů" na ukrajinské pozice denně. Rusko před několika dny zahájilo společné vojenské manévry se "separatisty" v "Doněcké lidové republice", další probíhají u hranic. Dejevsky píše, že boje "utichly". To ale naprosto není pravda, existuje opět velké riziko eskalace bojů. A Minské dohody "separatisté" ani v nejmenším neplní, zatímco Západ vyvíjí masivní tlak na Kyjev, aby své závazky plnil bez ohledu na chování protistrany.

Ještě než Pentagon mohl cokoliv oznámit pro rok 2017, Rusko oznámilo vznik dvou nových armád a 4-5 nových divizí, z toho 2 tankových. Z obou armád 1. tanková armáda již byla během letošní zimy zformována, další velká jednotka této kategorie vzniká ve Voroněži, nedaleko ukrajinské hranice. Jedna americká tanková brigáda přisunutá do Evropy má ve výzbroji zhruba 60 tanků. Ruská tanková armáda o dvou divizích může mít přes 600 tanků. Více, než kolik jich teď mají v Evropě Francie, Německo a Spojené státy dohromady. Vyprovokoval snad Pentagon události, které předcházely jeho rozpočtu zveřejněnému v nedávných dnech?

Jestliže je spolehlivě dokázáno, že Moskva v Sýrii směřuje stále 70 - 80 % všech náletů na umírněnou opozici a právě nyní vraždí po stovkách civilisty kazetovými bombami nasazovanými prakticky každý den, Dejevsky napíše, že se Rusko angažuje ve válce proti ISIS, s níž ale téměř vůbec nebojuje. Mírový proces v Sýrii ztroskotal kvůli obléhání Aleppa a nemůže nikam dospět, jestliže se Moskva rozhodla zničit jediné partnery, kteří by se takového procesu mohli zúčastnit. S "islámským státem", který za jinak stejných okolností v Sýrii přežije zničení umírněné opozice v tandemu ruského letectva s Íránem najatými šíitskými džihádisty, ovšem žádná jednání probíhat nebudou. Obamova dohoda s Íránem zjevně naprosto nefunguje, jak ukazuje mj. horečná stavební činnost v tajném výzkumném středisku v Parčinu ZDE. Až koncem února íránští konzervativci potvrdí svou mocenskou nadřazenost nad kruhy kolem prezidenta Rúháního, matoucích signálů z Teheránu jistě ubude.

Bylo by komické, kdyby nebylo tragédií, že Dejevsky spekuluje o tom, jak vojenská pomoc "demotivuje" nové členské země NATO v kauze zlepšování vztahů s Ruskem. Neexistuje už v sousedství Ruska demokratický stát se sebevětší dávkou dobré vůle k dohodě, který by neměl vážné problémy s Moskvou. Finsko i Švédsko se postupně vyrovnávají s faktem, že i ony mohou být napadeny, a posilují své ozbrojené síly. Podle nejnovější pojmové inovace z Kremlu neexistuje nic takového, jako vzdušný prostor NATO ZDE. Tím se ovšem naznačuje, že si Rusko nenechá od NATO mluvit do toho, kam létají jeho vojenská letadla, nedovolí alianci zajišťovat bezpečnost vzdušného prostoru jednotlivých členských států a ručit za ni...

Obamův nezájem o Evropu projekt společné evropské obrany nikam neposunul, tento projekt je totiž mrtev a musel by být zahájen úplně od počátku. K tomu ale naprosto chybí politická vůle, organizační schopnosti a jak se ukazuje, také ochota vynaložit potřebné prostředky. Jestliže Rusko definuje v poslední redakci národní bezpečnostní strategie vydané o Vánocích 2015 NATO jako hlavní hrozbu, publikace rozpočtu Pentagonu v únoru 2016, která počítá s částkou 3,4 miliardy dolarů - tj. s 0,85 % oficiálního ruského vojenského rozpočtu na rok 2016 - na operace v Evropě, to bezesporu nemohla nikterak ovlivnit.

Z neuvěřitelně ubohé, nevěcné a nekvalifikované britské veřejné diskuse o bezpečnostních otázkách, ve které během posledních měsíců úplně chybějí fakta a zaznívají místo nich originální "imprese" z dílny Jeremyho Corbyna, Simona Jenkinse (mj. šťastného vynálezce protiponorkových "dronů" údajně likvidujících ponorku jako zbraň) nebo Mary Dejevsky, jsem upřímně zděšen. Smířit se s ní dokážu snad jedině proto, že v ČR se dokonce intenzívně diskutuje o mobilizaci hasičů a myslivců...

Vytisknout