Sociální sítě jsou past

25. 1. 2016

Před čtyřiceti lety jsme dospěli k názoru, že zvítězila svoboda a zahájili jsme orgii konzumerismu. Stačilo si koupit všechno - a zaplatit za to až později. Probuzení v roce 2008 bylo trpké. Katastrofa, sociální kolaps, který následoval, zasáhl zvlášť těžce střední vrstvy. Zatáhl je do situace prekariátu, kde zůstávají: nikdy nevědí, jestli nebudou propuštěni. Nevědí, zda to, co si koupili, je vlastně vůbec jejich. Konflikt už není dnes mezi třídami, ale mezi každou jednotlivou osobnosti a společností. Není to pouze absence bezpečnosti, je to i absence svobody.

Stále se ještě přidržujeme zásad z Versailles, kde byla nastolena idea samosprávnosti každého národa. Ale v dnešním světě je to fikce, protože už neexistují žádná homogenní území. Dnešní společnost je jen sbírkou diaspor. Lidé se přidávají ke společnostem, vůči nimž jsou loajální a platí jim daně, ale zároveň se nechtějí vzdát své totožnosti. Vazba mezi tím, kde žijete, a totožností se rozbila. Situace v Katalánsku jako ve Skotsku či v Lombardsku je rozpor mezi kmenovou totožností a občanstvím. Jsou to Evropané, ale nechtějí jednat s Bruselem přes Madrid, ale přes Barcelonu. Tatáž logika nyní vzniká skoro v každé zemi. Stále ještě se přidržujeme zásad určených po ukončení první světové války, ale ve světě bylo mezitím mnoho změn.

Otázka totožnosti se změnila: Totožnost už není něčím, s čím se narodíte, ale je to úkol: musíte si vytvořit vlastní komunitu. Sociální sítě vytvářejí jen náhražky. Rozdílem mezi komunitou a sociální sítí spočívá v tom, že vy patříte ke komunitě, kdežto sociální síť patří vám. Máte pocit, že ji ovládáte. Můžete si podle libosti volit přátele, anebo je zase mazat. Ovládáte důležité lidi, k nimž se vztahujete. Lidi z toho mají trochu lepší pocit, protože samota je  v naší individualistické době velký strach. Ale vzhledem k tomu, že je tak lehké přidávat si či odstraňovat přátele, lidé se nejsou schopni naučit řádné sociální schopnosti, které potřebujete na ulici a na pracovišti.

Skutečný dialog není mluvit jen s lidmi, kteří věří v totéž jako vy. Sociální média nás neučí dialogu, protože je na nich tak lehké vyhnout se kontroverzi. Většina lidí nepoužívá sociální média k tomu, aby se sjednotili, k rozšiřování svých horizontů, ale naopak k tomu, aby se odřízli od světa a vytvořili si zónu pohody, kde slyší jen ozvěnu vlastního hlasu a vidí jen odraz své vlastní tváře. Sociální média jsou past.

Podrobnosti v angličtině ZDE

Vytisknout