Bodláky Václava Duška

S kým přijde zákon

14. 1. 2016 / Václav Dušek

Pokud uzákonní, že nebudeš kouřit nikde, koťouchu, leda pod dohledem v tunelu Blanka o svátcích, máš půl zdraví v kapse. Cigareta prostředek k potírání zdravého rozumu - a přece, nekouřím, ale to neznamená, že budu kuřáky tyranizovat. Chceš dát šluka, klidně, před budovou popelník, kolem popelníku sešlost potrestatných a... a přitom lidi dýchají sajrajt z fabrik, astma dětí trvalá zvyklost v průmyslových lokalitách; ekologickou demostraci z roku 1989 v Teplicích třeba zopakovat, přátelé. Fabriky rozkulačeny a předány zahraničnímu kapitálku. Kvůli šluku po obědě otrokářské zásahy zdravé většiny - průmyslové šluky fabrické chráněny, aby se nám drahouškové kapitálisti nenaštvali - sami vyvalují kostry a pupky u moře, svět na dotek barevný, krásný, zdravý... Kdopak by se pokroku bál?

Pokud uzákonní, že budeš nakupovat pouze v Albertu, kušuj. Popadni vozík, roztoč kolečka a hurá mezi regály a nakládej a utrácej - kdopak se ptá, co všechno nacpeš do žaludku a otrávíš tím ledviny, játra, slinivku, žlučník a střeva?! Obratu je nám třeba! I ve špitálech.

Rohlíčky obzvláště vypečené bude moci expedovat pouze pekárna AB. Pryč s konkurencí. K čemu se přetahovat o trh? Komu to prospívá? U nás máme smysl pro realitu, proto nasloucháme pohádkovým příběhům o princích a princeznách a semotamo doplníme paletu obrazu o Honzu a další výrazné osobnosti současného světa - amen.

Občas se v médiálním kotli vaří trestní právo, které také patří provětrat. Oběti vystaveny nátlaku obhajoby gaunerů odpadají, sesypou se, nechráněni zákony země! Nechápu, proč se utajuje před veřejností mladistvý vrah. Vrah je a zůstane vrahem a basta. I tenké rozhodování mezi zabitím a vraždou dokáže vybudit vášně.

Dokud sami nepoznáte odporný svět spodiny, nebezpečné holoty, budete humanitárně veřejně tokat, ale jak se vás tkne ruka syčáka začnete řvát - a budete řvát zbytečně. Trest navržený vám přijde nízký, prosím, ale platí, protože zamušincované ikony zákona vytvářejí obraz spravedlivého klidu. Vrah se může napravit, ano, oběť už nám nevrátí ani ruka Ježíšova.

Tvrdost zákona drolena dle libosti právních krasoduchů. Když k tomu přidáte horlivé amatéry právních pohledů v komorách, vyjde vám mnohdy závratný paskvil - a řeknete si, proboha živýho, kvůli těmhle mrzkým zákonným příštipkům platím politické nádeníky.

A nedivte se, jsou podpořeni i mediálními střevlíky. Z obrazovky se dozvíte od střevlíka fialového, kožitého, rákosního, že politik vlastně nemůže říkat všechno, od toho je politikem - takže lhaní a vytáčení prospívá politické čvachtanici? Mlží a mlží.

Nejprve se mi chtělo smát, jak se násobí pitomosti v neměnném televizním zpravodajství. V dobách ptakoještěrů sloužil v kapitalistickém pochybném ráji redaktor a z obrazovky hlásil: Stojím na hlavní třídě, kde je samý luxusní obchod, ale pro žebráky není kam šlápnout. Má následovníky. Plánovaný humus přináší poklid do našich domáctností.

U nás doma prostě máme rádi zvláštnosti. Sami víme, co nám prospívá. Na špičku pelotonu vyšleme Nebojsy a vezeme se po etapách k cíli. Zákony míjíme, ikony přenecháme východním barbarům. Kdo ctí právo - nezbohatne.

Vytisknout