Azylová politika Norska se v důsledku Ruska octla v chaosu

25. 1. 2016

"Je překvapující, že vláda jedná tak brutálně," řekl Atle Sommerfeld, biskup z Borge, norské televizi NRK. Olav Øygard, biskup z Nord-Hålogalandu, konstatoval: "Lidská důstojnost je znásilňována. Cena člověka je nekonečná, bez ohledu na to, odkud pochází."

Církev a lidskoprávní organizace ostře zaútočily na rozhodnutí norské vlády deportovat uprchlíky zpět do Ruska.

Člověk by si myslel, že lidi, kteří mají takovou výdrž a takové odhodlání, že se pěšky dostanou až za polární kruh a jedou v mrazu na kole z Ruska do Norska, by každá rozumná země vítala a považovala za obrovský přínos, poznamenává Andrew Stroehlein. 

Pokusy norské pravicové vlády deportovat stovky uprchlíků do Ruska se octly v chaosu poté, co Moskva deportace odmítla a norští politikové se octli kvůli deportacím uprchlíků pod ostrou palbou kritiky od církve a od lidskoprávních organizací.

Během celého minulého týdne docházelo k zmateným scénám v detenčním uprchlickém táboře v norském městě Kirkenes nedaleko ruské hranice, kde byly plánované deportace uprchlíků zpět do Ruska opakovaně odkládány a uprchlíci byli krátce zatčeni a pak zase propuštěni poté, co norští opoziční politikové ostře zkritizovali vládní politiku deportací.

Nicméně v úterý večer bylo do ruského Murmansku deportováno z Norska 13 žadatelů o azyl. Mezi nimi byl uprchlík z Jemenu, jehož případ vyvolal v Norsku další silné pochybnosti o tom, že by Rusko bylo pro uprchlíky bezpečnou zemí. Norsko neposílá jemenské uprchlíky zpět do Jemenu, protože se to považuje pro ně za příliš nebezpečné.

Abdullah, 29, byl odvezen do Murmansku, kam dorazil ve středu v mrazu kolem -30 stupňů Celsia. Jeho dočasné ruské vízum, které mu umožnilo přijít do Norska, vypršelo ten den. Abdullah byl nucen přespat v mrazu na ulici a pak se udal policii. Moskevský soud ho pokutoval částkou 5000 rublů a vyhostil ho z Ruska. Abdullah má 10 dní na to, aby se odvolal.

Rusko protizákonně navrací osoby, jimž byl odmítnut azyl, do jejich země původu, pokud nemají peníze a vízum k cestě do třetí země. Mohammad Ahsan Rashid, Abdullahův právník v Oslu, konstatoval, že jeho deportace do Jemenu bude znamenat, že "Norsko ho posílá rovnou na smrt".

Podle Jeleny Burtinovové z organizace Občanská pomoc v Moskvě čelí uprchlíci žádající o azyl v Rusku mnoha překážkám. "Obyčejně je jim azyl odmítnut, soudci se staví na stranu imigrační služby."

Evropský soud pro lidská práva kritizoval Rusko za vracení lidí do zemí, kde jim hrozí mučení nebo nelidské zacházení. Soud odsoudil v říjnu Rusko za to, že deportovalo tři žadatele o azyl do Sýrie.

Asi 80 uprchlíků, většinou ze Sýrie a z Afghánistánu, stále čeká v táboře v Kirkenes na deportaci do Ruska. V neděli jim bylo dovoleno nakrátko opustit tábor, ale nejbližší město je ve vzdálenosti 20 km a není tam žádná doprava. Uprchlíci si stěžovali reportérům, že v detenčním středisku není dostatek potravin a nejsou tam žádné léky.

Ahmed Isam, 26, súdánský student, napsal dopis norské imigranční ministryni Sylvi Listhaugové, že zacházení s ním v detenčním táboře mu "připomíná, jak byl mnohokrát zatčen represivním súdánským režimem za svůj pokojný aktivismus a za obranu svých práv a práv utlačovaných lidí".

Tři uprchlíci, včetně jedné těhotné ženy, utekli ve středu z detenčního střediska v Kirkenes a dostali útočiště v místním farním kostele. Policie sdělila médiím, že možná rozbije dveře kostela, ale omluvila se za tělesnou prohlídku ženy, která uprchlíkům pomohla utéci. Tato žena a další dvě osoby čelí možnému odsouzení na dva roky do vězení.

"Je překvapující, že vláda jedná tak brutálně," řekl Atle Sommerfeld, biskup z Borge, norské televizi NRK. Olav Øygard, biskup z Nord-Hålogalandu, konstatoval: "Lidská důstojnost je znásilňována. Cena člověka je nekonečná, bez ohledu na to, odkud pochází."

V Norsku zažádalo o azyl v roce 2015 asi 31 000 lidí. Z nich dostalo 18 431 osob trvalý pobyt a 7825 lidí bylo odmítnuto, včetně 500 dětí.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout

Obsah vydání | Pondělí 25.1. 2016