Krize Evropské unie sílí: Schengen je po amsterodamských rozhovorech před zrušením

25. 1. 2016

V reakci na uprchlickou krizi zpochybnily vlády Evropské unie budoucnost schengenské zóny volného pohybu a připravily se k znovuzavedení pasových kontrol.

Vlády Evropské unie jsou obětí zvyšující se paniky. Zoufale se snaží zpomalit počet příchozích uprchlíků, zatímco je zjevné, že se jejich počet bude naopak zvyšovat. Od začátku roku 2016 přišlo z Turecka do Řecka 35 000 lidí, dvacetinásobek počtu uprchlíků, kteří přišli za stejné období v loňském roce.

Klaas Dijkhoff, holandský ministr pro migraci, uvedl, že vlády mají požádat Evropskou komisi o svolení provozovat pohraniční kontroly déle než jen do letošního května, protože počet uprchlíků přicházejících do Evropy se nesnižuje.

Podle schengenských předpisů mají vlády právo suspendovat schengenský systém na dobu dvou let, čímž by uštědřily zásadě volného cestování po Evropě potenciálně smrtelnou ránu.

Během posledního týdne činí politikové v jednotlivých evropských zemích a vysocí činitelé Evropské unie stále alarmističtější prohlášení ohledně budoucnosti schengenské zóny. Varují, že by se mohla rozpadnout do několika týdnů a s tím přinést riziko rozpadu celé Evropské unie.

Země, které nesou břemeno masového přílivu více než 1 milionu uprchlíků, zaútočily na Řecko. Rakousko otevřeně odmítlo argumenty Atén a varovalo, že Řecko by mohlo být ze schengenské zóny vyloučeno. Německo a Švédsko se k této kritice přidaly. Tyto tři země celkem přijaly více než 90 procent všech uprchlíků, ale začínají svou liberální politiku zpřísňovat.

Vlády Evropské unie jsou obětí zvyšující se paniky. Zoufale se snaží zpomalit počet příchozích uprchlíků, zatímco je zjevné, že se jejich počet bude naopak zvyšovat. Od začátku roku 2016 přišlo z Turecka do Řecka 35 000 lidí, dvacetinásobek počtu uprchlíků, kteří přišli za stejné období v loňském roce.

Dohoda mezi EU a Tureckem nijak nenaznačuje, jak by Turecko mohlo příliv uprchlíků zastavit, a Evropská unie se kromě toho nedokáže dohodnout o tom, jak financovat 3 miliardy euro, které Turecku přislíbila, i když Německo chce dát Turecku více peněz.

Rozdílné postoje k Řecku v EU odhalily další rozpory v Evropské unii. Itálie, Lucembursko a Evropská komise odmítly jakékoliv úvahy o možném potrestání Řecka či o jeho vylučování ze schengenské zóny.

Nicméně se zdá, že bude opevněna severní hranice Řecka, takže statisíce uprchlíků zřejmě uváznou v Řecku, dokud se Evropská unie nedohodne o konkrétní politické strategii.

Slovinský premiér Miror Cerar navrhl, aby byly na hranici mezi Řeckem a Makedonií rozmístěny tisíce policistů a uzavřely tak cestu do Evropy. "To by vyslalo signál, že nemá cenu se vydávat na cestu do Evropy," napsal Cerar. Ioannis Mouzalas, řecký ministr pro imigraci, řekl, že takové plány by "proměnily jeho zemi v hřbitov duší. Dodal, že jeho vláda nebyla o slovinském plánu plně konzultována.

Belgický ministr pro imigraci Theo Francken požadoval vytvoření uzavřených "vazebních středisek" pro 300 000 lidí, které by na řeckém území provozovala Evropská unie. Vyjádřil se, že "Řekové musejí nést následky" toho, že nedokážou zastavit proud uprchlíků.

To vyvolalo zuřivou reakci Ioannise Mouzalase, řeckého ministra pro imigraci. Ten řekl: "Je velmi obtížné bránit malým člunům v příjezdu, pokud je nebudeme potápět a střílet na lidi v nich, co je proti evropským hodnotám a řeckým hodnotám a to dělat nebudeme."

Řecko reagovalo na nátlak od některých členských zemí EU hněvivě. Yiannis Mouzalas řekl, že Evropská unie nemá koho obviňovat, a tak si dělá z Řecka obětního beránka. "Evropská krize bude humanitární krizí v Řecku, kde uvíznou tisíce uprchlíků," varoval.

Podrobnosti v angličtině ZDE ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 25.1. 2016