"Bylo by jen opakováním truismů dokazovat, jaký význam má překladová literatura pro duševní růst národa. Naše planeta se zmenšuje, národní svéráz si v nádheře nedotčení mohou uchovat jen lokální primitivismy. Intelekt světa spěje k přiblížení a prolnutí, izolovaný národní intelekt chtě nechtě klesá mezi lokální primitivismy, jakkoliv nádherná byla jeho minulost. Původní literatura bez prolnutí literaturou přeloženou sdílí tenhle osud.“ (Josef Škvorecký, IV. sjezd Svazu čs. spisovatelů, 1967)

Je to logické: znovu a znovu přicházejí další a další důkazy o tom, že pro stimulaci originality a nových myšlenek je zapotřebí interakce mezi nejrůznějšími kulturními postoji a zkušenostmi. Je to stejné jako v genetice: když budete mít děti se svým bratrancem či sestřenicí, zdegenerujete. Naopak nejnadanější děti se rodí partnerům, jejichž genetická výbava je nejodlišnější. Mezinárodní měnový fond upozorňuje, že příchod imigrantů povede k stimulaci ekonomiky. Psychologové a sociologové upozorňují, že společensky i ekonomicky jsou nejúspěšnější ti jedinci, kteří pohlížejí na danou kulturu na základě své zkušenosti z jiné kultury odlišným úhlem pohledu a všímají si věcí, jichž si domácí lidé nevšímají.

Jen v mezinárodním kadlubu kultur, jako jsou Spojené státy, nebo Londýn, kde žijí vedle sebe lidé z více než 100 zemí světa, vznikají nové, nosné myšlenky.

Bohužel, národovecký projekt středoevropských kultur, založený na defenzivním nacionalismu a ohrazování se vůči vnějším vlivům, vede k degeneraci. Češi neustále a důsledně mluví jen mezi sebou. V poslední době k tomu přistoupila až hysterická nenávist vůči jakékoliv jinakosti, často silně motivovaná iracionálním rasismem.