O řešení příčin a prázdných a plných domech

19. 1. 2016 / Boris Cvek

V české veřejné debatě se stále častěji objevují hlasy politiků, že západní Evropané dávají konečně za pravdu nám Čechům, kteří jsme odmítali kvóty a kteří jsme chtěli jako prioritu ochranu vnějších hranic EU a „řešení příčin“. Ztrácí se přitom malý detail: ti západní Evropané přijali veliké množství uprchlíků, zatímco my prakticky nikoho.

Je to podobné, jako by dva lidé ubytovávali chudé: jeden by se staral, druhý by odmítal pomoci, jeden by měl plný dům, druhý by měl dům prázdný. A ten s prázdným domem v okamžiku, kdy ten s plným domem začne odmítat nové příchozí s tím, že už má naprosto plno, by začal chodit a všude říkat: vidíte, měl jsem pravdu, nemá to smysl!

Kromě toho ochrana vnějších hranic EU je mnohem obtížněji proveditelná, má-li být účinná, než kvóty, zrychlení azylových řízení, rozšíření statusu „bezpečná země“ na Albánii atd. či repatriace lidí, kteří azyl nedostali. Možná ještě obtížnější než ochrana vnějších hranic EU je ukončení války v Sýrii a zlepšení životních podmínek v dalších zemích, kde se už prakticky nedá žít, zastavení klimatických změn a prostě to česky chytré „řešení příčin“.

Pro naše pohodlné konzumní životy produkujeme obrovské množství skleníkových plynů a spolu s nimi globální změny v klimatu, které vyhánějí a zejména budou vyhánět lidi z jejich domovů. Je to podobné situaci, v níž někdo z důvodu svého pohodlí pouští jedovatý plyn do sousedova domu, a když pak vidí, jak zoufalá rodina z toho domu utíká, odmítá jí pomoci s tím, že nejprve je třeba řešit příčiny.

Vytisknout

Obsah vydání | Úterý 19.1. 2016